BUDE MAJETEK DĚDICŮM RODU WALDERODE VYDÁN? (KOMENTÁŘ)

0

Jeden z nejznámějších restitučních sporů v České republice, žádost o vydání majetku, zkonfiskovaného na základě tzv. Benešových dekretů po roce 1945 rodu Walderode, má novou kapitolu. V lednu Krajský soud v Liberci rozhodl o vydání čtvrt hektaru lesních pozemků v obci Žďárek u Turnova. Rozhodnutí zmíněná obec obdržela po neuvěřitelných více než třech měsících, a sice, podle agentury ČTK, která o věci informovala jako první, až 7. května t.r.

Jaká je vůbec atmosféra ve veřejnosti? Není již unavena patnáctiletou kauzou žádosti o vydání především zámku Hrubý Rohozec, rozsáhlých pozemků na Turnovsku, Semilsku a Jablonecku? Skoro to tak vypadá. Když byla na toto téma na serveru TvA 29. března t.r. zveřejněna anketa, byla tu představa, že veřejné mínění je spíše proti vydání. Do dnešního dne v anketě hlasovalo 167 lidí, z nichž je 73 pro vydání, 78 proti a 16 lidem je to jedno. Podtrženo, sečteno: většina lidí by majetek vydala. A to v anketě hlasují hlavně obyvatelé Turnovska, kterým jsou stránky tohoto serveru určeny, tedy více méně do celé kauzy zasvěcení lidé.

n200706072321_zap_140_07_kunetkaZa patnáct let bylo o tomto restitučním požadavku napsáno mnohé, v roce 1993 bylo dokonce Lesním závodem v Harrachově vydáno necelých 90 hektarů lesa na Bukovině u Turnova, ale za pár let toto rozhodnutí ministerstvo zemědělství zrušilo. Od té doby jsou ze strany dědičky po zesnulém hraběti Karlu des Fours Walderode Johanny Kammerlanderové, resp. jejího právního zástupce, podávány žaloby na vydání majetku, ale žádný ze soudů kauzu dosud nerozhodl. Nedávno celou věc k novým projednáním například vrátil Krajských soud v Hradci Králové semilskému soudu okresnímu.

Majetek rodu Walderode byl zabaven na základě Benešových dekretů. Ty postihovaly osoby, které se provinily proti zájmům Československé republiky během druhé světové války. Dědici pana hraběte se snaží dokázat opak, argumentují například tím, že československé orgány dotyčnému v roce 1947 vydaly osvědčení o zachování našeho občanství, ale majetek z důvodu února 1948 a následné emigrace už nestihl převzít a o občanství přišel. Odpůrci, v jejichž čele celou dobu stojí turnovský občan Josef Kunetka, zase poukazují na Walderodeho válečné aktivity a fakta, že požádal o říšskoněmecké občanství, byl ve wehrmachtu a také členem Henleinovy strany.

Restituční kauza se táhne od roku 1992, kdy československé úřady Karlu des Fours Walderode nově vydaly československé občanství a on mohl požádat o navrácení majetku svého rodu. Za 15 let žádný soud ve věci nerozhodl, až nyní. Bezvýznamných čtvrt hektaru se může stát velkým precedentem. Liberecký krajský soud tak učinil vpravdě historické rozhodnutí. Co bude dál?
Původně se prý ani obec Žďárek odvolávat nechtěla, protože se tamním zastupitelům vydávaný majetek zdál nicotný a pro obec nepotřebný. „Na Semilsku a Jablonecku ale Kammerlanderová žádá o mnohem větší majetky a chceme, aby se u Nejvyššího soudu konečně vyjasnilo, jestli jsou její nároky oprávněné,“ uvedla starostka Havlíková pro agenturu ČTK jako potvrzení záměru, že se obec proti rozsudku dovolá k Nejvyššímu soudu v Brně. Právní pomoc nabídlo Město Turnov.

„Zastupitelstvo města souhlasilo s tím, abychom právní pomoc nabídli. Proběhnou ještě jednání s Pozemkovým fondem a Lesy České republiky jestli se k dovolání k Nejvyššímu soudu připojí,“ uvedla v rozhovoru pro server TvA a Český rozhlas starostka Turnova Hana Maierová. I ona si je vědoma, že by mohlo jít o precedent, kdy na základě bezvýznamného pozemku mohou o vydání majetků daleko větších rozhodnout další soudy.

n200706072321_zap_141_07_veseckoA ještě jedna otázka v souvislosti s kauzou restitučního nároku dědiců rodu Walderode tu je: další rozvoj průmyslové zóny na Vesecku. Dnes pozemky patří Městu Turnov, při prodeji si zájemce musí opatřit dobrozdání od paní Kammerlander, že v případě, když by majetek byl vydán, nebude mít už vůči nim žádné finanční a jiné požadavky. Jenže: tato „dobrozdání“ (právnicky se tomu říká mimosoudní vyrovnání) jsou vydávána až v posledních letech. V první polovině 90. let radnice pozemky prodávala bez souhlasu žadatelů o restituci! Co by tedy případné vydání majetku dědicům Walderode znamenalo pro městkou pokladu, je zřejmé…

A komentář na závěr? Dovolte mi ho a případně připojte i ten svůj.
Po listopadu 1989 jsem bral jako společenskou dohodu, že dojde k vydání majetků zabavených komunistickým režimem po 25. únoru 1948. S tím se ztotožňuji dodnes. Vydání veškerého majetku, tedy i církevního, to podotýkám! Že potom parta právníků a politiků hledala a našla způsob, jak restituce otevřít i pro majetky zabavené po roce 1945 na základě Benešových dekretů, to je pro mě nepřijatelné a tuto „společenskou smlouvu“ se mnou, jako občanem této země, nikdo neprojednal. Vydání jakéhokoli majetku zabaveného před únorem 1948 je tedy pro mě naprosto nepřijatelné. Divím se, že tu ještě není iniciativa na vydání majetků před rokem 1938, tedy zejména majetku židovského, a ještě lépe – iniciativa vedoucí před pozemkovou reformu v roce 1922, kdy byl rozdroben majetek velkostatkářů a dalších…

Související články (celkem 9)

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.