„Kéž, lavičko, kéž bys promluvila, ty přec dávno patříš k nám,“ zpívalo se v jedné staré písni a je na tom hodně pravdy. Na lavičkách rozmístěných po městečku či vesnici se lidé scházeli na besedu, obvykle vpodvečer, aby chvíli spolu pobyli a, jak se říkalo, pobesedovali. Česká beseda – tanec, který dodnes otvírá mnohé bály, když je plesová sezona, má svůj původ tady. Tenhle zvyk, který v dobách nedávno minulých vzal zasvé, se znovu obnovuje a lavičky se rozmisťují po veřejných prostranstvích, pro potěchu všem, kteří si chtějí odpočinout, pro krátké zastavení nebo když lidé chtějí počkat, než přijede autobus.

Pozvánky na zajímavé akce v turnovské části Českého ráje ve druhé polovině prázdnin, další díl seriálu o nadcházejících komunálních volbách, deníček turnovského řidiče, představení občanského sdružení Slunce všem a ohlédnutí za jedním z největších hudebních festivalů v zemi – Benátskou noc na Malé Skále navštívilo 30 tisíc lidí. To jsou asi nejzajímavější články z obsahu v pořadí šestnáctého vydání novin TvA, které opět vyšly v nákladu 12.500 výtisků. Součástí novin je tradiční přehled kulturních a sportovních akcí, přehled kina a výstav. To vše včetně společenské kroniky.

V turnovském regionálním informačním centru (RTIC)na náměstí Českého ráje převládá spokojenost nad dosavadním průběhem letní sezony. Návštěvníků přichází přibližně stejně jako v loňském roce. Mění se však jejich skladba, a to ve prospěch těch českých. Příchozí zde vyhledávají nejrůznější informace o Turnově a celém Českém ráji. Kromě Holanďanů, kteří si Český ráj oblíbili již před mnoha lety, poskytují pracovnice RTIC informace turistům z Kanady, USA, Velké Británie, Francie a dokonce i z asijských zemí, třeba z Koreje či Indie. V červenci infocentrum navštívila i skupina turistů ze vzdálené Malajsie. V porovnání s loňským rokem je méně návštěvníků ze sousedního Německa.

Uplynulo deset let od poslední opravdu velké povodně v Turnově. V průběhu prvního desetiletí nového tisíciletí jsme tu měli několik povodňových náznaků, v posledních letech byl ale v našem regionu na rozdíl od jižních Čech a severní Moravy klid. Jednou to ale přijít muselo. Blesková povodeň v sobotu 7. srpna paralyzovala především severní část Libereckého kraje. Dvě tisícovky evakuovaných obyvatel Frýdlantska, lidé museli vylézt na stromy a střechy svých obydlí, odkud byli zachraňováni vrtulníky. Hrádek nad Nisou, Chrastava, Frýdlant, to jsou nová místa na mapě republiky, kterými v posledních letech prošla ničivá povodeň. Turnovsko zatím zůstalo uchráněno, byť i zde v sobotu 7. srpna Jizera o sobě opět dala vědět…

Tato ještě předprázdninová informace by přece jen neměla zapadnout. Turnovští zastupitelé totiž na svém červnovém zasedání pod poměrně složitě znějícím názvem jednoho z bodů jednání (Návrh změny č. 13 Územního plánu sídelního útvaru Turnov) schválili další krok vedoucí k realizaci tzv. odlehčovací komunikace z autobusového nádraží nahoru kolem atletického stadionu na křižovatku ulic Žižkovy a Koněvovy. Toto řešení, které má být v budoucnu alternativou k přetíženému centru města, je dlouhodobě velmi kontroverzním turnovským tématem.

Od zítřka do neděle se Malá Skála co do počtu „přechodných“ obyvatel stane okresním městem. Přijede sem nejméně 20 tisíc lidí. Letošní program je mimořádně nabitý, zejména v sobotu na Kabáty může přijet několik tisíc lidí navíc. Kromě pořadatelů se chystá také policie. Ta v prvé řadě žádá majitele motorových vozidel, aby v autech na viditelných místech nenechávali cenné věci, které by lákaly zloděje. Dalším úkolem policistů bude zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, a to zejména průjezdnost mezinárodní silnice I/10, která prochází obcí.

Je to vždy velká událost, když do naší země zavítá návštěva z Vatikánu. Papež je osobnost světového významu, býváme proto velmi podrobně informováni o jeho programu, víme s kým bude jednat a částečně i o čem. Bohoslužby se vysílají v přímém přenosu, policie má pohotovost, prostě velká sláva. Souběžně s návštěvou papeže si ale můžeme být jisti, že tisk a televizní diskuse se neopomenou zabývat počtem katolíků a lidí hlásících se k jiné církvi u nás, resp. vůbec k nějaké církvi. Výsledek je většinou stejný. Češi jsou v evropském měřítku považováni za ateisty, to v tom lepším případě. V horším za neznabohy, kteří se v duchovním vývoji zastavili, nedošli dál než pod horu Sinaj, neposlechli Mesiáše a dodnes s několika neposlušnými Izraelity křepčí pod výše jmenovanou horou. Cpou se, hřeší, v neděli nakupují v supermarketech a klaní se „zlatému teleti“.