„Proč se kostely a zvlášť poutní kostely stavějí na kopci? Je to samozřejmě kvůli pěknému výhledu, a aby byly vidět zdaleka. To ale není všechno. Člověk se výstupem nahoru očišťuje, civilizaci nechává dole a s sebou nahoru si bere jen to nejdůležitější. Přitom si uvědomuje, co je pro něho v životě nejdůležitější. Může rozjímat, přemýšlet o svém životě,“ uvedl generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl. Stalo se tak v rámci znovuvysvěcení kaple sv. Anny na kopci nad Vyskří v sobotu 21. července. Přes 120 lidí se vydalo cestou lemovanou zastaveními křížové cesty od kostela strmou pěšinou ke kapličce.

(Aktualizováno) Potlesky po jednotlivých písních vestoje, aplaus během skladeb, rozzářené oči zhruba tisícovky lidí v hledišti a šestice hráčů na jevišti. Václav Neckář zažívá comeback z říše snů. Už nikdo nečekal, že se interpret písní, jako jsou Stín katedrál, Kdo vchází do tvých snů má lásko a dalších někdy na pódia vrátí. Po těžké nemoci se učil znovu chodit, mluvit, zpívat. Podařilo se. Zázrak. Když v Sedmihorkách večer 19. července v rámci Sedmihorského kulturního léta v závěru koncertu zazněly úvodní takty a zpěvák, kterému i na prahu sedmdesátky zůstaly klukovské plamínky v očích, zpíval: …beránku náš, na nebesích, neopouštěj nás… byla to směs dojetí a radosti na obou stranách. Velký návrat Neckářovi lidi přejí. A je to dobře!

V týdnu, který byl plný bouřek (3. července), vystupoval v Sedmihorkách turnovský rodák, který dokázal rozehnat mraky a vytvořil tak velmi příjemný úterní večer – berme to jako metaforu, protože na začátku i na konci koncertu lilo jako z konve). Nebyl jím nikdo jiný než Michal Hrůza, který zde společně s kapelou Hrůzy vystupoval. A i přes deštivé počasí bylo zase plno! Pořadatelé nejdříve předpokládali, že se bude tančit a během koncertu stát. Nicméně publikum si vyžádalo židličky. Není se čemu divit, příznivcům Michala Hrůzy už není -náct nebo rozhodně ne většině.

Osmý ročník městských slavností Kámen a šperk v Českém ráji přilákal v sobotu 7. července na turnovské náměstí stovky lidí. „V průběhu dne náměstím mohlo projít odhadem 1500 lidí, na večerní program jich přišly víc než tři stovky,“ uvádí za pořadatele Eliška Gruberová, vedoucí odboru cestovního ruchu turnovské radnice. Ta se před časem vyjádřila, že je jí líto, že se akce nesetkává s větším zájmem ze strany místních kamenářů a šperkařů a obyvatel města, proto je nutné zvážit její další pokračování. Nicméně ale tyto městské slavnosti patří již k tradiční prázdninové nabídce, o čemž svědčí i skutečnost, že se na kulturní program a ukázky práce řemeslníků přišli podívat z velké části především návštěvníci Českého ráje.

„Co lepšího dělat den před vysvědčením než uspořádat Den rekordů a po cimrmanovsku překonat rekordy, které neexistují,“ glosoval nápad na celoškolní akci ředitel ZŠ v turnovské Skálově ulici Roman Mareš. Ráno po osmé hodině ve čtvrtek 28. června se všichni žáci po třídách sešli na školním dvoře, co třída, to jiná barva trička. Vpředu a úplně vzadu deváťáci, mezi nimi ti, co do své „chlapajdy“ zase přijdou po prázdninách.

Pro ty z vás, kteří si i ve všední den chtějí dopřát trochu klidu, pohody a hodně kvalitní zábavy, připravili pořadatelé Sedmihorského léta spoustu akcí i během týdne. Nejen o víkendu se tedy dá do Sedmihorek zajet a užít si pěkný večer. Ten čtvrteční (14. června 2012) nabídl další odreagování od všedních dní v podobě divadelního představení. A že to nebylo představení ledajaké, dokazovaly početné skupinky lidí, které na představení vyrazily. Už kolem půl osmé bylo hlediště skoro beznadějně plné a všichni jsme se těšili na to, co nám Josef Dvořák předvede. Nestává se často, aby si člověk mohl „za humny“ užít představení, které se s úspěchem hrálo i v divadle Semafor.

Kdo čekal, že se osmého června letošního roku dočká v Sedmihorkách naivně sladkých romantických chvil, ten se spletl. To co nám nabídla Lenka Filipová, která do našich končin přijela koncertovat v rámci Sedmihorského léta, bylo sice velmi romantické, ale ta romantika byla reálná a dýchala z ní zkušenost a zralost… Už od sedmi hodin proudily do areálu motelu Even a firmy Kinghouse hloučky lidí, které nezastrašilo deštivé počasí (proč taky, když areál je zastřešený) a na všech bylo znát, že se těší hlavně na pohodově strávený páteční večer. Zpěvačka a kytaristka v jedné osobě – Lenka Filipová – dokázala zaplnit celé hlediště, které se během jejího vystoupení dočkalo pár zázraků a podle výrazů, které jsem měla možnost v obličejích přihlížejících vidět, si všichni přišli na své.

V sobotu 9. června kacanovské sdružení Radosti spolu se zaměstnanci Domova Pod Skalami Kurovodice uspořádali první ročník hudebně divadelního festivalu Bez plotů. Akci zahájil divadelní spolek Jirásek z Olešnice, tradiční úspěch mělo divadelní vystoupení turnovského spolku Nakafráno a program gradoval při kankánu kurovodických ošetřovatelek a vystoupení břišní tanečnice. Kurovodičtí vystoupili také se soubory Skaláček a Podskalák. O hudební produkci se postaraly skupiny Už jsme doma, Mackie Messer Band, Ovčie Kiahne, Barell Battery, Funny Grass, Traffic Jam Band a RozumBrothers.

V sobotu 2. června odpoledne zaplnila historická auta a motocykly turnovské náměstí. Byla tu jedna za zastávek vyjížďky veteránů napříč Českým rájem. Akce byla pořádána Veteran Car Clubem Jičín, jehož historie sahá do 70. let minulého století. Stroje členů klubu si zahrály již v mnoha filmech a seriálech – například Arabela, Tajemství kriminalistiky či Četnické humoresky. Klub pořádá v průběhu roku několik setkání a soutěží. První soutěž se odehrála letos od 1. do 3. června (pořádána je od roku 1984) a byla pro historická vozidla do roku výroby 1945.