DOPRAVA: VÍME, JAK MŮŽE ZA PÁR LET VYPADAT?

0

Doprava je takové to něco, čím se můžete rychle dostat, kam chcete, a kam byste pěšky ani nedošli. A co vám odveze nábytek, když se stěhujete. A co do vašeho oblíbeného lahůdkářství doručí čerstvé párečky a jiné dobroty. A do butiku nějaké hadříky na sebe. A bez čeho si život už nedovedeme představit. A tak to všechno jezdí, a čím dál víc, a vás třeba napadne, jak to bude vypadat za dvacet nebo za padesát let. Co kdybychom se teď té dopravě podívali malinko na zoubek. Jen trochu, žádnou vědu z toho nebudeme dělat. Pro ty zvídavé je tu pár odkazů na zajímavé webové stránky. Nějaké vozidlo máte doma skoro všichni, takže víte, o čem bude řeč. Říční a námořní dopravu vynecháme, leteckou také.

STRUČNÝ VÝLET DO HISTORIE DOPRAVY
Pravěk                   smyk z větví, tažený lidmi nebo zvířaty

5000 let př.n.l.      předpokládaný objev kola, inspirováno valením po kulatině

3200 let př.n.l.      kolo s plným diskem, vůz tažený zvířaty, Mezopotámie

2000 let př.n.l.      kola s loukotěmi (paprsková), Chetité, Egypt, Římané, vozy tažené koňmi

 —-                         přes 3 tisíce let různé dvoukolové i čtyřkolové vozy, tažené zvířaty, jízda na koních

1200                      první let kluzákem, benediktinský mnich Eimler

1500                      první osobní vůz, tažený koňmi

1599                      pravidelná doprava vozy s koňským potahem v Anglii

1605                      poštovní vozy v Anglii

1700                      pravidelné dostavníky tažené koňmi

1712                      první parní stroj, Thomas Newcomen

1760                      zdokonalený parní stroj, James Watt

1770                      tříkolový kočár na parní pohon, Nicolas Cugnot

1803                      parní vůz v Americe, Oliver Evans

1804                      lokomotiva, Richard Trevithick

1813                      drasina, předchůdce kola, Karl F. Drais, (jezdil na tom Jan Kollár za Vilemínou) [38]

1814                      použitelný typ lokomotivy, Georg Stephenson

1815                      parní vůz, první jízda v Praze, Josef Božek

1825                      železniční trať Stockton – Darlington

1827 – 1829         první model vozu s elektromotorem, Slovák Štefan Anián Jedlík (1800 – 1895)

1835                      první elektromobil, prof. Sibrandus Stratingh a Christopher Becker

1839                      železniční trať Vídeň – Brno

1853                      použitelný kluzák, sir George Cayley, zvaný „otec létání“

1860                      patent na dvoudobý plynový spalovací motor, Jean Lenoir

1869                      první motocykl poháněný parou, Američan Sylvester Howard Ropel

1869 – 1875         na našem území 3500 km železničních tratí, v roce 1871 u nás postaveno 1200 km!

1875                      první koňská tramvaj v Praze, Eduard Otlet

1876                      spalovací motor, Nikolaus Otto

1876                      pražská koňská tramvajová doprava, František Ringhoffer

1879                      elektrická lokomotiva, Werner Siemens,

1885                      motocykl poháněný benzínovým motorem, Gottlieb Daimler

1886                      benzínový motor, Karl Benz, Gottlieb Daimler, první vůz s motorem

1890                      standardní formy bicyklu s gumovými plášti a dušemi

1891                      první Křižíkova elektrická tramvaj v Praze

1894                      sériová výroba motocyklů, Hildebrand a Wolfmüller

1895                      vznětový motor, Rudolf Diesel

1895                      elektrická tramvajová doprava v Praze, František Ringhoffer

1895                      elektromobil Františka Křižíka

1896                      23 000 km elektrifikovaných tratí, první byla mezi Berlínem a Lichtenfeldem

1899                      první český motocykl, Václav Laurin a Václav Klement

1903                      17. prosinec v Severní Karolině první let motorovým letadlem, bratři Wrightové

1905                      automobil Laurin a Klement

1908                      velkosériová výroba automobilů, Henry Ford

1912                      elektromobil se slunečními články na střeše, tzv. Baker Electric

1913                      elektromobil T. A. Edisona

1925                      Auto Škoda, Laurin ředitelem                        

 

JAK SE DOSTAT CO NEJRYCHLEJI K CÍLI

Nejlepší je jezdit tam, kde to znáte. Jenže občas si chcete vyrazit na výlet do neznáma, nebo vás služební či rodinné záležitosti zavedou do míst, kde jste v životě nebyli. No co, máme přece automapu. Jenže ani z té nejnovější se nedozvíte, kde se právě kope a kudy to objet, nebo kde uvízla dlouhá kolona. A taky můžete zabloudit, jako se to stalo mně.

Před několika lety jsem vinou objížďky skončil v hlubokém lese na pětiramenné křižovatce, kde jako upomínka na rok 1968 chyběly všechny ukazatele. I zeptal jsem se dědy s kosou na rameni a nůší trávy, jak se dostanu do Kralup. On na to: „Nevím, najděte si to na internetu.“

Kdybych měl tenkrát navigační systém GPS (viz [1][5]), bylo by po starosti. V cizině, ale i u nás v Praze i v jiných větších městech, zpravidla dostanete také čerstvé informace o objížďkách a hlavně o hustotě provozu, takže navigace vás povede optimální a opravdu průjezdnou trasou. Máte-li ve voze notebook nebo PDA s chytřejší navigací a s připojením k internetu, můžete se o stavu na silnicích dozvědět ještě více, hlavně ve větších městech.  I mobil pomůže, nejlépe mít mašinku, ve které je úplně všechno.

Tohle vše se vylepšuje a dotahuje. Co nevidět vás navigace také upozorní, že jedete v uzavřené obci, případně jakou maximální rychlost daný úsek silnice dovoluje. A když se spojí s automatickým omezovačem rychlosti vašeho plechového miláčka, můžou zmizet radary. Vybavení doplníme i protisrážkovým systémem (něco jako parkovací asistent, ale i vepředu a s větším dosahem, viz [6]), který za vás ve vhodný okamžik dupne na brzdu. Přestanete se bát o nosánek a pozadíčko vašeho autíčka, že při jízdě v koloně dostane podobu buldoka, případně harmoniky.  Systém ABS vás ochrání před smykem, airbagy vaši tělesnou schránku před pomuchláním a přední sklo před nárazem vaší hlavičky. Indikátor námrazy na vozovce vám zavelí „ubrat a opatrně“.

Teď jen vymyslet, aby vůz sám od sebe přibrzdil před přechodem pro chodce a před kruhákem, a aby reagoval na světla a vůbec na všechny dopravní značky. A aby nešel nastartovat, když máte příliš ucucnuto. Jen ti svědomití si už tento aparátek koupili. Měl by samozřejmě automaticky přizpůsobovat styl a rychlost jízdy stavu vozovky (tzv. SPKMZ – Systém Pro Kličkování Mezi Výmoly). Pak už jen zbývá, abychom se zbavili toho otravného točení volantem.

 

A TEĎ PŘIJDE SLIBOVANÁ BUDOUCNOST

Perfektní digitalizované mapy máme. Kamery satelitů a všelijaké detektory hlídají stav na všech vozovkách. Zaměřování pomocí GPS nebo kdoví čeho jiného, např. viz systém Galileo [2], [3], funguje s přesností na centimetry. Usednete do vozu, otočíte klíčkem, srozumitelně řeknete, kam chcete. Nebo cíl vyberete jiným způsobem dle vašeho přání. A pak si můžete pustit oblíbený film, přečíst knížku, pojíst, pracovat na počítači, telefonovat, chatovat či SMS-kovat. Nebo se oddat spánku či jiné příjemné činnosti. Vůz vyjede z garáže, způsobně se zařadí do proudu vozidel, která mu galantně (automaticky) vytvoří potřebnou mezírku. A dále – „nuda, nuda, šeď, šeď“, i když v naší vlasti je z okénka stále na co koukat.  Až dorazíte k cíli, budete na to upozorněni způsobem úměrným vaší situaci. V případě dřímoty třeba švitořením ptactva, v opačném zůstanou okna z polarizovaného plastu neprůhledná, abyste nebyli rušeni z právě vykonávané činnosti.

Je to daleká budoucnost? Není. Už se na tom pracuje, viz [7], [8], [9], [10]. Jistým problémem je vedení vozidla při vyšších rychlostech. Jeden ze způsobů využívá naváděcí pás, zabudovaný pod povrchem vozovky. Z něho se přenášejí další potřebné informace (je to něco jako anténa nebo indukční smyčka). Odchylka okamžitě upravuje řízení, v podstatě na principu navádění snímacího laseru na digitální stopu na CD nebo DVD. Už před více než patnácti lety se takhle řídily vozíky s materiálem u firmy Siemens. Tam jsem to viděl.

Důsledek – můžete v podstatě zrušit dopravní policii. Nebudou přestupky, nebudou ani pokuty – to se asi někomu nebude líbit. Nebudou ani autoškoly, ani řidičské průkazy, běda.  Kdo sleduje sci-fi literaturu a filmy, je s tímto systémem obeznámen (viz např. J. M. Troska: Nemova říše – napsáno už v třicátých letech minulého století).

Tak automatické řízení vozu máme, některé dále uvedené odkazy ([7][10]) na stav vývoje jsou i pár let staré, nejžhavější novinky se samozřejmě utajují.

Jistě to nebude všechno najednou. Automatickým vedením vozidla budou asi nejdříve vybaveny nové silnice. Na starých a vedlejších se stejně budeme muset chopit volantu. Ale přenos aktuálních informací do vozidla (světla, dopravní značení, max. rychlost atd.) se už používá v železniční dopravě a jeho hromadné rozšíření i pro silniční je na spadnutí.

 

A TO TAM STÁLE BUDEME NALÉVAT BENZÍN NEBO NAFTU?

Dokud budou vládnout naftaři, tak asi ano. A co až dojde ropa, nebo někdo zavře kohoutek? Prozíraví výrobci jsou na to připraveni.  O elektromobilech [13], [17], [18], [36], [37] se není třeba šířit, nádražní akumulátorové vozíky znáte, elektrokoloběžky [11] a elektromopedy [12] jsou běžně k dostání.  Příští rok se můžete povozit v čínském elektromobilu (asi za 420 tisíc Kč, [14]).  Mírnou novinkou jsou elektromotory přímo v kolech [15], jeden výrobce je i u nás. Mezičlánkem jsou hybridní vozy a auta na vodík [16] nebo auta na stlačený vzduch [19] s dojezdem 200 až 300 km (cena cca 1 USD na 100km!). I letadla [35]. Zatím nemáme ještě dostatečně účinné akumulátory, takže v současnosti jsou nejlepším zdrojem elektřiny palivové články. Hitem budoucnosti by mohl být pohon, využívající tepla prostředí jako tepelné čerpadlo, teoreticky to dokázal Nikola Tesla [22],[23]. Takový pohon by byl úplně zadarmo. Počítejme: běžné malé tepelné čerpadlo (máme je doma) dává přibližně výkon 8kW (tepla) při elektrickém příkonu (na kompresor a ventilátor) asi 2,5 kW. Pokud bychom dokázali přeměnit část tepelné energie na elektrickou či mechanickou, byť se ztrátami, např. z 5kW tepla na 2,5 kW elektřiny, na vlastní pohon systému, zbylo by nám ještě 3kW na pohon vozidla, nebo čehokoliv jiného. Tohoto principu se patrně částečně využívá ve vozech MDI [19], kde je informace, že vyfukovaný vzduch má až -30°C. Ledový, ale čistý!  K rozběhu je ovšem nutný akumulátor.  Jistě si dokážete vymyslet všemožné kombinace těchto pohonů, např. i s fotoelektrickým slunečním panelem na střeše. Viz Baker Electric z r. 1912 [40]. Na reaktor, pracující na principu jaderné fúze, si budeme ještě muset pár let počkat [39].

 

A TO MUSÍME AUTEM VOZIT TOLIK METRÁKŮ ŽELEZA, VŽDYŤ JE TO ZBYTEČNÁ ZÁTĚŽ!

Nemusíme, počítá se s úplně novými materiály, jejichž základem jsou uhlíková nanovlákna [20]. Lehká, a neuvěřitelně pevná. Uhlíkové vlákno vykazuje navíc supravodivý efekt [21], tzn., že neklade elektrickému proudu žádný odpor, takže přenáší elektrický proud zcela beze ztrát. Kdybychom nahradili všechny měděné vodiče (kterých je v autě několik km) uhlíkovými vlákny, ušetříme hezkých pár kilo. Místo skel dáme polykarbonát [24]. Váhu vozu tedy dokážeme značně snížit [25]. Bude ale sedět dobře na vozovce? Karoserie musí dostat aerodynamický tvar blízký tvaru kapky (už kvůli snížení odporu vzduchu), ale takový, aby při vyšší rychlosti tlak vzduchu přitlačoval vůz k vozovce. Jinak uletíme. Tomu mohou napomáhat různá automaticky nastavitelná křidélka.

 

A TO BUDEME STEJNĚ MUSET OBČAS KUPOVAT NOVÉ PNEUMATIKY?

U vozů off road (čili terénních) asi ještě dlouho ano. I když – co my víme? Vývoj vhodných materiálů pokračuje. Problém pneumatik je v tom, že na jedné straně požadujeme co největší přilnavost k vozovce, na druhé straně ale potřebujeme co nejvíce snížit valivé tření (to je mnohem menší u železných kol na kolejnici). A potřebujeme vůbec kola? Vznášedla, která využívají vzduchového polštáře, známe [26]. Navíc mohou jezdit i po vodě a prakticky jakémkoliv terénu [27], [28]. Problém činí projet zatáčku ve velké rychlosti, a na silnici to bude asi trochu prášit. Výhody vzduchového polštáře se uplatní spíš u vlaků [29]. Místo po kolejích pluje vlak na vzduchovém polštáři v betonovém korytě, které jej bezpečně udržuje ve správném směru.  Od vlaků si můžeme ale vypůjčit něco jiného, a to je magnetická levitace [30]. Vozidlo na tomto principu se vznáší několik milimetrů nad kolejnicí účinkem magnetického pole (základní princip – stejné póly magnetu se odpuzují). Pokud nebude magnetické pole statické (např. jako točivé v třífázovém asynchronním elektromotoru [22]), bude současně posouvat vozidlo dopředu či dozadu – je to tzv. lineární motor. Při rozjezdu a zastavení používá pomocná kola, i když ani to nemusí být nutné.  Vlaky na tomto principu jsou v provozu [31], mohou dosáhnout rychlosti i přes 500 km/hod. U vyšších rychlostí už příliš vadí odpor vzduchu, jeden z projektů navrhuje jezdit v uzavřeném tunelu s vyčerpaným vzduchem. Několik dalších zajímavých komentářů je zde [42].

Když to jde u vlaku, proč ne na silnici? Ve všech vozovkách by musela být zabudována ferromagnetická „kolejnice“, která by působila jako stator k lineárnímu motoru ve voze [32]. Odbočování by musel zajistit pomocný magnetický systém, který by vůz pootočil v požadovaném směru. Řešit lze vše, jen si zatím nikdo nedovede představit obrovské finanční náklady na rekonstrukci vozovek.

 

A VEJDOU SE NÁM VŠECHNA TA AUTA VŮBEC NA SILNICE?

To je zásadní problém. Čím více vozů bude přibývat, tím nutnější bude potřeba nějakého centrálního řídicího systému, něco k tomu viz [9] a [10]. Jistý první pokus, který jsem už před třiceti lety viděl v Německu (ve Wunstorfu, poblíže Hannoveru), měl optimalizovat MHD. Na zastávkách byly prodejní automaty na jízdenky, napojené na centrální počítač a dispečink. Podle počtu prodaných jízdenek se vypočítala nejvýhodnější trasa a nasadil se vůz s potřebným počtem míst. Např. v noci jezdil jen osobní automobil. Přitom bylo zaručeno, že nejpozději 10 minut po prodeji jízdenky něco pojede.  Nevím, zda se tento systém osvědčil jako ekonomický, protože v té době nebyly k disposici levné a spolehlivé počítače a ostatní nutná technika (GPS, mobilní sítě, internet atd.).

Plyne z toho jeden námět pro budoucnost přepravy osob. A to je individuální hromadná doprava.  Již výše jsme si vysnili zcela automatický automobil, který se sám zařadí do proudu vozidel a zaveze nás ke zvolenému cíli. Tím jsme se přiblížili k představě jakéhosi dynamicky proměnného vlaku s velikým počtem malých vagónků pro několik málo osob.

Řeknete si, že to je hodně vzdálená budoucnost. Nešlo by zatím vylepšit současnou železniční dopravu? Máme spoustu neelektrifikovaných tratí, po kterých jezdí smrduté motoráky. Japonci navrhli tohle – Vlak Nová energie [41].

 

BUDEME V BUDOUCNOSTI OSOBNÍ AUTA VŮBEC POTŘEBOVAT?

Pro běžnou dopravu asi ne. Představte si to: chcete zajet k tetě, která oslavuje narozeniny.  Máte tam být v 16 hodin. Na dopravním komunikátoru si zadáte místo určení, čas příjezdu a počet osob. Za okamžik obdržíte informaci o tom, kdy bude přistaven vůz. Sbalíte si kytku a dárečky pro tetu a počkáte u dveří k nástupnímu terminálu, až vůz zastaví. Nasednete, a jedete. Vůz se automaticky začlení do projíždějící kolony a před cílem se z ní zase odpojí.  Až vystoupíte, vůz odjede převzít další zájemce o přepravu.  Samozřejmě můžete mít vůz vlastní, ve kterém jste náležitě zabydleni, ten ale má jinak stejné vlastnosti, jako vozy veřejné. Pro sportovní účely budete muset mít vůz s hybridním pohybovým systémem, tzn. např. kombinaci magnetické levitace a vznášedla. Inspirací může být i některý typ průzkumného vozidla pro Měsíc nebo Mars. Kromě pásů může mít i mechanické nohy, které dokážou zdolat i velmi obtížný terén.

Pro místní nákladní dopravu se bude využívat stejný systém, a to nejen pro velkoobjemový transport, ale i pro individuální zásobování. Dálková přeprava bude ale jistě ekonomicky výhodnější po nějakém druhu železnice. Článek o tom je v [43].

 

A NĚJAK JINAK BY TO NEŠLO?

Jistě myslíte na antigravitaci a na cestování v časoprostoru. Také nic nového pod sluncem – znáte to ze sci-fi literatury a filmů. Určitě jste koukali na Hvězdnou bránu. Ale skutečné pokusy byly učiněny. Účastnil se jich Albert Einstein, Nikola Tesla [23]a John von Neumann. Pokus je znám jako Filadelfský experiment [33], [34]. Původním úkolem bylo zahnout světelné paprsky tak, aby loď, zapůjčená k pokusu, zůstala neviditelná. Místo toho se patrně vytvořila časoprostorová brána a loď se přemístila o několik set kilometrů jinam. Pokus měl tragické následky [34]. Einsteinova teorie nebyla patrně ještě dokonale propracována a ani technické prostředky nebyly tenkrát (v r. 1942) na potřebné úrovni. Informace o pokusu byly utajovány a uvádělo se, že jde o podvod či mystifikaci. Záznamy z archivů FBI byly vymazány. Nikola Tesla v r. 1943 zemřel a Albert Einstein údajně své výpočty zničil, neboť se obával, že by mohly být zneužity a mohly způsobit nedozírnou katastrofu. Pouze snad John von Neumann na podobném projektu dále pracoval.  V roce 1947 byl v jednom časopise uveřejněn detailní snímek diskového letadla, který prý zkouší americká armáda. Jiný pramen uvádí, že šlo o německé pokusy během války. Takže jestli něco kulatého uvidíte létat, nemusí to být dopravní prostředek mimozemšťanů. Ale něco, v čem se třeba za pár let budeme sami vozit.

 

NA ZÁVĚR – A CO REALITA?

Aby doprava opravdu sloužila, nešla nám na nervy a my spíše nebyli jejími otroky, bude vyžadovat hodně úsilí a široké mezinárodní spolupráce. A silný ekonomický potenciál. Moderní vozy, které důstojně reprezentují třetí tisíciletí, budou na trhu za pár let. Ale my je budeme ničit na našich děravých a záplatovaných vozovkách a nebudeme je mít kde zaparkovat.  Vyvážíme dřevo a dovážíme toaletní papír. Vozy se nám na silnice pomalu nevejdou. Zamysleme se nad tím. Kde se stala chyba? Napovím: musíme z Turnova jezdit za prací do Mladé Boleslavi, z Mnichova Hradiště do Semil, ze Semil do Jablonce a tak podobně? Musíme si jezdit autem pro pravidelné nákupy do hypermarketů, když by bylo jednodušší nechat si nákupy dovážet, jako při nákupech v e-shopech?  Musíme dojíždět do práce? Vždyť spoustu práce jak administrativní, obchodní nebo tvůrčí můžeme dělat v pohodlí doma. Máme počítače, máme internet. Ale máme také civilizační nemoci, protože se nám nechce udělat pár kroků pěšky. Asi budeme muset změnit i životní styl. Při návštěvě německé firmy BASF v Mannheimu mě udivilo, že na velké části parkoviště pro zaměstnance jsou obyčejná jízdní kola.

Tak s tím něco udělejme! Ale příslušní činitelé ovšem řeknou: „…nejde to, máme krizi!“. Kdežto jiný názor je, že právě investice do infrastruktury nám pomůže z recese [44].

Přátelé, budoucnost bude taková, jakou si ji už teď začneme připravovat!

 

Pavel Dvořák, Turnov, 2010

pdvorak@cmail.cz

 

ZAJÍMAVÉ WEBOVÉ STRÁNKY A ODKAZY:

 

[1] Navigace – principy: http://www.gps-navigace-shop.cz/clanky/gps-navigace

Celosvětový navigační systém GPS vymyslel tým amerických vědců pod vedením fyzika a elektroinženýra Ivana A. Gettinga (1912 – 2003). Jeho rodiče přišli do USA ze slovenské Bytče.

 

[2] Galileo – princip: http://cs.wikipedia.org/wiki/Naviga%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_Galileo

[3] Galileo v ČR: http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/navigacni-system-galileo-v-praze-vlada-chce-mit-jasno-uz-napresrok-006438

 

[4] Navigační systémy Dynavix: http://www.telematix.cz/navigacni-systemy-dynavix.html

 

[5] Navigační systémy  WIP: http://www.peugeot.cz/navigacni-systemy-wip/

 

[6] Senzitivní vozidlo – čidla: http://www.bosch.cz/press/detail.asp?f_id=75

 

[7] Současné trendy v řízení automobilových systémů: http://www.automatizace.cz/article.php?a=1183

 

[8] Řídící a informační systém v MHD: http://www.bmhd.cz/evidence-dpmb/ris.php

 

[9] Současný stav v oblasti inteligentních dopravních systémů:
http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2000/Sbornik/Rapant/Rapant.htm

 

[10] Automatická regulace odstupu  http://www.volkswagen.cz/technika/adr/

 

[11] Elektrokoloběžky: http://www.ecomotors.cz/e-sc.html

 

[12] Elektromopedy: http://www.worker-moto.cz/motokola?gclid=CPrDwPaZ2Z8CFQMSzAodsy8nHA

 

[13] Elektromobil ČEZ: http://scienceworld.cz/technologie/CEZ-predstavil-novy-elektromobil-4980

http://www.ct24.cz/ekonomika/58898-do-roku-2012-vystartuji-desitky-elektromobilu-staje-cez/

 

[14] Čínský elektromobil: http://www.denik.cz/ekonomika/elektromobil_cina20091015.html

 

[15] Elektromotor v kolech: http://www.autoweb.cz/autonovinky-nova-auta/chytry-system-pohonu-vsech-kol-pro-nove-mitsubishi-lancer-evo/11522

 

[16] Hybridní vozy, přehled: http://www.hybrid.cz/tagy/elektromobil

 

[17] Tesla Motors, USA: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/vyrobce-elektromobilu-tesla-podal-zadost-ke-vstupu-na-burzu/428423

http://news.auto.cz/dojmy/elektrizujici-jizdni-dojmy-tesla-roadster.html

 

[18] Objednávky na Peugeot iOn: http://www.denik.cz/ekonomika/na-novy-elektromobil-20100203.html

 

[19] MDI, auto na vzduch: http://www.autonavzduch.cz/

 

[20] Uhlíkové vlákno: http://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADkov%C3%A9_vl%C3%A1kno

 

[21] Supravodivý uhlík: http://vyuka.fel.zcu.cz/ket/mse/Prednasky/06.%20prednaska%20MSE.pdf

 

[22] Nikola Tesla:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nikola_Tesla
http://www.techmania.cz/edutorium/art_vedci.php?key=429

 

[23] David Childress: Nikola Tesla a jeho tajné vynálezy, ISBN 80-86459-57-8

 

[24] Různá vylepšení vozu: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2006082601

 

[25] Snížení váhy: http://www.pressreleasefinder.com/item.asp?id=10062

 

[26] Vznášedla: http://technet.idnes.cz/testovali-jsme-vznasedlo-prazskych-strazniku-mestem-proleti-za-30-minut-142-/tec_reportaze.asp?c=A070510_155723_tec_reportaze_NYV

 

[27] Vznášedlo X-Hawk: http://veda-technika.blogspot.com/2006/11/vznedlo-jako-een-ucpanch-silnic.html

 

[28] Vznášedlo, jak postavit: http://www.vznasedlo.cz/

 

[29] Vlak jako vznášedlo: http://www.vtm.cz/clanek/muj-vlak-odleta-v-sest

 

[30] Magnetická levitace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Maglev

 

[31] Magnetická levitace v dopravě: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=25632

 

[32] Magnetická levitace na silnici: http://tn.nova.cz/magazin/auta/kuriozity/magneticka-levitace-miri-na-silnice.html

 

[33] Filadelfský experiment: http://odkazy.internetshopping.cz/lide/einstein/filadelf.htm

 

[34] Historie experimentu: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=66

 

[35] Letadlo na vodík, 2009: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/166534-na-svete-je-prvni-letadlo-na-vodik-ktery-by-brzy-mohl-pohanet-i-mobily.html

 

[36] Nissan s bezdrátovým dobíjením: http://www.hybrid.cz/novinky/nissan-pracuje-na-elektromobilech-s-bezdratovym-dobijenim

 

[37] Protoscar Lampo:
http://auto.idnes.cz/zluty-blesk-na-baterky-ujede-100-kilometru-po-desetiminutovem-dobiti-113-/automoto.asp?c=A100209_200806_automoto_vok

 

[38] Jan Kollár – drasina: http://muzeum-dresin.cachrov.cz/index.html?page=museum_kollar

 

[39] Jaderná fúze: http://scienceworld.cz/fyzika/hiper-jaderna-fuze-pomoci-laseru-336

 

[40] Baker Electric: http://tn.nova.cz/magazin/auta/kuriozity/cim-jezdily-hlavy-statu.html

 

[41] Vlak Nová energie: http://www.datis.cdrail.cz/edice/Zivpro/DZP1_07.pdf

 

[42] Komentáře k vlakům: http://akcia.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230105

 

[43] Kamiony versus vlaky: http://www.dnoviny.cz/kombinovana-doprava/usilujeme-o-napojeni-na-evropske-site-vlaku-kombi

 

[44] Doprava a krize?: http://www.dnoviny.cz/dopravni-politika/investice-do-infrastruktury-mohou-zabrzdit-recesi-4123

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.