DEN ARCHITEKTURY A PRVNÍ SEZONA ULIČKY ŘEMESEL

Asi padesátka zájemců vyrazila v sobotu 30. září odpoledne na procházku Turnovem po stopách polozapomenutého stavitele Vladimíra Krýše (1897–1951). S jeho jménem se pojí výstavba rodinných a bytových domů i sakrálních staveb, které vznikaly především od konce 20. let až do počátku 40. let 20. století. Mezi jeho nejvýznamnější turnovské stavby patří mj. Loumova vila v ulici Zelená cesta, Žákova vila v Bezručově ulici, jeho vlastní vila v Nádražní ulici, Husův sbor a hřbitovní kaple (kolumbárium) na Mariánském hřbitově.

„Jsem rád, že o dny architektury, které pořádáme pravidelně, je mezi veřejností zájem. V minulých letech jsme putovali bývalou židovskou čtvrtí, zastavili se u rekonstrukce vstupní části divadla, navštívili i další architektonicky zajímavá místa v Turnově. Letos jsme s kolegou zastupitelem a předsedou komise pro městskou památkovou zónu Václavem Hájkem chtěli navázat na loňskou výstavu v muzeu (ZDE) o staviteli, za kterým je v našem městě výrazná stopa. Akcí chceme upozornit na stavby, kolem kterých denně chodíme a už si jich nevšímáme, bereme je jako běžnou součást života města a nepřemýšlíme o nich,“ přiblížil starosta města Tomáš Hocke.
Zájemci navštívili sakrální stavby – Husův sbor a kolumbárium na Mariánském hřbitově. Zasvěcenou průvodkyní byla autorka muzejní výstavy o staviteli Vladimíru Krýšovi, historička Petra Šternová.

Husův sbor v Žižkově ulici má zajímavou historii. Po vzniku Církve československé na počátku budování našeho samostatného státu vznikaly na různých místech země nové kostely, které dodnes patří ke koloritu větších i menších měst a doplňují svatostánky katolické církve. V Turnově náboženská obec Církve československé v roce 1923 odkoupila pro své potřeby větší rodinný dům v dnešní Koněvově ulici. Následně bylo rozhodnuto, že k němu bude přistavena věž a sborová loď.

Stavba byla zahájena v září 1937, slavnostní otevření Husova sboru se uskutečnilo 2. července 1939. Stavbu vyprojektoval stavitel Vladimír Krýš, jeho firma se podílela i na samotné výstavbě. Krýš je také autorem Husova sboru v Semilech, který nedávno prošel za přispění Nadace B. J. Horáčka náročnou opravou. Jak připomněla Petra Šternová, obě církevní stavby byly zařazeny do stovky nejkrásnějších kostelů Československé církve husitské v republice. Samotný interiér je ve střídmém duchu bez velkých okázalostí, jak je ostatně pro tuto církev charakteristické. Co asi zaujme nejvíc, je čtyřmetrový prosvětlený skleněný kříž, dílo profesora sklářské školy v Železném Brodě Zdeňka Juny. Jeho čelní stěnu tvoří šest tabulí z rubínového leptaného skla s vyobrazením historických osobností – nahoře je hlava Jana Husa v plamenech, pod ním Kristus se svatozáří, níže je podobizna sv. Václava s helmicí a dole dvojportrét Cyrila a Metoděje. Příčné rameno alegoricky zpodobňuje mladou a starou dvojici s atributy krajiny Českého ráje. Kostel je jako jediný ve městě přes den přístupný veřejnosti, a jak je opět pro tuto církev typické, součástí interiéru jsou i urny s ostatky věřících, neboť církev byla na počátku 20. století propagátorem pohřbu žehem.

„Aktuálně stavba Husova sboru není v dobré kondici, je tu mnoho věcí, které bude potřeba řešit, nejdůležitější je oprava střechy, protože na několika místech dovnitř zatéká. Kostel by měl být v blízké době prohlášen za národní kulturní památku, což by nám umožnilo na opravu získat i nějaké dotace. Nicméně myslím, že město bude muset do procesu oprav nějak vstoupit, protože se jedná o jednu ze zásadních staveb na území Turnova,“ uvedl starosta Hocke. Ten také okomentoval druhou Krýšovu sakrální stavbu – kolumbárium na Mariánském hřbitově. Zde už město provedlo v minulosti drobné opravy, ale i tady bude muset přijít zásadní rekonstrukce.

Cílem sobotního putování byla letos na jaře otevřená Ulička řemesel pod radnicí, která nahradila zdevastované a roky nevyužívané prostory. Nově tu našlo místo několik malých dílen šperkařů a kamenářů, je tu i módní ateliér a v patře výstavní síň, kde je aktuálně k vidění výstava nominovaných děl České ceny za architekturu 2023. „Z Uličky řemesel mám opravdovou radost, dost často jí procházím, děkuji všem, kteří zde fungují, protože to nebyla úplně jednoduchá první sezona vzhledem k rekonstrukci ulice Antonína Dvořáka. A to v nejbližších dnech začneme pracovat v zadním traktu, který bude nově vydlážděn až k Mariánskému náměstí,“ shrnul starosta Tomáš Hocke.

Podle zlatnice Pavlíny Hájkové (na snímku), která v jedné z dílen v Uličce řemesel pracuje, nebyla první letní sezona vůbec špatná. Pravdou je, že lidé měli občas problém z důvodu stavebních prací uličku najít. Zájem ale byl. Většinu návštěvníků spíše tvoří turisté, kteří někdy jedou i cíleně právě sem, ale cestu sem postupně nacházejí i místní. Návštěvníci mohou vidět řemeslníky při práci, zakoupit hotové výrobky či si objednat šperk na zakázku. Někteří přicházejí i s požadavkem na drobné opravy. „Turistická sezona skončila, ale my fungujeme samozřejmě dál. Ulička řemesel je pro zájemce otevřena od úterý do pátku vždy od 10.00 do 17.00 hodin a v sobotu dopoledne zhruba od 10.00 do 12.00 hodin, někdy jsme tu i déle. Před vánočními svátky počítáme s rozšířenou provozní dobou i o víkendech, budeme se snažit, aby se o nás víc vědělo v době konání Vánočních trhů. A protože někdy je dobré, aby si dotyčná či dotyčný šperk vybrali podle svého, tak budeme mít připraveny i speciální vánoční dárkové poukazy,“ uzavřela Pavlína Hájková. Více informací najdete na www.ulickaremesel.cz.