Jistě si vzpomenete na svérázného pekaře Stanislava Pecku z Chrudimska, který léta bojoval proti letnímu času. Byl přesvědčen o tom, že jarní a podzimní posun hodinových ručiček ohrožuje lidi na zdraví i na životě, a to hlavně děti a nemocné. Pecka byl ve svém boji neúspěšný, přesto to až do svého předčasného odchodu nevzdal. Jeho kvalitní pekárenské výrobky byly ve své době na Chrudimsku pojmem. Nyní tu máme dalšího pekaře, Jiřího Mikulu z Turnova. Také on peče vynikající chléb, bílé pečivo i koláče. I jeho výrobky jsou na Turnovsku standardem, jak by kvalitní potravina měla vypadat. I on se pustil do nerovného boje.

Čtvrtého ročníku Boudy s lampionem se v sobotu 2. listopadu v Turnově účastnilo více než 400 statečných s deštníky a pláštěnkami. Byli jsme překvapeni tímto počtem a povzbuzeni, že i v dnešní době do deště vyrazilo tolik rodičů a prarodičů s malými dětmi. Je to dobrý základ k tomu, nemít budoucí generaci rozmazlenou. Nejmladším účastníkem průvodu byl tříměsíční Matěj a jeho maminka za odměnu obdržela vynikající sušenku. Bouda s lampionem je pro nás stále více a více slavností Světla, které vítězí nad tmou i temnotou. I již tradiční vytváření světelných obrazů z hořících svíček je vyjádřením toho, že každý máme určitý dar a že všichni dohromady můžeme vytvořit něco krásného či romantického či něco velkého, co přesahuje naše individuální schopnosti.

Přesné a léty prověřené povely, napnutí sítí, tah ryb, toužících po svobodě, profesionalita mužů v zelených uniformách a pak už jen kádě, koše, nakládání a odjezd ke zpracování. Tady už romantika končí. Ale stejně je to zážitek, vidět ty chlapy na loďkách na rybníku, když se rozednívá. Adrenalin, kdy se v jejich nitrech ozývá hlas předků, pro které byl lov životní nutností. To přejde i na diváky. Proto se jich na výlovy rybníků chodí dívat tolik. Když se loví Rožmberk v jižních Čechách, přijde jich klidně dvacet tisíc. To ve středu 16. října jich na břehu největšího českorajského rybníka Žabakoru byly alespoň desítky. V průběhu celého dne v konečném součtu možná i dvě tři stovky…

Podtrženo, sečteno – zhruba dva a půl tisíce lidí se o prvním říjnovém víkendu svezlo na Turnovsku parním vlakem. Vyplývá to ze součtu prodaných jízdenek. Pořadatelé jsou spokojeni. „Na oslavy železnice v našem regionu nám přispěl Liberecký kraj a drobnými částkami i obce na trase z Turnova do Jičína, takže bychom díky zájmu lidí o parní jízdy mohli mít vyrovnaný rozpočet. Je to i díky tomu, že akci podpořily také České dráhy, myslím hlavně provozem druhé parní lokomotivy, která přijela z Plzně,“ říká Jaromír Tauchman z Klubu přátel železnic Českého ráje, který akci pořádal.

Odbor životního prostředí turnovské radnice připravil pro všechny věkové kategorie obyvatel města k Evropskému týdnu mobility bohatý program. Do jeho realizace se zapojila celá řada institucí, organizací a společností a v době od 16. do 22. září se v Turnově uskutečnilo mnoho akcí s rozdílným zájmem a návštěvností. Přednášek Policie České republiky na základních školách se v pondělí 16. září zúčastnila více než stovka dětí z druhých a třetích tříd. Atraktivní se pro školáky stalo třídenní měření rychlosti projíždějících aut v Nádražní ulici spolu s městkou policií. Děti rozdávaly řidičům zamračené smajlíky a strážníci pokuty.

Na šestnáct stovek lidí (!) přišlo v sobotu 14. září na Farmářské slavnosti, které se uskutečnily na rodinném statku Lyerových v Borčicích u Všeně. „Děkujeme všem, kteří přišli. Na náš skromný areál to bylo lidí až moc, zájem nás samozřejmě těší. Máme krásné ohlasy od návštěvníků i od našich přátel. Někteří rodiče měli problém přemluvit své děti k návratu domů,“ shrnul akci Radko Lyer. Farmářské slavnosti se pod patronací Ministerstva zemědělství ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR letos uskutečnily na šesti místech České republiky. Byly například v Krnově, v Branné u Třeboně, v Trstěnicích v Pardubickém kraji a právě v českorajských Borčicích.

Rozhovor, který mně po koncertě Janek Ledecký poskytl, byl velmi spontánní, a i když jsem měla připravené otázky, nakonec jsem se do nich skoro nepodívala. Ono vlastně skoro všechno dění ten večer v Sedmihorkách působilo naprosto přirozeně a nenásilně. Ať už budu mluvit o přídavcích, které si diváci vytleskali ve stoje nebo o autogramiádě a fotografování, které ochotně a s úsměvem Janek se svými fanoušky absolvoval. Povídali jsme si asi čtvrt hodiny. Na přetřes přišla všelijaká témata. Bavili jsme se o tom, co má rád, co právě dělá, samozřejmě o muzikálu Hamlet, který se dostal až do Soulu, také o novince, kterou právě připravuje – muzikál Iago… a o mnohém dalším. Věřím, že to pro vás bude zajímavé a příjemné počtení.

Letošní nabídka letních, především hudebních akcí v turnovské části Českého ráje je nebývalá. Objevili s někteří noví pořadatelé, jsou tu úplně nové akce a hudební přehlídky. Jsou tu ale i „stálice“, za které lze jistě považovat nabídku společnosti Šimmi Pavla Mikeze a letos již čtvrtý ročník Sedmihorského kulturního léta, kterou zaštiťuje společnost Kinghouse ve svém vlastním areálu. Tady ve čtvrtek 15. srpna proběhl jeden z vrcholů letošní sezony – kdo by před pár lety věřil, že do malé obce v Českém ráji může přijet kapela světového jména, že?