Alespoň tedy v Turnově určitě. V sobotu 14. ledna se v městském divadle uskutečnila předpremiéra nové divadelní hry zdejšího spolku Nakafráno, která se jmenuje Drůbeží nářez. Časté potlesky na otevřené scéně, skvěle se bavící diváci, tuhle atmosféru by pěti místním dámám v tom nejlepším věku mohli závidět i profesionálové. „Chtěly jsme znát názory lidí, kteří jsou nám blízcí, slyšet jejich připomínky a náměty. Navíc má každá z nás spoustu kamarádů, známých, přátel, velké rodiny. Proto jsme se rozhodly udělat v polovině ledna jakousi neoficiální premiéru a tu opravdovou až v únoru,“ vysvětlila jedna z členek souboru Gabriela Šťastná.

„Vždy, když se zúčastňuji podobné akce, jako je ta každoroční na Sychrově, mám dobrou náladu, která mi poté vydrží po další týdny. Chtěl bych poděkovat všem oceněným studentům za píli, popřát jim mnoho štěstí a úspěchů v dalších letech. Tohle je naše budoucí reprezentace, říkám si, je to mládež, která má ušlechtilé zájmy, která není povrchní a nečeká na úspěch bez práce,“ řekl prof. Václav Pačes, předseda Učené společnosti České republiky, na setkání u příležitosti udílení cen Praemium Bohemiae v neděli 4. prosince v reprezentačních prostorách sychrovského zámku.

„Naším cílem je, aby nové prostory sloužily dalšímu kulturnímu rozvoji Turnovska, ve sboru budeme pořádat přednášky a koncerty i pro širší veřejnost, v rámci partnerství s německým sborem se tu budou konat také setkání dětí a mládeže z obou zemí a další akce.“ Tak zní citace z prohlášení Ondřeje Halamy stará 10 let. Tehdy tento duchovní turnovského Ochranovského sboru při Českobratrské církvi evangelické těmito slovy zahajoval provoz právě opraveného Markova domu ve Skálově ulici. Jeho slova se naplnila vrchovatě. „Zpočátku vůči nám panovala mírná nejistota, město mělo více nabídek, mohla tu být stylová restaurace či bytový dům. Jsem rád, že se tehdejší zastupitelé nakonec rozhodli, že rodný dům významného českého národního buditele má i nadále pokračovat v duchovním odkazu,“ komentoval při setkání k desátému výročí fungování domu Ondřej Halama.

Prázdninám už sice odzvonilo, ale prázdninová nabídka ještě místy doznívá. Každý se loučí s létem. A jedno takové rozloučení se uskutečnilo v pátek 16. září v Country saloonu V jeteli. A nebylo to rozloučení ledajaké. Nedaleko Turnova totiž koncertoval Robert Křesťan a Druhá tráva. Dokonce s sebou přivezli i legendárního bluegrassového hudebníka a skladatele Petera Rowana z USA. Do Country saloonu V Jeteli, který se nachází na samém konci Ploukonic, se lidé sjížděli celý páteční podvečer a ve vidině příjemného zážitku se pomalu usazovali na lavicích u stolů nebo v prvních řadách pod pódiem.

S textem a písní Básníci ticha jsem se setkal již před mnoha lety a patřila mezi několik málo nej, které jsem měl ve svém zpěvníčku. Samozřejmě letopočet začínal číslicí 1 a nezpíval ji nikdo jiný než Milana Mejla Hlavsa. Tenkrát byla doba vzdoru, republika po obsazení bratrskými vojsky kvílela, kultura dostávala na frak z vůle úřednické, nikoliv pro nezájem lidí. Popis toho všeho, co se tenkrát dělo, by bylo rozsahem na román. Přesto mne nikdy ani v duchu nenapadlo, že po předčasné Hlavsově smrti se s jeho jménem a odkazem důvěrně setkám na hudební akci v Turnově, a to v době, kdy letopočet začíná číslicí 2.

Stejně jako meteorologové slibují na konec prázdnin nejhezčí počasí z celého léta, i kulturní akce, které se na sklonku prázdninových dní konají, patří mezi ty nejlepší. Už začátkem srpna potěšil návštěvníky zámku Hrubý Rohozec Vlasta Redl, který byl prý (bohužel jsem tenhle bonbonek nestihla) naprosto úžasný. V polovině srpna se do našeho kraje přijel podívat další velmi osobitý písničkář – Pavel Dobeš. Na jeho koncert upozorňovaly plakáty, kde jsme se mohli dočíst, že vystoupí 18. srpna v areálu Motelu Even a firmy Kinghouse v Sedmihorkách. Kulturních akcí v Sedmihorkách tedy stále přibývá. Zatímco loni se zde konal „pouze“ první ročník folk-rockového festivalu. Letos tu byly festivaly dva, jedno divadlo a jeden samostatný koncert. A možná, že pořadatelé ještě něco připraví na babí léto…

Letošní léto je opravdu velmi rozmarné. Rozmarné možná až příliš, sluníčka a tepla si děti mnoho neužily, koupat se mohou většinou jen někde pod střechou, a to už zanedlouho půjdou opět do školy. Někdy ale déšť přece jen milosrdně ustane a objeví se sluníčko. Potom hurá do přírody a na akce, které jsou pro děti a dospělé připraveny. Nebývale aktivní návštěvníky potom zaznamenávají správci památek i pořadatelé akcí. Za deště přijde jen málokdo, když se počasí zlepší, jakoby lidé chtěli stihnout vše najednou.

Zhruba pětistovka návštěvníků přišla v sobotu 23. července do areálu za Dlaskovým statkem v Dolánkách, kde se uskutečnil v pořadí 26. ročník Folkové noci. Tuto prestižní hudební přehlídku založil v polovině 80. let minulého století známý muzikant Dalibor Cidlinský z Frýdštejna. První ročník se v červenci 1986 uskutečnil v hospodě ve Voděradech (kvůli dešti), další potom na koupališti ve Frýdštejně, resp. na louce v Ondříkovicích. Od roku 2008 se pod novým pořadatelem akce koná v Dolánkách. I když má hudební přehlídka příznivé letní červencové datum, v posledních letech organizátoři bojují s počasí. Před dvěma lety se sice hrálo, ale za vytrvalého deště přišlo jen pár skalních diváků, vloni byla akce ze stejného důvodu zrušena. I letos hrozily povodně, nicméně v sobotu panovalo pěkné slunečné počasí, areál se pořadatelům podařilo vysušit i za pomoci techniky. Přesto lidé nepřišli v počtu, který by byl vzhledem k nákladům potřeba.