NOVÁ KNIHOVNA – ANKETA ZASTUPITELŮ A VARIANTA STŘELNICE

6

Anketní otázka položená zastupitelům města zněla: Koncem října byly veřejnosti prezentovány studie nové knihovny ve Skálově ulici (ZDE). Jak hodnotíte a vnímáte všechny tři představené studie? Která by podle vás měla být vítězem a proč? Kromě ankety přinášíme ještě další variantu, a to možné umístění nové knihovny na Střelnici. O tom, která varianta nakonec vznikne, rozhodnou zastupitelé města.

LUKÁŠ BĚLOHRADSKÝ, zastupitel za ODS
Evergreen posledních desítek let, stavba nové knihovny, se snad konečně dostal do popředí zájmu vedení města. Bohužel jako vždy v posledních letech, je to aktivita trochu smutná. ODS dlouhodobě zastává názor, že stavba nové knihovny na zelené louce je špatné řešení, a to s vědomím toho, že máme Kulturní centrum Střelnice se spoustou provozních problémů a částečně nevyužitých prostor, a přístavba Střelnice pro knihovnu by tyto problémy odstranila a využilo by se synergických efektů jako parkoviště, využití gastronomie atd. Toto řešení by přineslo jednu velikou výhodu pro budoucnost, kterou je zásadní snížení provozních nákladů v řádu několika milionů korun ročně a velmi pravděpodobně by také stálo polovinu.
Náš hlas ale nebyl vyslyšen a vedení města rozhodlo o stavbě na zelené louce za plátnem letního kina. Nechápu jako argument blízkost škol, vždyť na Střelnici je to zase blíže z „dívčajdy“ i z gymnázia a argument, že knihovna nezvýší dopravu ve Skálově ulici, je úsměvný. Samostatná budova nové knihovny bude nakonec i přes plány vedení města reálně i s vybavením stát okolo 80 milionů Kč, má stát v nejkrásnější ulici města a vytvořit další vstup do našeho městského parku. Není to tedy správný důvod vyhlásit na knihovnu standardní architektonickou soutěž?
Já říkám rozhodně ano, a to i za cenu vyšších nákladů. Tohle místo a knihovna pro další tisíciletí si to rozhodně zaslouží. Místo toho ovšem vedení města oslovilo několik předem subjektivně vybraných společností a architektů. Z toho vzešlo trio účastníků a jedna studie byla o třídu lepší než ty ostatní. Odborná komise ji tedy jednoznačně vybrala. Uvidíme, nakolik se bude vedení města tímto doporučením řídit. Počkejme si také, zda se zastánci nové knihovny, kterou ODS Turnov má jako svou prioritu v oblasti kultury, dočkají, nebo zvítězí zájmy jiných „kulturníků“, kteří více preferují velkolepou dostavbu divadla, kterým se má Turnov vyrovnat Liberci nebo Hradci Králové…
Že by si naše město mohlo ekonomicky dovolit ve stejném desetiletí obojí, aniž by to znemožnilo jiné pro občany potřebné investice, je totiž pravděpodobně jen pouhý sen. Období nepřetržitého růstu ekonomiky totiž zcela jistě nebude trvat věčně.

JIŘÍ KOS, zastupitel za Nezávislý blok
Městská knihovna Antonína Marka je v Turnově diskutována už řadu let. Bylo několik verzí, kde novou knihovnu postavit. Jedna verze byla přestavba starého kina na Trávnicích, ale i přestavba Žluté ponorky. Nakonec se rozhodlo, že se postaví nová knihovna Na Sboře a budova bude součástí letního kina, kde na zadní část budovy bude umístěno promítací plátno.
Proč právě novou budovu knihovny? Knihovna není jenom o vypůjčení knih, ale má i svůj život v podobě svých akcí nejen pro děti a mládež, ale i pro dospělé. Proto si myslím, že nová knihovna je v Turnově nutností. Ta stávající už praská ve švech. Vždyť v knihovně je téměř šedesát tisíc knih a má zhruba tři tisíce registrovaných čtenářů. Nová budova bude mít i další výhody, jako jsou bezbariérový přístup handicapovaným občanům, nižší náklady energií, studovny a mnoho dalších vymožeností, což stará knihovna nemá.
V pobočce v Turnově II v nádražní hale byly koncem října prezentovány tři studie, které jsou nádherné a těžko z nich vybírat, a to asi proto, že nejsem stavbař knihoven. Mě osobně zaujala varianta ateliéru Architekti 69 s. r. o., který do budovy knihovny zahrnul prvky z krajiny Českého ráje. Místo pro knihovnu Na Sboře je vybráno také hezky. Však jsou kolem školy a penzion pro seniory. I dopravit se do těchto míst bez auta je též možné autobusem, poblíž je autobusová zastávka „Husova“. No a jaká budoucí podoba knihovny bude, je na odborné komisi, která studii nakonec vybere. Věřím, že nakonec to bude ta nejhezčí knihovna a že dlouholetá bojovnice Eva Kordová a všichni čtenáři nejen z Turnova budou se svojí novou knihovnou spokojeni.

Návrh nové knihovny ateliéru A69 architekti s.r.o., který má největší podporu. Objekt by měl stát ve Skálově ulici

Ing. ZBYNĚK MIKLÍK, radní za Českou pirátskou stranu
Stavba nové knihovny je jednou z mnoha priorit města, ke které přistupuji se stejnou vážností jako ke všem ostatním. Podporuji stavbu nové knihovny a plně si uvědomuji nevyhovující stav současné budovy (bezbariérovost, nehospodárnost, nedostatečná kapacita budovy). Respektuji dohodu koalice, které jsem součástí. V duchu textu koaličního prohlášení „…moderní knihovna s širokými službami – projekční příprava a hledání zdrojů na realizaci” se snažím hledat řešení a také odpověď na onu otázku financování. Od toho jsem zastupitelem města, abych hledal, navrhoval a následně posuzoval varianty řešení, které jsem následně schopen obhájit před občany. Ze tří předložených návrhů jsem měl od prvních obrázků jasného favorita. Návrh, který má nápad, je odvážný a do prostoru přináší něco neobvyklého a zajímavého – návrh ateliéru A69 architekti s. r. o. Další dva návrhy také nejsou vůbec špatné a mají mnoho zajímavých prvků, od zelené střechy po vzhled připomínající kmeny stromů v okolí.
Jako radní a zastupitel města posuzuji projekty nejen z hlediska „líbí, nelíbí”, ale také si kladu další otázky a přistupuji k projektu racionálně, bez emocí, které zrovna v případě turnovské knihovny často brání v normální věcné diskuzi. Bude tam nový sál, kde zaparkují návštěvníci akcí? Nebude tímto řešením trpět provoz letního kina, které je svojí návštěvností na druhém místě v ČR? Nyní se v budově knihovny nepočítá s kavárnou, budou si tedy návštěvníci číst na terase i bez té kávičky? Kolik to celé včetně projektování a provozu bude stát? Návrh knihovny ateliéru A69 je moc pěkný, obávám se však, že limit 50 mil. Kč vč. DPH, který na to máme v rozpočtu, bude pro realizaci nedostatečný (autoři návrhu uvádějí náklady 50 mil. Kč bez 21 % DPH). Zkuste si na tyto otázky odpovědět. Jsem Pirát, prosazuji otevřenost, transparentnost a co možná největší informovanost občanů. Vidím jednak nedostatky stavby knihovny u letního kina, a proto se snažím hledat a najít další varianty, které by vyhovovaly záměru a byly tak alternativou pro finální rozhodování. Často slyším, že na změny umístění je už pozdě a že je vše prověřeno a rozhodnuto. Nemyslím si to. Ing. arch. Šíma například navrhuje knihovnu jako přístavbu Střelnice. Varianta řeší většinu problematických otázek za poloviční cenu (studie ke stažení na www.miklik.com).
Jde mně o to, aby zvítězila nejlepší varianta knihovny z pohledu architektonického, kulturního, dopravního a finančního. Aby Turnovu sloužila minimálně dalších 100 let, ať už bude stát kdekoliv.

RNDr. JOSEF UCHYTIL, radní za PROTO
Rád bych se jednoho nepříliš časově vzdáleného dne probudil a zjistil, že už nová knihovna stojí. Ze srdce to přeju nám všem. O potřebě nových prostor se poměrně intenzivně diskutuje už deset let, a přestože to teď vypadá, že jdeme do finále, není to ještě tak docela jisté.
Rozhodli jsme se nejít cestou oficiální architektonické soutěže, která s sebou nese nejen vyšší finanční náklady, ale také všechny zúčastněné značně svazuje. Na jedné straně vyžaduje co nejpřesnější zadání, což na druhé straně bere příležitost vzniku něčeho netradičního, neobvyklého, zkrátka něčeho, co si dopředu jen těžko představíte.
Návrh ateliéru A69 – architekti s. r. o. právě něco takového do turnovského prostoru přináší. Inspirace Českým rájem, konkrétně Myší dírou, je geniální. Navíc jen s několika úpravami dokonale vyhoví potřebám knihovny, a to knihovny 21., možná i 22. století. Další dva návrhy do puntíku splňují zadání, např. studie Profes projektu přichází se zajímavým prostorem na jedné ze střech, na druhou stranu navrhovaná hlavní budova přesahuje plátno letního kina, navíc s okny, tedy s potenciálním rizikem, že zapomenuté světlo projekci v letním kině naruší.
Přitom na potřeby letního kina nesmíme zapomínat, máme totiž v Turnově perlu, aniž bychom si to plně uvědomovali – naše letní kino je druhé nejnavštěvovanější v ČR!
V mezičase vznikl i návrh přístavby Střelnice – po diskuzi v kulturní komisi ale tuto myšlenku opouštím – myšlenka propojení dvou kulturních stánků sama o sobě působí skoro až samozřejmě, nicméně evidentně jen na první pohled – ve výsledku, dle vyjádření ředitelů obou organizací, by ani jedna z institucí z takového propojení neprofitovala, pro obě by to znamenalo takřka nepřekonatelné omezení.
A proč nevidím realizaci výstavby knihovny jako jistou? Z původních 40 mil. Kč jsme totiž už teď (v cenách z roku 2017) na 53 mil. Kč bez DPH. Světlem na konci tunelu ovšem může být dotace z IROP v letech 2021-2027. Vše totiž nasvědčuje tomu, že právě knihovny v městech do 25 tis. obyvatel přijdou v tomto období na řadu.

MIROSLAV REICHL, zastupitel za ANO 2011
V první řadě je nutné říct, že ideu nové knihovny vítám. Město zajisté potřebuje místo, kde se mohou lidé setkávat a sdílet kulturní život. I vzhledem k faktu, že dnešní populace se do čtení knih nijak zvlášť nehrne, může být stavba nové budovy knihovny klíčem k popularizaci klasické četby.
Město jako zadavatel přijalo hned tři studie od tří různých ateliérů. Za pozitivní vnímám, že všechny tři projekty se snaží přiblížit přírodě a jejich autoři dbají na respekt k okolní zeleni. Tím pádem dávají možnost čtenáři využít například venkovního zastřešeného prostoru. Zajímavý mně připadá i koncept spojení knihovny a letního kina. Prostory letního kina by se daly využít i pro vzdělávací potřeby žáků místních základních a středních škol. Ovšem pokud bych se měl přiklonit k jednomu konkrétnímu projektu, volil bych koncept ateliéru A69 – architekti s. r. o. od Ing. arch. Borise Redčenkova a Ing. arch. Prokopa Tomáška. Jeho výjimečnost vidím v propojení moderního otevřeného prostoru s odkazem na krásy a specifika Českého ráje. Zároveň oceňuji myšlenku autorů projektu, kteří berou v potaz velikost a potřeby města. Knihovna by se tak měla stát nejen půjčovnou knih, ale i kulturním střediskem, galerií či uměleckou scénou. Měla by město reprezentovat, vzdělávat, obohacovat, ale především propojovat. A to nejen občany s kulturou, ale občany navzájem.
Závěrem je podstatné zmínit, že právě nová budova knihovny by se měla stát další vlajkovou lodí našeho města. Po výstavbě nového zimního stadionu či fotbalového hřiště s umělým povrchem je to právě kultura, která si zaslouží šanci pro svůj rozvoj.

KNIHOVNA JAKO DOSTAVBA STŘELNICE?
Proč vznikla myšlenka varianty knihovny ve formě dostavby Střelnice? V průběhu července letošního roku město oslovilo Ateliér 6 – Ing. arch. Radka Šímu v souvislosti s tématem nové knihovny. Vedle již probíhající architektonické soutěže vyvstala otázka ještě jedné možnosti k prověření, a to přístavby Kulturního centra Střelnice. Jako argumenty byly uváděny synergické efekty a již vybudované zázemí Střelnice, které je především v dopoledních hodinách opuštěné (kavárna, velký sál, kino, veřejné prostranství). Panu architektovi byly položeny otázky, zda to umožňuje koncepce domu a zda si podobnou úpravu díla dokáže představit.
Jak uvádí arch. Šíma: „Na obě otázky zněla naše odpověď ano a navíc nám uváděné důvody, jak provozní tak ekonomické, přišly odůvodněné”.
Záměr vypracování alternativní studie však neschválila těsnou většinou rada města 4. září (pro/proti/zdrželi se – 3/2/3), ani zastupitelstvo města, resp. zastupitelé města o zadání studie vůbec nehlasovali. Nebyla totiž schválena ani možná diskuze na téma zadání studie knihovny u Střelnice.
Proto jsem jako radní města oslovil arch. Šímu s tím, zda by tuto možnost ještě jednou přece jen nezvážil. Pan architekt následně zpracoval a předložil hrubý náčrt možnosti, jakým způsobem lze knihovnu v objektu Střelnice vyřešit formou využití stávajících prostor s částečnou přístavbou objektu i bez nároku na odměnu, protože přístavbu vidí jako výborné řešení.
Zbyněk Miklík, radní města

Půdorys řešení přístavby Střelnice

Vybráno ze STUDIE DOSTAVBY A ÚPRAV KULTURNÍHO CENTRA STŘELNICE TURNOV PRO POTŘEBY ZŘÍZENÍ KNIHOVNY ANTONÍNA MARKA – Atelier 6, Ing. arch. Radek Šíma

KONCEPT ŘEŠENÍ
Je důležité říct, že je návrh využití prostor prvotním návrhem. V dalších fázích práce by jistě došlo k úpravám využití jednotlivých místností na základě diskuze, která je nezbytnou součástí každého projektu, zvláště v této přípravné fázi. KCT ani Městská knihovna Antonína Marka se k tomuto návrhu nevyjadřovaly.

Základní myšlenkou je sdílení podstatné části prostor KC Střelnice s využitím nabízející se časové segregace a dále úpravy části prostor, převážně nevyužívaných, pro potřeby knihovny. To by umožnilo eliminovat objem novostavby na pouhých cca 400 m² při zachování plné funkčnosti jak kulturního centra, tak i knihovny. To by přineslo kromě úspory nákladů na výstavbu zejména úsporu nákladů provozních. Navíc toto řešení představuje efekt oživení KC Střelnice v průběhu dne.

PROSTORY KC SDÍLENÉ SPOLEČNĚ S KNIHOVNOU
V prvním podlaží se jedná o prostor garáží a komunikační chodby, nyní zároveň sloužící pro zásobování knihovny – dopravu knižního fondu. Ve druhém podlaží jde o prostor vstupu z Markovy ulice, foyer, toalety a venkovní atrium. Atrium lze využívat jako klidnou venkovní čítárnu. Ve druhém a třetím podlaží se jedná zejména o vertikální komunikace, ve třetím podlaží navíc ještě o chodbu.

PROSTORY KC UPRAVENÉ PRO POTŘEBY KNIHOVNY
V prvním podlaží se jedná o původní jeviště, šatny a sociální zázemí malého sálu, které jsou po přestavbě na kinosál nepoužívané. Sem je nutno prodloužit stávající výtah a může zde být umístěn knižní fond, který je tak bezproblémově napojen na knihovnický provoz. Ve druhém podlaží se jedná o bar, který po úpravě může sloužit i jako centrální recepce, která má, díky novému vstupu, pod kontrolou provoz knihovny během dne. Dále je navrženo využití prostor kanceláří a malého sálku směrem do ulice. Sem je možné po minimálních úpravách umístit dětské oddělení. Ve třetím podlaží využíváme prostor vedle schodiště pro klubovnu, nevyužívaný původní byt správce jako samostatný kancelářský provoz knihovny, nevyužívané prostory kanceláří orientovaných do atria pro přednáškový sál, jednu z kanceláří KC pro regionální studovnu a případně část jednací místnosti pro archiv. V závislosti na stávajících rozvodech lze vybudovat samostatné toalety pro potřeby provozu knihovny a díky posunu dělících dveří do kancelářského celku kulturního centra k jeho úplnému oddělení a nezávislému fungování.

PROSTORY NOVĚ BUDOVANÉ PRO POTŘEBY KNIHOVNY
Díky efektu sdílení podstatné části prostor a dále díky nové náplni nyní převážně nevyužívaných částí KC bylo možné omezit dostavovanou část knihovny na oddělení pro dospělé. Jako ideální z provozních důvodů a dispozičních možností se jeví možnost umístění této zásadní části knihovny do druhého podlaží v návaznosti na stávající foyer, provozně s ním propojený v místě stávajícího balkonu. Vzniká tím jednotný celek složený z nejpodstatnějších částí knihovny nacházející se na jednom patře a díky časové segregaci a dispozičním úpravám nekolidující s provozem kulturního centra. Tvarování objektu navazuje na organickou strukturu náměstí a svou horizontální hmotou doplňuje stávající vertikální členění kulturního centra. Navíc umístěním do atraktivního prostoru náměstí je zaručena i vizuální identita nově vzniklého provozu knihovny. Nově přidaná hmota nijak neomezí provoz na náměstí, naopak může sloužit jako krytý prostor pro pořádání různých akcí (pódium při koncertu, zastřešené tržiště atd.), či pouze jako potřebné stínění rozličných aktivit.

CELKOVÁ UŽITNÁ PLOCHA KNIHOVNY (bez sdílených prostor) – 1.115 m²
* odhadované náklady na úpravu stávajících prostor – 7 mil. Kč
* odhadované náklady na nové prostory (1500 m³, 10.000 Kč/m³) – 15 mil. Kč
* odhadované náklady na úpravu náměstí – 3 mil. Kč
ODHADOVANÉ NÁKLADY CELKEM – 25 mil. Kč

Sdílet

Autor článku

6 komentářů

  1. Dovolím si zareagovat na kolegu zastupitele Lukáše Bělohradského, který píše: „ODS dlouhodobě zastává názor, že stavba nové knihovny na zelené louce je špatné řešení, a to s vědomím toho, že máme Kulturní centrum Střelnice se spoustou provozních problémů a částečně nevyužitých prostor, a přístavba Střelnice pro knihovnu by tyto problémy odstranila.“ „Vedení města rozhodlo o stavbě na zelené louce za plátnem letního kina.“ „Není to tedy správný důvod vyhlásit na knihovnu standardní architektonickou soutěž?
    Já říkám rozhodně ano, a to i za cenu vyšších nákladů.“

    1) Proč tedy ODS (vč. p. Bělohradského) v květnu 2019 na ZM podpořila výstavbu knihovny za letním kinem? Viz záznam na YouTube (cca 50. min., https://www.youtube.com/watch?v=3ThcjFA-lok) Pro bylo 22 zastupitelů, nejde tedy o rozhodnutí vedení města, ale velké většiny zastupitelů, včetně opozičních. Součástí schváleného materiálu bylo i zadání formou uzavřené soutěže, ODS byla taktéž pro.

    2) Proč 2 zastupitelé za ODS v září 2019 nepodpořili návrh kolegy Miklíka na zařazení bodu Zadání studie knihovny – přístavba Střelnice do projednání ZM? Viz záznam na YouTube (cca 3:45 min., https://www.youtube.com/watch?v=IvNnkQRBAS0). Právě 2 hlasy ODS chyběly k zařazení bodu a tedy otevření diskuze o přístavbě Střelnice. P. Bělohradský mohl stranické kolegy přesvědčit.

  2. lukas.belohradsky@gmail.com

    Vážený pane kolego,

    dovolím si reagovat na Váš komentář. Tak za prvé, Já i ODS Turnov jsme pro knihovnu prosazovali variantu přístavby a rekonstrukce Střelnice (záměrně zdůrazňuji přístavbu a rekonstrukci, protože varianta s kterou přišel kolega Miklík je nerealizovatelná vzhledem k aktuálnímu provozu Střelnice a celý projekt by musel být koncipován jinak), měli jsme to přeci i ve svém volebním programu. Hlasování o knihovně v květnu 2019 bylo ale již pouze o tom, zda zadat studii na knihovnu ve Skálově ulici, varianta jiných umístění byla v té době vaší koalicí smetena ze stolu. Protože knihovna je naší prioritou v oblasti kultury a máme oprávněnou obavu, že mnozí členové vaší koalice ji ve skutečnosti ani stavět nechtějí a dávají přednost velkolepému vstupu do divadla s novou alternativní scénou, samozřejmě jsme hlasovali pro… Nám se také líbí myšlenka moderního a něčím jiného divadla, ale knihovnu využívá několik tisíc lidí a má mít přednost… Máte pravdu, schválili jsme i uzavřenou soutěž. To jsme ovšem nevěděli, že se o té soutěži nedozví ani městský architekt!!! Po tom co jsem absolvoval výběrovou komisi, která se skládala z renomovaných architektů a odborníků na knihovny a všichni se shodli, že soutěž byla vypsána minimálně nešťastně a u takto významného projektu na tak pro Turnov důležitém místě, jako je Skálova ulice, měla být architektonická soutěž, nezbývá mi než souhlasit a uznat, že jsme měli hlasovat proti uzavřené soutěži.

    K druhé části bych rád řekl toto… Vzhledem k tomu, že až v době kdy se chýlila ke konci Vámi organizovaná soutěž se člen Vaší koalice p. Miklík rozhodl znovu na stůl položit otázku zda nemá být knihovna na Střelnici, neshodli jsem se v ODS na jednotném postoji, protože koaliční politika kterou děláte je spíš fraška než fungující koalice a oba kolegové, kteří se zdrželi, zdrželi se proto, že se jistě oprávněně obávali, že celá věc má za cíl pouze to, aby se zdržela stavba knihovny a mohlo se nejdříve stavět divadlo. Já hlasoval pro diskuzi, protože jsem chtěl, aby znovu zazněly argumenty, proč by bývalo bylo lepší řešit knihovnu dostavbou Střelnice. Ono se totiž o tom ještě bude mluvit až zase přijdou roky kdy bude potřeba šetřit. Všichni ale víme, že po diskuzi by následovalo hlasování a varianta Střelnice by byla zamítnuta jako v minulosti. Vaše koalice je koalice, která se rozhodla za každou cenu stavět. My říkáme, že je potřeba myslet také na to, že za poslední dvě volební období neustále rostou a porostou mandatorní výdaje města a díky tomu, že se daří hospodářství, kryje to zatím růst RUD. Co se ale stane až přijde krize a ona dříve nebo později určitě přijde, vás vůbec nezajímá… Na závěr bych rád řekl že ODS Turnov podporuje a bude podporovat výstavbu knihovny jako prioritní projekt v oblasti kultury. Já osobně pak shledávám zajímavou i vybranou studii a budu se těšit z její realizace, se všemi výhradami, které k tomu mám…

  3. Některá vyjádření v této anketě mne opravdu zaujala. Všimněte si:
    Pan Bělohradský mj. tvrdí, že „přístavba Střelnice pro knihovnu by tyto problémy (spoustu provozních problémů a částečně nevyužitých prostor Střelnice) odstranila a využilo by se synergických efektů jako parkoviště, využití gastronomie atd.“ Pochybuji, že by čtenáři z knihovny zachránili gastronomický provoz, a že by přístavba odstranila příčinu vysokých nákladů z jeho provozu. Potíže s parkováním jsou i u Střelnice, jako všude. A další synergické efekty jsou které?
    Myslím, že na to odpovídá vyjádření p. Uchytila: „myšlenka propojení dvou kulturních stánků sama o sobě působí skoro až samozřejmě, nicméně evidentně jen na první pohled – ve výsledku, dle vyjádření ředitelů obou organizací, by ani jedna z institucí z takového propojení neprofitovala, pro obě by to znamenalo takřka nepřekonatelné omezení.“
    Překvapení mne čekalo také ve Studii dostavby Střelnice od Atelier 6: „Vzniká tím jednotný celek složený z nejpodstatnějších částí knihovny nacházející se na jednom patře a díky časové segregaci a dispozičním úpravám nekolidující s provozem kulturního centra.“ Co míní autor časovou segregací? Když je otevřená Knihovna, nefunguje KCT?
    Z vyjádření p. Miklíka mne zaujalo také toto: „již vybudované zázemí Střelnice, které je především v dopoledních hodinách opuštěné (kavárna, velký sál, kino, veřejné prostranství).“ Lze předem odhadnout, zda v budově (v budoucnu v budovách) Městského divadla budou prostory využity intenzivněji než ve Střelnici?
    Ale nejlepší je nakonec: „KCT ani Městská knihovna Antonína Marka se k tomuto návrhu nevyjadřovaly.“ O nás bez nás! Kde už jsem to slyšel.
    S. Říman

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.