PROCESTUJEŠ PŮL SVĚTA A PAK MUSÍŠ KONSTATOVAT: MÁME SE V ČESKU DOBŘE. HODNĚ DOBŘE, ŘÍKÁ IVETA HOLBOVÁ MELÍŠKOVÁ
Často jsem o ní měla strach hraničící s panikou. Největší, když byla v Iráku a začínalo tam být „těsno“. Tehdy se nám pár dnů vůbec neozvala. Když jsme po těch několika nekonečných dnech získali informaci, kde vlastně je, vytáhla jsem opravdu velmi drahý atlas světa a hledala to místo, abych se přesvědčila, že je skutečně v bezpečí. Jak jsem ale byla nervózní, stránku v atlase jsem přeškubla. Od té doby jsem ho neotevřela, stále se u něj vidím. I s tím strachem. A bezmocí.