Opravdu to není lehké. Řekněte sami, jak psát o věcech, které se vás osobně dotýkají? Neosobně? Odměřeně? Bez účasti? Mám totiž v úmyslu vám představit jedno občanské sdružení, jehož jsem členkou. Proto ty rozpaky. Sdružení se jmenuje Slunce všem a točí se kolem autistů. Vzít vás na exkurzi do tohoto sdružení je v podstatě nemožné. Ač jsou autisté nejdůležitější složkou tohoto sdružení, neradi se sdružují. Jejich svět je spíš uzavřený a k životu potřebují pokud možno co nejstabilnější okolní prostředí bez velkých změn. Nedělám si iluze, že budu schopna vám jejich svět a vnímání života okolo vysvětlit, ale alespoň se pokusím malinko nadzvednout oponu. Poprosila jsem naši předsedkyni Marcelu Kurfirstovou o rozhovor. Jednak si u ní „šplhnu“, a pak, vážím si jí. Víte, neznám mnoho lidí, kteří vám opravdu řeknou, co si myslí, i když vědí, že se vám to zrovna nemusí líbit. A při tom se dívají do očí…