Pekař, který se dívá dopředu. Tak by se asi dalo charakterizovat současné počínání Jiřího Mikuly na Turnovsku a v přilehlém regionu. Dvacet let vlastní a provozuje pekárnu, nedávno v Nádražní ulici otevřel cukrárnu a na přízeň zákazníků si nemůže stěžovat. K tomu odpovědnost za stovku zaměstnanců a sedmadvacet prodejních míst od Turnova po Mnichovo Hradiště, Jablonec nad Nisou, Liberec, ale třeba i Rovensko pod Troskami, či Vyskeř, Malou Skálu a Železný Brod. Navíc nedávno dokončil rozsáhlou rekonstrukci výrobního objektu v turnovské Studentské ulici. Ročně zde zpracují zhruba 450 tun mouky.

„Podobnou akci děláme opakovaně v mezisezoně, kdy lidé na své chaty a chalupy delší dobu nejezdí. Nyní jsme se soustředili především na chaty v okolí Vyskře, Věžického rybníka a Krčkovic,“ uvedl k březnové policejní akci Petr Kmínek, tiskový mluvčí Policie ČR, územního odboru Semily. Pětice policistů procházela mezi chatami a kontrolovala, jestli dveře či okna nenesou znaky násilného vniknutí. Během jediného březnového dne tak ve zmíněné oblasti byla zkontrolována zhruba stovka objektů.

Když před lety pracovníci turnovského Muzea Českého ráje přišli s myšlenkou uspořádat na Dlaskově statku tradiční masopust, bylo to ještě v době, kdy tato starobylá tradice byla téměř mrtvá. Masopustní obchůzky z českorajského venkova vymizely. Jak ale přibývalo ročníků na statku, přibývalo také obcí, kde k obnovení masopustních průvodů došlo. Společný prožitek je pro život na vesnici velmi důležitý a je příjemné zjištění, že masopust se víceméně vrátil skoro do každé obce. Proto již ředitelka turnovského muzea uvažovala, že s ním na Dlaskově statku skončí.

Po loňském poměrně nesmělém pokusu se turnovští skauti letos představili den před Štědrým dnem s jednou příjemnou novinkou, která možná zakoření víc, než si dnes myslíme. Korba Avie se proměnila pod vánočním stromem na náměstí v pódium, na kterém jste mohli vidět živý betlém včetně děťátka v zavinovačce. A co víc, ten betlém se po vzoru těch vyřezávaných pohyboval. Jednotlivé figury se ukláněly, nebo pochodovaly kolem jesliček, celku dodal atmosféru anděl u vánoční hvězdy. Působivé. A k tomu Betlémské světlo, které si příchozí mohli odnést do svých domovů ke svátečnímu stolu. A také skautský sboreček, který zpíval tradiční koledy. Požehnané svátky všem…

Jak shrnula moderátorka a průvodkyně všech dosavadních turnovských Vánočních trhů Eva Kordová, původním záměrem vzniku těchto trhů ve druhé polovině devadesátých let bylo oživení čerstvě zrekonstruovaného náměstí. Jak se trhy postupně rozrůstaly, rozložily se na obou polovinách náměstí, což zejména v páteční dopravě vytvářelo dopravní kolaps ve městě. Proto tu byla dlouhodobá výzva přesunout je někam jinam na dohled centru. Skálova ulice se dlouhodobě jeví jako ideální možnost, už třeba blízkostí Muzea Českého ráje. Letos se tedy trhy poprvé konaly zde a také částečně na náměstí, kde zůstaly stánky s občerstvením.

Jistě si vzpomenete na svérázného pekaře Stanislava Pecku z Chrudimska, který léta bojoval proti letnímu času. Byl přesvědčen o tom, že jarní a podzimní posun hodinových ručiček ohrožuje lidi na zdraví i na životě, a to hlavně děti a nemocné. Pecka byl ve svém boji neúspěšný, přesto to až do svého předčasného odchodu nevzdal. Jeho kvalitní pekárenské výrobky byly ve své době na Chrudimsku pojmem. Nyní tu máme dalšího pekaře, Jiřího Mikulu z Turnova. Také on peče vynikající chléb, bílé pečivo i koláče. I jeho výrobky jsou na Turnovsku standardem, jak by kvalitní potravina měla vypadat. I on se pustil do nerovného boje.

Čtvrtého ročníku Boudy s lampionem se v sobotu 2. listopadu v Turnově účastnilo více než 400 statečných s deštníky a pláštěnkami. Byli jsme překvapeni tímto počtem a povzbuzeni, že i v dnešní době do deště vyrazilo tolik rodičů a prarodičů s malými dětmi. Je to dobrý základ k tomu, nemít budoucí generaci rozmazlenou. Nejmladším účastníkem průvodu byl tříměsíční Matěj a jeho maminka za odměnu obdržela vynikající sušenku. Bouda s lampionem je pro nás stále více a více slavností Světla, které vítězí nad tmou i temnotou. I již tradiční vytváření světelných obrazů z hořících svíček je vyjádřením toho, že každý máme určitý dar a že všichni dohromady můžeme vytvořit něco krásného či romantického či něco velkého, co přesahuje naše individuální schopnosti.