Možná se někdo pozastavoval nad tím, proč 28. října 2009 dostal čestné občanství města Turnova v širší veřejnosti méně známý Jiří Zajíc. Jeho vrozená skromnost mu velí nevyčnívat, nestavět na odiv zásluhy. Jak to on sám komentoval, je řada dalších lidí, kteří by na pódiu vedle něho při přebírání symbolického klíče od města mohli stát, je pouze jeden z řady a ocenění chápe nejen pro sebe, ale také pro celý Pěvecký sbor Antonín Dvořák, jehož byl léta předsedou.
Historie zámku Hrubý Rohozec sahá do druhé poloviny 13. století. Původní hrad byl několikrát přestavován, až z něho počátkem 17. století vznikl pozdně renesanční zámek. Ten byl do dnešní podoby dotvořen v minulém století. Posledním šlechtickým rodem, který jej obýval, byli Des Foursové. Těm byl zámek zkonfiskován v roce 1945 a od té doby je v majetku státu. Víc než tři desetiletí zámek spravovali manželé Novákovi.
Čmukaři. Jejich představení jsou plná dětského smíchu. „Nejlépe je, když dospělí pochopí, že herci na pódiu hrají také pro ně a netváří se jako otrávený dětský doprovod, což se většinou stává při organizovaných školních představeních. Ale jsou také čestné výjimky. A nám jde o to, diváka hlavně pobavit, přivést ho na jiné myšlenky. I v našich pohádkách bojuje dobro se zlem a blbostí. Nicméně dobro vždy vesele vítězí. V životě to ovšem nebývá pravidlem. Ale proč kazit dětem mládí,“ glosuje filozofii divadla principál souboru Jaroslav Ipser.
Bohuslav Jan Horáček (1924 – 2002) se narodil v Radvánovicích pod Hrubou Skálou. Obecnou školu navštěvoval v Přáslavicích a následně až do kvarty chodil do školy na Výšince v Turnově. Dále studoval zdejší obchodní akademii a jak říkal, nejraději se učil jazyky. A tak k angličtině a francouzštině přibyla ještě italština a španělština. Maturoval v roce 1943. Záhy poté byl totálně nasazen.
Ještě nedávno patřil ke stálicím v regionu, poté se vytratil a dnes se pomalu vrací zpět na pomyslné výsluní nejen v Českém ráji. Rohozecký pivovar. Najdete ho už na historických obrázcích z poloviny 19. století. Většinou je zakladatelství připisováno rodu Des Fours, který sídlil na nedalekém zámku. Není to ale tak. Dlouhodobě sice tato dnešní okrajová část Turnova tomuto rodu patřila, ale na počátku 19. století ji získali Rohanové ze Sychrova, kteří dvůr na Malém Rohozci prodali v roce 1836 Ferdinandu Ungrovi. A byl to až on, kdo tu dnešní pivovar postavil.
Také jste před pár týdny sledovali zajímavý a chvílemi nedůstojný průběh volby prezidenta republiky? Dnes už dávno víme, že překvapení se nekonalo a profesor Jan Švejnar se prezidentem nestal. Tím byl naopak pro druhé funkční období potvrzen Václav Klaus. Většina národa sledovala tu podivnou volbu, kdy se členové obou komor parlamentu dokázali celý den dohadovat na procedurálních otázkách a napadali jeden druhého. A tak místo toho, aby se před národem ukázali v tom nejlepším světle, dokázali nejspíš jen to, že v příštím výzkumu veřejného mínění bude poslancům a senátorům důvěřovat ještě méně lidí.
Chráněná krajinná oblast Český ráj je nejstarším chráněným územím České republiky. Byla vyhlášena v roce 1955. Krajina mezi Turnovem a Jičínem fascinovala od pradávna, na přelomu 19. a 20. století ji rájem českým pojmenovala v Lázních Sedmihorky skupina pražských literátů a vzdělanců. A u toho už zůstalo. Velký rozvoj turistiky kraj pod Troskami zažil ve 20. a 30. letech 20. století, vznikly první větší hotely a penziony, skály objevili horolezci, s prvními značenými cestami přicházeli první turisté.
Manželé Scheybalovi patří mezi známé národopisné odborníky České republiky. Zmapovali a zdokumentovali historicky cenné lidové stavby v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
Genius loci. V literatuře často používané úsloví, které možná už natolik zevšednělo, že mnohdy ani nevíme, co si pod ním vlastně představit. Je to konkrétní místo, nebo pouze „cosi“ nehmatatelného? Snad oboje, a dodal bych, že to bude nejspíš „něco“, co sice přesně neumíme pojmenovat, ale je TO tak magické i prchavé zároveň, že se tam stále vracíme. Může jít o významnou stavební památku, ale i místo v krajině, či dokonce „jen“ o osamělý strom. A nemusí ta místa na všechny působit stejně. Třeba takové kostely.
Bohumír Haken (*1926), řečený Mirek nebo také skautsky Išuta, se narodil v Turnově. Jeho rodiče, kteří pocházeli z Jičínska, měli obchod ve Skálově ulici, kde dnes stojí velkoprodejna Achát. Absolvoval potravinářskou školu v Pardubicích a když v padesátých letech obchod jeho rodičů nastupující moc znárodnila, byl dán k dispozici pracovnímu úřadu. V rámci akce „70 tisíc pracovních sil do výroby“ se stal montážním dělníkem v Aeru Semily. Teprve v roce 1955 se mohl vrátit do odvětví, ve kterém vyrůstal a které ho od dětství lákalo, do obchodu. Začínal v železářství a postupem doby se stal vedoucím prodejny sportovních potřeb v Jablonci nad Nisou. V 70. letech byl vedoucím prodejny obuvi v Turnově.