Procházel někdy masopustní průvod vilovou čtvrtí za turnovským sídlištěm u nádraží v období mezi válkami a někdy ve druhé polovině 20. století, kdy tato čtvrť vznikala? Na tuto otázku už dnes těžko někdo jednoznačně odpoví. V novodobé historii ale určitě ne! Až v úterý 21. února 2012 vilovou čtvrtí prošel víc než stohlavý masopustní průvod. Dopoledne toho dne se v základní škole v Alešově ulici, kde je první stupeň ZŠ ve Skálově ulici, neučilo. Žáci všech tříd, učitelé i vychovatelky vyrazili do masopustního průvodu. Každý v nějaké masce.

Na přelomu tisíciletí se na Dlaskově statku za účasti ochotníků z Rovenska pod Troskami uskutečnil první pořádný masopustní rej. Pořadatelé z turnovského Muzea Českého ráje od té doby tradici přerušili pouze jednou, když panovaly velké mrazy. V sobotu 11. února ale i přes desetistupňový mráz to riziko podstoupili, akce se konala. „Trochu jsme se obávali, jestli lidé v tak silných mrazech přijdou, nakonec to dopadlo nad očekávání dobře. V prosluněném, nicméně mrazivém odpoledni na statek dorazilo na pět stovek lidí,“ přiblížila ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová. Hlavní část programu tentokrát připravil spolek Obce baráčníků z Řepova, doplněný masopustním šramlem – Messrovankou Jardy Kotka.

„Že v pátek dopoledne odstartujeme uprostřed Turnova, to bylo velmi rychlé rozhodnutí. Původně se měl hromadný start osmi balonů uskutečnit na letišti v Liberci, ale povětrnostní podmínky byly natolik nepříznivé, že se operativně jelo do Turnova,“ sdělil Ivan Kábele, hlavní pořadatel akce BALONOVÉ JEŠTĚDĚNÍ 2012, která se již podruhé koná v zimním Liberci. Balon ale není letadlo, pilot horkovzdušného balonu je v manipulaci velmi omezen, může využívat pouze proudění vzduchu v určitých letových hladinách, proto je tak důležité vybrat správné místo startu.

Občanské sdružení Radosti, parta lidí z okolí Kacanov, uspořádalo další kulturní akci s cílem přinést kvalitní zábavu a k tomu podpořit dobrou věc. Okolo 150 lidí si přišlo navzdory velké nepřízni počasí poslechnout v sobotu 21. ledna legendární kapelu Garage s Tony Ducháčkem (ZDE), po níž si přišli na své i milovníci bigbeatu v provedení zdejší skupiny Dědkové. Při zahájení akce delegace z Domova pod Skalami v Kurovodicích pod Drábskými světničkami, kde pečují o mentálně postižené, představila činnost svého zařízení. (Letos na jaře by se zde pod patronací kacanovského sdružení měl uskutečnit malý kulturní festival typu Mezi ploty v pražských Bohnicích.)

Alespoň tedy v Turnově určitě. V sobotu 14. ledna se v městském divadle uskutečnila předpremiéra nové divadelní hry zdejšího spolku Nakafráno, která se jmenuje Drůbeží nářez. Časté potlesky na otevřené scéně, skvěle se bavící diváci, tuhle atmosféru by pěti místním dámám v tom nejlepším věku mohli závidět i profesionálové. „Chtěly jsme znát názory lidí, kteří jsou nám blízcí, slyšet jejich připomínky a náměty. Navíc má každá z nás spoustu kamarádů, známých, přátel, velké rodiny. Proto jsme se rozhodly udělat v polovině ledna jakousi neoficiální premiéru a tu opravdovou až v únoru,“ vysvětlila jedna z členek souboru Gabriela Šťastná.

„Vždy, když se zúčastňuji podobné akce, jako je ta každoroční na Sychrově, mám dobrou náladu, která mi poté vydrží po další týdny. Chtěl bych poděkovat všem oceněným studentům za píli, popřát jim mnoho štěstí a úspěchů v dalších letech. Tohle je naše budoucí reprezentace, říkám si, je to mládež, která má ušlechtilé zájmy, která není povrchní a nečeká na úspěch bez práce,“ řekl prof. Václav Pačes, předseda Učené společnosti České republiky, na setkání u příležitosti udílení cen Praemium Bohemiae v neděli 4. prosince v reprezentačních prostorách sychrovského zámku.

„Naším cílem je, aby nové prostory sloužily dalšímu kulturnímu rozvoji Turnovska, ve sboru budeme pořádat přednášky a koncerty i pro širší veřejnost, v rámci partnerství s německým sborem se tu budou konat také setkání dětí a mládeže z obou zemí a další akce.“ Tak zní citace z prohlášení Ondřeje Halamy stará 10 let. Tehdy tento duchovní turnovského Ochranovského sboru při Českobratrské církvi evangelické těmito slovy zahajoval provoz právě opraveného Markova domu ve Skálově ulici. Jeho slova se naplnila vrchovatě. „Zpočátku vůči nám panovala mírná nejistota, město mělo více nabídek, mohla tu být stylová restaurace či bytový dům. Jsem rád, že se tehdejší zastupitelé nakonec rozhodli, že rodný dům významného českého národního buditele má i nadále pokračovat v duchovním odkazu,“ komentoval při setkání k desátému výročí fungování domu Ondřej Halama.

Prázdninám už sice odzvonilo, ale prázdninová nabídka ještě místy doznívá. Každý se loučí s létem. A jedno takové rozloučení se uskutečnilo v pátek 16. září v Country saloonu V jeteli. A nebylo to rozloučení ledajaké. Nedaleko Turnova totiž koncertoval Robert Křesťan a Druhá tráva. Dokonce s sebou přivezli i legendárního bluegrassového hudebníka a skladatele Petera Rowana z USA. Do Country saloonu V Jeteli, který se nachází na samém konci Ploukonic, se lidé sjížděli celý páteční podvečer a ve vidině příjemného zážitku se pomalu usazovali na lavicích u stolů nebo v prvních řadách pod pódiem.

S textem a písní Básníci ticha jsem se setkal již před mnoha lety a patřila mezi několik málo nej, které jsem měl ve svém zpěvníčku. Samozřejmě letopočet začínal číslicí 1 a nezpíval ji nikdo jiný než Milana Mejla Hlavsa. Tenkrát byla doba vzdoru, republika po obsazení bratrskými vojsky kvílela, kultura dostávala na frak z vůle úřednické, nikoliv pro nezájem lidí. Popis toho všeho, co se tenkrát dělo, by bylo rozsahem na román. Přesto mne nikdy ani v duchu nenapadlo, že po předčasné Hlavsově smrti se s jeho jménem a odkazem důvěrně setkám na hudební akci v Turnově, a to v době, kdy letopočet začíná číslicí 2.