Novou dokumentaci o vlivu stavby silnice I/35 Ohrazenice – Úlibice v koridoru Turnov – Jičín na životní prostředí (EIA) zpracuje pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) společnost Valbek. Smlouvu v hodnotě 25,3 mil. Kč bez DPH zveřejnilo ŘSD v registru smluv. Materiál bude nutné pořídit znovu ze známých důvodů – zrušení schválené EIA vloni v prosinci odstupujícím ministrem Hladíkem.
Valbek má podle serveru Zdopravy.cz nejprve zpracovat technickou studii, která řeší nejen původní návrh trasy, ale i nové řešení v podobě čtyřpruhu v celé délce trasy. Současně má prověřit i možnost vybudování tunelu z Ohrazenic až pod křižovatku Valdštejnsko. „Pokud bude prokázáno, že technicky není možné tunelový úsek realizovat, nebude provedeno ekonomické hodnocení a bude zahájeno přímo hodnocení vlivu stavby na životní prostředí pro zbylé dvě varianty,“ uvádí smlouva. Trasa „dálnice“ zůstává stejná jako v původně schválené dokumentaci EIA. Její délka je 33 kilometrů. Stavba silnice I/35 v úseku mezi Turnovem a Jičínem měla původně začít v roce 2028. Teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením nejdříve v roce 2033 ale spíš déle. „Teď nás čeká 2,5 roku proces nové EIA, posuzování, výběr varianty, pak teprve projektování, výkupy pozemků. Takže za mě 2033 je velmi optimistický termín a myslím, že to bude ještě později,“ citoval server Zdopravy.cz ředitele ŘSD Radka Mátla.
-tva-
RYCHLE DO JIČÍNA, NEBO MÍT CO PÍT?
Dálnice I/35 v Nudvojovicích může zasáhnout do území, které chrání jeden z významných zdrojů pitné vody pro Turnov. Je riziko pro vodu, kterou pijeme, skutečně přijatelné?
Voda přestává být samozřejmostí. Letošní vlna veder znovu ukazuje, jak zásadní význam má pro náš život. Řeky a potoky vysychají, půda je vyprahlá a na některých místech lidé čelí nedostatku vody ve studních. Právě v době, kdy význam ochrany vodních zdrojů stále roste, připravuje ŘSD v bezprostřední blízkosti Turnova stavbu, která se této problematiky přímo dotýká. Jde o plánovanou čtyřproudou komunikaci I/35 v lokalitě Nudvojovice. Podle současných záměrů zde má vzniknout přibližně 800 metrů dlouhá estakáda založená na betonových pilířích.
DÁLNICE V OCHRANNÉM PÁSMU VODNÍHO ZDROJE
Plánovaná trasa I/35 zde prochází ochranným pásmem II.a vodního zdroje. Uvnitř tohoto území jsou navíc vyznačena místa I. stupně ochrany. Na jedné straně tedy máme vodní zdroj, kvůli jehož ochraně byla ochranná pásma stanovena. Na straně druhé plánujeme významnou dopravní stavbu, po které budou denně projíždět desetitisíce vozidel včetně nákladních automobilů.
Je takové umístění skutečně bezpečné? Pokud ŘSD tvrdí že ano, na základě jakých odborných hydrogeologických a technických analýz to můžeme tvrdit?
CO SE STANE PŘI HAVÁRII?
Po dokončení stavby budou po estakádě projíždět osobní i nákladní vozidla. Mezi nimi mohou být také vozidla přepravující pohonné hmoty, oleje, chemické a další nebezpečné látky. Co se stane při vážné dopravní nehodě? Co při úniku ropných produktů? Jak rychle by bylo možné zabránit jejich průniku do podzemních vod?
A především: lze vůbec vyloučit, že taková havárie může vodní zdroj ohrozit?
U podzemních vod je problém v tom, že kontaminace nemusí být okamžitě viditelná. Jakmile se dostane do horninového prostředí a podzemního systému, její odstranění může být mimořádně obtížné. Proto má veřejnost právo znát odpovědi na několik základních otázek:
* Jaká konkrétní opatření zabrání kontaminaci podzemních vod?
* Jak bude odváděna voda z komunikace při běžném provozu i při havárii?
* Jak bude zachycena případná ropná nebo chemická kontaminace?
* Jaké jsou hydrogeologické poměry přímo pod plánovanou stavbou?
* Jaká je konkrétní míra rizika pro vodní zdroj zásobující Turnov a okolí?
Pokud takové odborné analýzy a technická opatření existují, měla by s nimi být veřejnost seznámena.
Červeně – plánovaná trasa I/35. Oranžově – ochranné pásmo II.a. Zeleně – ochranné pásmo II.b. Červeně vyznačené plochy uvnitř oranžového území – I. stupeň ochrany. Zdroj: HEIS, VÚT TGH, v.v.i
A CO POVODNĚ?
Rizika spojená s vodou tím nekončí. Plánovaná stavba se nachází také v prostoru spojeném se záplavovým územím řeky Jizery. I zde je proto namístě ptát se: Jak se stavba zachová při povodni? Ovlivní proudění vody? Nebude představovat překážku při povodňových stavech? A jak budou chráněny okolní nemovitosti a obyvatelé Turnova? Je takové umístění skutečně bezpečné? A pokud ano, na základě jakých odborných hydrogeologických a technických analýz to můžeme s jistotou tvrdit?
VODU NELZE OBJÍŽDĚT
Dopravní stavbu lze opravit. Lze změnit její trasu. Lze vybudovat novou komunikaci. Podzemní vodní zdroj ale přestěhovat nelze. Pokud dojde k jeho závažné kontaminaci, nemusí existovat jednoduché řešení. Obnova podzemního vodního systému může být velmi obtížná a dlouhodobá. Proto bychom měli být při rozhodování o významné dopravní stavbě v blízkosti vodního zdroje maximálně obezřetní.
OSM MINUT
A tak se dostáváme k jednoduché otázce: Stojí nám několik ušetřených minut při cestě z Turnova do Jičína za riziko, že zasáhneme do území, které chrání jeden z významných zdrojů pitné vody pro naše město? Stojí nám za to přivést do tohoto území desetitisíce vozidel, včetně kamionové dopravy, pokud zároveň nedokážeme veřejnosti přesvědčivě doložit, že vodní zdroj nebude ohrožen? Možná nám nová komunikace skutečně ušetří několik minut.
Ale vodu, pokud ji jednou ztratíme, si na mapě jako objížďku nenajdeme.
Já osobně budu raději pít čistou vodu a přijedu do Jičína o osm minut později.
A vy?
Martin Dědek, Turnov, asadedas@seznam.cz
DÁLNICE POTŘEBNÁ I ZAVRHOVANÁ
Původní cesty mezi obcemi i většími městy většinou vznikaly kvůli obchodu, později pak hlavně kvůli přepravě tehdejší armády. Nejinak tomu bylo v úseku mezi městy Turnovem a Jičínem, a to tím spíše v době, kdy se rozhodl tehdejší generalissimus Albrecht z Valdštejna, že ze zmíněného Jičína vytvoří střed své nové říše. Nebylo to náhodou. Cesta byla na strategické spojnici severu tehdejší české země, potažmo i části Saska a Polska, s jihovýchodní části Čech, Moravy, nakonec až s tureckým přímořským Istanbulem. Ačkoliv dějiny válek v tomto směru změnily její potřeby a charakter, obchodní strategie se nezměnila, spíše prohloubila. Města i obce, přilehlé k původní trase, čerpaly z této dostupnosti z rozvíjejícího se průmyslu a obchodu, a to i v době, kdy jejich obyvatele začal postupně přemáhat současný rozvoj automobilismu. Výhoda zásobování a původního spojení s ostatním světem totiž převážila nevýhoda v podobě rušení permanentního hluku, zásobení škodlivými emisemi z výfukových plynů a otěrů pneumatik, nakonec i v samotné bezpečnosti přechodů dopravní tepny přímo v jejich vlastních bydlištích.
Není divu, že na přelomu nového milénia stála Česká republika, která leží ve středu tohoto dění, před rozhodnutím o tom, kterými koridory nové dálniční cesty povedou. Původní silnice, podél „císařské“ železniční cesty mezi Turnovem a Jičínem, se zprvu zdála nejpřijatelnějším řešením, ovšem až do chvíle, kdy na povrch vyplynuly technické podmínky a s nimi i nečekané problémy, které zaskočily nejen zdejší občany, ale i celou motoristickou veřejnost. Ti všichni proto vyvolali mnohá veřejná setkání se řadou zástupců politické reprezentace i stavbařů, kteří nakonec přistoupili k návrhu a výběru dalších variant. Vedle původní „severní“, další dvě nazvali „jižní“ a „superseverní“. Po nějakém čase byla navrhovateli superseverní trasa zavrhnuta kvůli velkým finančním nákladům a terénní složitosti. Kupodivu variantu jižní, ačkoliv se jevila nejlevnější a stavebně nejjednodušší, obě ministerstva (ŽP a Dopravy), vedení Libereckého kraje i zástupci investora (ŘSD) po roce 2010 odmítli, a dodnes trvají na stavbě ve zvoleném koridoru – „severním“.
Důvodem pro toto rozhodnutí byly především jejich investice do dlouholeté přípravy i vyjádření Ministerstva životního prostředí, nazvané stručně EIA, o přípustnosti stavby v určené krajině. Postupem času však zesílil odpor tisíců občanů proti tomuto řešení natolik, že vznikla řada jednání dalších. V průběhu příprav bylo totiž zjištěno, což namítali už místní odborníci a znalci dávno předtím, že původní čtyřpruhové těleso klasické dálnice se do podstatné části území prostě nevejde a třípruhová podoba dálnice technicky neexistuje. Navíc bylo zjištěno, že nejnovější studie navrhované stavby až příliš zasahují k řadě soukromých pozemků a nemovitostí, takže stavba by citelně snížila jejich hodnotu, v řadě případů by bylo nutné některé pozemky vykoupit a zrušit, a řadu nemovitostí dokonce zbourat. Zanikly by tak nejen letité soukromé usedlosti, ale i řada podnikatelských aktivit, s čímž se původně vůbec nepočítalo. Kupodivu se nepočítalo ani s tím, že kvůli jakési pozdější „humanizaci“ celé stavby, se její původní odhadované náklady zvýšily více než dvakrát, ani s tím, že mohou být ohroženy i zdroje pitné vody pro téměř stotisícové obydlené území. Jejich stanovisko už tehdy podpořili někteří uznávaní odborníci, jako například dlouholetý pracovník Ministerstva dopravy Ing. Josef Tomeš, stavitel silnic a dálnic v Německu a Rakousku, Ing. Josef Valenta. Ti především upozorňovali na to, že je zvláštní, že předem nebyly provedeny ani základní průzkumové práce podloží, ačkoliv celé území v okolí Turnova vykazuje nestálost jílových pásů (další posuv vozovky na Kamenci a u Pelešan), nejasný stav podzemí v části mokřadů u Hruboskalska a Sedmihorek, nehledě k známé existenci „tekutých písků“ v podzemí u Střelče a Hrdoňovic. Je velmi zvláštní, že odmítaná „jižní“ trasa, částečně s odklonem od Turnova směrem k Mnichovu Hradišti a Bousovu, která je kvůli vlastnictví pozemků i stabilnějšímu podloží a rovinatému rázu stavebně mnohem jednodušší, investory vůbec nezajímala. Názory, že nové jednání o změně koridoru a studie by trvaly příliš dlouho a oddálily by celou stavbu, bylo jasně vyvráceno na jednom letošním veřejném zasedání turnovského zastupitelstva s tím, že už jenom povolovací řízení po zrušení stanoviska MŽP bude opět několikaleté. Předním odborníkem na životní prostředí, JUDr. Milošem Tuháčkem, bylo konstatováno, že „…jednání úřadů přece jen nebude tím, co by zásadně zdrželo nové plánování a zásadní změnu koridoru, nicméně prosazení současného záměru by vyžadovalo vynaložení dalších desítek miliard navíc z kapes daňových poplatníků“. Ušetřené peníze z dnes už předražené severní varianty by totiž současně umožnily stavbu jednoduchých obchvatů obcí na celé původní trase směrem k Jičínu, což by všem zajistilo rychlejší dopravu a vytvořilo menší potíže všem těm, kterým to ostatně stávající investoři původně slibovali.
Podobně ani obavy občanů Turnova o přetížení dopravy v centrálních místech města (ulice Nádražní, Palackého, 5. května, potažmo i náměstí Českého ráje) nezmění stavba severní ani jižní varianty. To už dávno konstatovaly dvě agentury, které nezávisle na sobě provedly studie tzv. dopravy ve městě a které má vedení Turnova už několik let k dispozici. Nakolik je současný monitoring četnosti dopravy v samotném středu města relevantní, to ať každý čtenář posoudí sám. Počítat totiž zásobovací vozy a automobily místních občanů, kteří středem města projedou několikrát denně jen kvůli vlastní potřebě, a neodborně je započítávat do tranzitní statistiky přepravy, je přinejmenším úsměvné. Rovněž tvrzení, že: „Napojením silnic na dálniční trasu dojde k hospodářskému rozvoji okolních měst, jako jsou Semily a Lomnice n. Popelkou“, je zavádějící a nezodpovědné, chybí-li pro něj jakékoliv statistické či demografické podklady. Zatímco podobný ekonomický rozvoj území zkušenosti z celé Evropy dosud nikde nepotvrdily, je prokázáno, že stavba páteřní vozovky naopak další množství dopravy do těchto míst přivede. Podstatnou chybou je totiž profesně zfušovaná studie EIA, která místy vykazuje zásadní chyby. Nevykazuje totiž velikost ani finanční náklady severní trasy. Spíše tvoří dojem účelového zmanipulování prováděcí studie zvolenou firmou. Na těchto chybách pak padlo politické rozhodnutí vedením Libereckého kraje v roce 2010.
Z toho všeho je zřejmé, že celou situaci je potřeba řešit zcela jinak. Podobně jako například provoz v samotném Turnově na přeplněné ulici Palackého, 5. května či Nádražní, kde je na centrální vozovce kumulováno na osmi stech metrech osm přechodů pro chodce, nebo nedostatek vhodných parkovišť a celý systém odstávky osobních i nákladních vozidel právě tak, jako i systém zásobování provozů a občanů v patnáctitisícovém městě. Vytvoření průtahu, nebo dalšího překlenutí řeky Jizery a rozptýlení současných proudů dopravy se proto pro město jeví jako historická nutnost, přestože takové zásadní řešení nebude levné ani jednoduché. To ostatně nedávno ukázaly některé nutné stavební úpravy i krátkodobá přerušení dopravy na současných vozovkách.
Nová řešení však budou potřebovat nejen pravdivé studie potřeb zdejší dopravy a značné finanční investice, ale i odvahu k jejich prosazení. To však podle mého názoru současnému vedení města, potažmo i Libereckého kraje, dosud citelně chybí.
Otakar Grund, Turnov, press.grund@tiscali.cz
Související články (celkem 59)
- DÁLNICE NA JIČÍN. DALŠÍ DÍL NEKONEČNÉHO SERIÁLU
- Dálnice z Turnova na Jičín nejdříve za 10 let
- Koalice SOS Český ráj vyzvala odpovědné, aby se začali zabývat jižní variantou dálnice
- ROZHOVOR SE SENÁTOREM ONDŘEJEM LOCHMANEM
- ŘSD bude rychlostní silnici mezi Ohrazenicemi a Úlibicemi připravovat jako čtyřpruh
- SOUD ZAMÍTL KASAČNÍ STÍŽNOST ŘSD. STAVBA ÚSEKU OHRAZENICE – ÚLIBICE SE ODKLÁDÁ
- Plán na dálnici Českým rájem stojí od počátku na podvodu ve studii libereckého Valbeku. Liberecké zastupitelstvo odhlasovalo snahu nezákonně odklonit více než deset miliard ze státního rozpočtu
- KRAJŠTÍ ZASTUPITELÉ HLASOVALI PRO STABILIZACI SEVERNÍHO KORIDORU R35
- NOVÁ DATA O DOPRAVĚ V TURNOVĚ: AŽ 26 TISÍC AUT DENNĚ PROJEDE MOSTEM PŘES JIZERU
- PŘELOŽKA I/35 BYLA TÉMATEM JEDNÁNÍ NA MINISTERSTVU DOPRAVY
- DALŠÍ DÍL SERIÁLU NA TÉMA „DÁLNICE“ Z OHRAZENIC DO ÚLIBIC. JAKÝ JE NÁZOR OBCÍ NA TRASE?
- PŘELOŽKA SILNICE I/35 VE STAVU BEZČASÍ
- ŘSD může díky rozpočtu SFDI zahájit všechny stavby, které na letošek připravilo
- PŘÍPRAVA PŘELOŽKY SILNICE I/35 NA ÚZEMÍ TURNOVA: REKAPITULACE ROKU 2025
- OTEVŘENÉ VEŘEJNÉ SETKÁNÍ: I/35 A JEJÍ BUDOUCÍ PODOBA V TURNOVĚ
- Nový posudek odhalil vážné chyby v EIA k plánované dálnici Českým rájem
- ŘSD spustilo informační stránky k projektu silnice I/35 z Turnova do Úlibic
- DO PODOBY NOVÉ SILNICE I/35 ZAČÍNÁ PROMLOUVAT KRAJINÁŘ
- D35 Hořice – Úlibice: hotovo v roce 2028?