Prohlížíte: Češi Českého ráje

Češi Českého ráje
 | 8 756 přečtení 0

ČESTNÝ OBČAN IVAN ŠOLC

Aktualizace původního textu, vydaného 30. 10. 2010: V pondělí 13. května 2013 zemřel ve věku nedožitých 86 let významný český vědec a také čestný občan Turnova, RNDr. Ivan Šolc. Byl velkou osobností, a to jak ve svém oboru, tak i osobností morální. Čest jeho památce! Přečtěte si povídání s ním v projektu Češi Českého ráje:Ivan Šolc se ve čtvrtek 14. října 2010 zařadil do úctyhodného seznamu čestných občanů Turnova. Plným právem. Jde o světově uznávaného fyzika. Na svém kontě má několik objevů z oboru piezoelektřiny a optiky krystalů. Jeho objevy jsou opravdu světové, nicméně o jeho morálních vlastnostech asi nejlépe vypovídá skutečnost, že když za mimořádně cenný patent dostal v 60. letech skutečně na tu dobu velké peníze, místo aby jich užil pro sebe, věnoval je na charitu. A víte, že díky Ivanu Šolcovi na nebi obíhá planetka, která nese název Turnov? Více se o něm dozvíte v rozhovoru, který byl pořízen pro projekt Češi Českého ráje před dlouhými 13 lety. Ale ani po té době neztratil nic ze své aktuálnosti.

Češi Českého ráje
 | 6 328 přečtení 0

DANA A VÁCLAV FEŠTROVI

Nějak jsem nebrala vážně, když nám Václav před víc jak rokem oznámil, že se budou s Danou stěhovat z Turnova. Některé věci si člověk jednoduše nedovede představit, a toto byla jedna z nich. Město jako takové totiž netvoří jen kostely, radnice, školy nebo dokonalá infrastruktura. „Genius loci“ tvoří dle mého ponejvíce lidé, kteří svým zájmem o něj město posouvají dopředu. I když dokážou zároveň kritizovat jeho nedostatky. Proto jsem si to nedovedla představit. Jednak Feštrovi jsou našimi přáteli a druhak – jsou přáteli města, i když nikdy neměli potřebu na každém rohu nutně vystavovat svou náklonnost k němu. Tuším, že se shodneme, že takových lidí není nikdy dost. A tak se hned na začátku manželům Feštrovým omlouvám. Záměrně jsem porušila svůj systém autorizace rozhovorů, které vám čas od času předkládám. Pochopitelně, samotný rozhovor autorizovaný je, nikoli ovšem tato předmluva. Důvod? Možná obavy z toho, že by se jim nelíbila. Nemají totiž rádi patos, chválu a „děkovačky“. Snad mně prominou…

Češi Českého ráje
 | 5 245 přečtení 0

POKUD JSOU V TÉTO ZEMI KOMUNISTÉ LEGÁLNĚ, TAK JÁ JSEM TADY ILEGÁLNĚ, ŘÍKÁ SERGEJ SOLOVJEV

Věděla jsem, že rozhovor s tímto mužem nebude pro mě lehký. Snad proto, že si budu do některých jeho životních zkušeností a zážitků z komunistických kriminálů promítat osud svého dědy, se kterým jsem bohužel neměla možnost o takto závažných věcech mluvit. Zemřel totiž příliš brzo na to, aby mně mohl svou životní zkušenost tlumočit. Dívala jsem se do očí panu Sergeji Solovjevovi a říkala si, že možná před padesáti lety ty oči sledovaly toho mého dědu kdesi v Leopoldově, a možná se spolu učili oplétat demižony… Svět je opravdu malý a spousta věcí je relativních. Co dodat, než se začtete do příběhu? Snad jen jedno. Při přepisu se mi hlavou mihl jeden citát: „Tolik toho již bylo řečeno, a přesto stále nemůžeme mlčet“. Málokterý by se hodil lépe…

Češi Českého ráje
 | 4 596 přečtení 0

„KVETOU STROMY, VENKU JE KRÁSNĚ A JE JEŠTĚ TOLIK VĚCÍ, KTERÉ JSEM NEZAŽIL,“ ŘÍKÁ ZNÁMÝ TURNOVSKÝ MALÍŘ JAN SOLOVJEV

Musela jsem ho přemlouvat. Každé z navržených témat rozhovoru odmítal. Jedno za druhým. Politika? Ale já už ani nesleduji, kdo tam je, to už mě opravdu nezajímá. Umění? Ale to je pořád dokola, já nevím, co bych k tomu měl říkat… Už to vypadalo, že mě odmítne, ale nakonec se nade mnou slitoval. „No, tak přijďte, budeme si jenom tak povídat a uvidíme, co z toho nakonec bude…“ Abych řekla pravdu úplnou, neřešila jsem „co z toho bude“. Chodila jsem okolo jména Jan Solovjev dlouho, než jsem našla odvahu a oslovila ho s prosbou o rozhovor. A ve chvíli, kdy souhlasil, jsem řešila jediné – konečně budu mít příležitost splnit si takový malý sen. Tady je: představuji vám pana Jana Solovjeva.

Češi Českého ráje
 | 4 461 přečtení 0

PAN HOROLEZEC

Radovan Kuchař (*1928) byl dobrou duší Hruboskalského skalního města. I díky němu se v posledních desetiletích dlouhodobě dařilo ve skalním městě provádět drobné opravy a rekonstrukce přístupových cest a vyhlídek tak, aby mohly sloužit dalším generacím. V 50. a 60. letech byl na špici horolezeckého sportu v Československu. Skalním městem a přilehlým Českým rájem provázel desítky, spíš však stovky lidí, kterým byl nanejvýš zasvěceným průvodcem. V pondělí 30. dubna 2012 se Radovan Kuchař vydal na svoji poslední cestu, ze které již není návratu… Skalák přišel zase o jednoho svého vynikajícího příznivce.

Češi Českého ráje
 | 7 145 přečtení 0

„PRVNÍ REPUBLIKA A VLASTNĚ I MONARCHIE NÁM DALY DOBRÝ ZÁKLAD,“ ŘÍKÁ DALIBOR CIDLINSKÝ

„Já jsem ale pozitivní člověk, optimista. Opravdu nevím, jestli jsem ten pravý. Ale jak chceš, rozhovor neodmítnu.“ Tak takovou reakci jsem, pravda, nečekala. Dostala jsem totiž za „úkol“ udělat rozhovor, který by byl vhodný k výročí vzniku naší republiky 28. října. Ovšem – měla v něm být i žhavá současnost. Dalibor mi vytanul na mysli ihned. Člověk, který se za minulého režimu nenechal zahnat do stáda, ten bude určitě kritický i k dnešním poměrům. A teď tohle. Optimista. Zpětně jsem velmi ráda, že jsem to nevzdala. Asi je optimismus nakažlivý. Představuji vám Dalibora Cidlinského, z mého pohledu tak trochu rebela. K tomu známého muzikanta a majitele statku a penzionu v Ondříkovicích. Tam ostatně toto povídání vzniklo.

Češi Českého ráje
 | 6 190 přečtení 0

PROCESTUJEŠ PŮL SVĚTA A PAK MUSÍŠ KONSTATOVAT: MÁME SE V ČESKU DOBŘE. HODNĚ DOBŘE, ŘÍKÁ IVETA HOLBOVÁ MELÍŠKOVÁ

Často jsem o ní měla strach hraničící s panikou. Největší, když byla v Iráku a začínalo tam být „těsno“. Tehdy se nám pár dnů vůbec neozvala. Když jsme po těch několika nekonečných dnech získali informaci, kde vlastně je, vytáhla jsem opravdu velmi drahý atlas světa a hledala to místo, abych se přesvědčila, že je skutečně v bezpečí. Jak jsem ale byla nervózní, stránku v atlase jsem přeškubla. Od té doby jsem ho neotevřela, stále se u něj vidím. I s tím strachem. A bezmocí.

Češi Českého ráje
 | 5 269 přečtení 0

HOROLEZECTVÍ JE ŽIVOTNÍ FILOZOFIE

Právě dnes slaví jeden z nejuznávanějších českých horolezců šedesátiny! Josef Rakoncaj (* 6. dubna 1951 ve Dvoře Králové) se ve svých osmi letech přestěhoval spolu s rodiči do Turnova z podkrkonošského Mostku. Vystudoval strojní průmyslovou školu v Jičíně a v letech 1970 až 1989 pracoval v konstrukci turnovského podniku Dioptra. Působil v profesionálním zahraničním horolezeckém týmu. Je autorem pěti knih, které vyšly v celkovém nákladu více než 250 tisíc výtisků. Od roku 1989 soukromě podniká v oboru úzce spojeném s horolezectvím, sportem a pobytem v extrémním podnebí – nejvíce se věnuje výrobě speciálních péřových bund a spacích pytlů. Jeho turnovská firma se jmenuje „SIR JOSEPH“.

Češi Českého ráje
 | 6 358 přečtení 0

TŘEBA SE TOHO PO MNĚ NĚKDO UJME, ŘÍKÁ JOSEF KUNETKA

Posledních osmdesát let nebylo v naší zemi zrovna klidné ovzduší: II. světová válka, politické převraty a změny, samé milníky doby. (To slovo mám ráda. Milník.) Když jsem tedy požádala pana Josefa Kunetku o rozhovor, tušila jsem, že to nebude zrovna lehké psaní. Oslavil totiž 15. ledna právě osmdesát let života a všechny ty zvraty a převraty zažil. K tomu všemu posledních dvacet let velmi aktivně zasahoval do veřejného života. Budiž tedy tohle povídání malou, symbolickou kytičkou k životnímu jubileu. Kde začít? Nejlépe se vrátit na začátek, řekla jsem si. A zastavila se u prvního milníku.

Češi Českého ráje
 | 6 592 přečtení 0

„ZÁKLADEM VŠEHO TVŮRČÍHO DĚNÍ JE DOBŘE ZVLÁDNUTÉ ŘEMESLO,“ ŘÍKAL JIŘÍ NOVÁK…

V pátek 19. února 2010 odešla z tohoto světa jedna velká českorajská legenda. Zemřel akademický sochař Jiří Novák. Tento do poslední chvíle vitální osmdesátník doslova vytesal do kamene současný Český ráj. V jeho ateliéru pod hruboskalským zámkem vznikly desítky kopií soch barokních mistrů, má za sebou taková impozantní díla, jako je kopie Vidění sv. Luitgardy, která zdobí pražský Karlův most, návštěvníci Kopicova statku mohou obdivovat jeho zdařilou práci – kopii sochy sv. Jiří. Byl to on, kdo ve druhé polovině 90. let zhotovil všechny kopie cenných soch na valdštejnských mostech. Málokterý současník zanechal v Českém ráji takovou stopu jako on. Do poslední chvíle pracoval a připravoval nové projekty. Návrat Neptunovy kašny na náměstí Dr. Edvarda Beneše v Liberci a další připravené významné práce však už nedokončí…