Až při opakovaném hlasování turnovští zastupitelé nejtěsnější většinou 14 hlasů na svém zasedání ve čtvrtek 24. září odsouhlasili podání žádosti na poskytnutí dotace z operačního fondu Evropské unie na projekt úpravy údolí v Dolánkách, který v tyto chvíli spočívá ve vybudování dvou samostatných říčních pláží pod jezem (každá v délce mezi 150 až 200 metrů), zlepšeného přístupu do Jizery a postupného vybudování sportovišť, cest a v úpravě zeleně na březích řeky v údolí, kde dříve bývalo vyhlášené koupaliště.
Projekt, pro který radnice hledá podporu u evropských fondů, má ale mnohá úskalí. Pokud v místě budoucích pláží nedojde k podstatnému prohloubení koryta řeky a jestliže se nepodaří zajistit, aby přes jez tekl dostatek vody, budou nové pláže jen na okrasu. Před oběma „plážemi“ totiž v době, kdy je v parném létě málo vody, je pouze tůň s bahnem a komáry (vybudování obou pláží přijde na zhruba sedm milionů korun). Přitom na počátku nového tisíciletí vznikla studie vodohospodáře Šindlara, která řešila úpravu celého doláneckého údolí na rekreační areál. Nebylo by dobré se k této studii, která paradoxně vznikla v době největšího nadšení pro realizaci miliardového sportoviště v Maškově zahradě, pokorně vrátit?
Pokusili jsme se v redakci TvA oslovit několik městských zastupitelů a osobností regionu. Reagovalo jich bohužel jen minimum. „Nové pláže budou řešit lepší přístup do Jizery, na jejich výstavbu můžeme získat až stoprocentní dotaci z Evropské unie, věřím, že povedou ke zlepšení současného stavu v Dolánkách,“ uvedl místostarosta Turnova Jaromír Pekař. „Řešení koncepce celého údolí brání vlastnické vztahy, je tu opravdu velké množství vlastníků poměrně malých pozemků, přesto si ale myslím, že bychom se mohli pokusit o dohodu. Nebráním se ani aktualizaci studie úpravy celého doláneckého údolí. Myslím, že bychom se tomu opravdu měli věnovat,“ zdůraznil Pekař. Ani starostka Hana Maierová a místostarosta Aleš Hozdecký se nebrání vzniku studie budoucího využití doláneckého údolí, což je dobrá zpráva.
Do redakce TvA také došlo několik příspěvků, vesměs reakcí na srpnový článek v TvA, který se zabýval koncepčním řešením doláneckého údolí:
DOLÁNKY? RODINNÉ STŘÍBRO
Dolánecký areál se mi jeví jako rodinné stříbro nejen pro Turnov – srdce Českého ráje, ale i pro obyvatele širšího okolí a návštěvníky.
Nechci se tady pouštět do dlouhých výkladů – znovu jen tvrdím, že prostor s tak výhodnou konstelací pro nerušenou přírodní rekreaci se totiž v Českém ráji snad ani jinde nenajde.
Jen stručný výčet:
* řeka s dostatečně čistou vodou,
* přirozeně omezený přístup pro motorovou dopravu,
* dobrý pěší přístup z centra města,
* snadný přístup pro návštěvníky odjinud,
* vlaková zastávka,
* scenérie zámku na skále,
* dostatečná plocha pro rozptyl návštěvníků,
* expozice, reprezentující lidovou architekturu v regionu v sousedství.
Nemyslím si, že by se tolik vhodných atributů našlo v našem ani v jiném regionu.
A nevýhody?
Cítím jedinou – neprotečou tudy dostatečně velké sumy, aby věc získala podporu mocných a jejich lobbistů.
Nebo víte o někom, kdo bude nezištně nosit kůži na trh a dá se do toho?
Slavomír Říman, Skalany
ÚDOLNÍ NIVA JIZERY V TURNOVĚ JE PŘÍRODNÍM POKLADEM
A jako s takovým by se s ní mělo zacházet. Jde tedy především o to, uvědomit si, co se od ní dlouhodobě očekává. Chceme ji změnit? Chceme ji zachovat? Jaké jsou vlastně celoměstské priority investic a kde se v nich nachází řešení koupaliště a dalších investic v tomto prostoru? To jsou tři dominantní otázky, od kterých se odvíjí vše ostatní.
Pokud by byl zachován stávající stav, stačilo by třeba jen pravidelné sekání (jako louky nikoliv okrasného trávníku), vyřešit dopravní problém přístupu ke cvičišti kynologů (ta stávající cesta je hrozná a jistě není povolená a majetkově vyřešená), realizovat komunikace pro pěší včetně drobného vybavení (odpočívadla, jednoduché dětské aktivity apod). Všemu ponechat přírodní ráz a zásadně odmítat jakékoliv zásahy do tohoto území, včetně záměru na využití Jizery k jiným než ryze přírodním účelům.
Ve druhém případě, pokud by mělo dojít k její změně, je nutné si vytyčit určité závazné mantinely. Uvažovalo se tu s výstavbou odlehčovací komunikace do Žižkovy ulice, po vybudování nového prostoru u nádraží skončí to zdejší autobusové, je zájem o výstavbu dalšího nákupního objektu, vytvoření zájmového území pro pohybové aktivity, rybníčky, koupaliště… (a to o všech záměrech v tomto prostoru nevím). To je nesmyslný chaos. Chce to řád. Dlouhodobý řád. Jeden z pokusů zde byl, když vznikla v roce 2002 studie úpravy tohoto údolí, přestože tato neřešila celé území, nacházející se v katastru města. Zapadla. Bohužel právě tento pokus byl tím správným. Ukvapená a rychlá rozhodnutí nejsou vždy těmi nejlepšími (stačí připomenout zavezení bazénů a zrušení koupaliště). Pokud se má toto území změnit, je potřeba vymyslet kvalitní zadání, jak si jeho využití představujeme, a zadat zpracování územního podkladu, který by uvedené zájmy zpracoval. Nad tím vším otevřeně diskutovat a průběžně projednávat s odpovědnými orgány (nechápu třeba, že hráz odlehčovací komunikace v záplavovém území nevadí a koupaliště ano). Prostě se tomu opravdu aktivně věnovat. Následně vytvořit územně plánovací podklad (měl by se objevit v novém územním plánu města), který by byl jako takový schválen a stal by se dlouhodobým závazným materiálem i pro další zastupitelstva. Následná realizace jednotlivých kroků by byla vždy jen otázkou zájmu odpovědných a obyvatel a ekonomické situace. Ale pozor! Musela by platit zásada – žádné výjimky (a pokud ano, vážit je jako šafránu).
Vašek Feštr
Poznámka: K napsání názoru o této problematice nestačí pár řádků. Je to problém, o kterém by bylo potřeba napsat několik stránek…
DOLÁNECKÉ ÚDOLÍ SI ZASLOUŽÍ KONCEPČNÍ POHLED
Minimální zůstatkový průtok pod doláneckým jezem činí v daném místě asi tři kubíky. Před dvěma lety jsme společně s Českou inspekcí životního prostředí šetřili nedodržování tohoto průtoku. Je na vodoprávním úřadu, aby si vynutil dodržování stanoveného převádění vody přes jez. Pokud jde o hloubku vody v podjezí. Vždy se zde bude po povodních kumulovat štěrk, takže s hlubší vodou v místě první pláže v podjezí počítat nelze.
Pokud jde o obnovení bazénů. Ano, je třeba se rozhodnout, co kde a jak mít. Vzhledem k přírodním hodnotám území a existenci aktivní záplavové zóny nelze počítat s rozsáhlými stavbami – ale formou například sezonního mobilního zařízení by to možná bylo možné.
Pokud jde o samotné bazény, je pochopitelný požadavek na chlorově či jinak čistou vodu. Jizera není pro každého svou „čistotou“, ale také teplotou. Nicméně nevidím důvod, proč by zde nebylo možné umístit klasický bazén. Přijde mi, že všechny administrativní překážky jsou vzhledem k veřejnému zájmu na rekreaci překonatelné.
Dále vidím velké možnosti skloubení rekreace, přírodních a kulturních hodnot a ochrany území. Konečně, pokud vím, pan Šindlar měl ve své studii i obnovení slepého ramena – tedy revitalizaci území z pohledu přírodního – a zároveň rekreaci. Co si v daném prostoru moc představit nedovedu, je městský autokemp, přece jen taková rekreační zátěž by byla asi již příliš.
Současný stav není dobrý. Už jen úroveň kiosku na parkovišti u Dlaskova statku – nic proti němu, ale takto rumunsky by to v Geoparku UNESCO vypadat nemuselo. Paní Těhníková z odboru správy majetku turnovského městského úřadu se diví, že Správa CHKO má problém s povolením například jednoho stánku v místě zavezených bazénů. Ano, máme problém s nekoncepčním řešením této lokality…
Aleš Hoření, CHKO Český ráj
PERLA UPROSTŘED MĚSTA
Tou perlou je samozřejmě míněno bývalé koupaliště, které vzniklo na počátku šedesátých let v Dolánkách.
Bohužel v posledním (srpnovém) článku na toto téma v „Turnovsku v akci“ z nějakých důvodů nebyly prezentovány velmi podstatné argumenty, které by zlikvidování přírodního areálu postavily do správného a objektivnějšího chápání veřejností. Tato zveřejněná neúplná informace je tudíž pro neinformované čtenáře velmi zavádějící.
Předně – výstavbu koupaliště inicioval, prosadil, organizačně zajistil a dlouhou dobu vedl tehdejší člen Spolku rodáků a přátel města, učitel Miloslav Kopal, později oceněný čestným občanstvím města. A to v místě, které už turnovští částečně k tomuto účelu využívali. Na výstavbě areálu odpracovali občané města stovky a tisíce brigádnických hodin téměř zcela zdarma, a to později k užitku svému, svých potomků a ostatních občanů. Dlužno dodat, že využití areálu v letních měsících bylo mnohdy až na hranici tří tisíc lidí během jednoho dne. Neuváženou likvidací tohoto díla tak tehdejší vedení města zničilo práci všech, kteří se na stavbě podíleli, i všem, kterým po téměř tři desetiletí sloužilo. Neuvážené bylo toto rozhodnutí především v době, kdy nebylo zcela jisté, že vznikne koupaliště nové – „Horáčkovo“. Za taková naprosto špatná a ukvapená rozhodnutí by měli nést příslušní politikové také odpovědnost, což zejména v Turnově není zvykem. Lživá jsou totiž i jejich pozdější účelová tvrzení, že areál ležel v nevhodném místě a byl poničen povodní.
Pravdou je totiž známá skutečnost, že vedení města svěřilo areál společnosti, která o něj náležitě nepečovala a město nedokázalo údržbu svého majetku ohlídat a popřípadě i vynutit. Vypouštěcí kanály bazénů byly pro případ povodní vybaveny tzv. zpětnými ventily, které by vyrovnaly hladinu vody v Jizeře a v bazénech a vrchní povodňová vlna by se jen přelila. Pak stačilo jen vyčistit naplaveniny a opravit obvodový plot, který by samozřejmě příval větších povodňových vln strhnul.
Příčinou největší devastace koupaliště totiž byla špatná a neodborná manipulace s vypouštěním vody před zimním obdobím, kdy led později betonovou konstrukci dna vzedmul, roztrhal a zmíněné ventily zničil. Odstranění ubikací původní staré plovárny z důvodu „shnilého dřeva“ byl rovněž důvod falešný, jelikož existují dokumentární fotografie i svědectví očitých svědků o tom, že dřevo bylo, až na naprosté výjimky, zcela zdravé. Samozřejmě diskuse mohla nastat o tom, nakolik je potřeba původní objekty z konce první republiky rozšířit a modernizovat.
Právě tak důvody, kvůli kterým koupaliště v této oblasti stavět nelze, jsou nyní falešné a ryze účelové. Například pokud stavební úřad může „výjimečně“ povolit v zátopové oblasti zcela nové stavby: obchodní centrum, prodejnu suvenýrů i dřívější požární zbrojnici a objekty autobusového nádraží, může právě tak „výjimečně“ povolit rekonstrukci či výstavbu přírodního koupaliště. Nejde totiž o nějaký nový pokus, ale o stavbu, která měla v minulosti legální stavební povolení a jejíž využití se po léta osvědčilo.
Není to zdaleka jen názor jednotlivců, nýbrž mínění mnohých, jako například zakladatele Spolku rodáků a přátel Turnova, MUDr. Jiřího Šolce, zmíněného jednatele Miloslava Kopala, člena protikomunistického odboje Karla Loudy a mnoha dalších, které rozhodně nelze pokládat v této věci za nezkušené, či za skupinu nějakých fanatiků. Takto by spíše bylo možné označit ty, kteří ještě na prahu třetího tisíciletí uvažují o přírodních plážích pro koupající se, s úpravou vstupu do Jizery, tedy řeky, jejíž voda zde právě v letních měsících zcela mizí a stačí sotva tak na přežití obojživelníků.
Otakar Grund, předseda Spolku rodáků a přátel Turnova
Související články (celkem 7)
- ZAJÍMÁ NĚKOHO, JAK TO VYPADÁ V DOLÁNKÁCH?
- POZNÁMKY KE KOUPÁNÍ V TURNOVĚ A V JIZEŘE ZVLÁŠŤ
- REKREAČNÍ AREÁL V DOLÁNKÁCH? POUZE SEN?
- NECHÁME DOLÁNKY, PŘÍRODNÍ PERLU UPROSTŘED MĚSTA, LEŽET LADEM?
- NÁVRAT KE KOUPALIŠTI V DOLÁNKÁCH? PŘEKVAPENÍ SE NEKONÁ
- PRŮLOM V KAUZE BÝVALÉHO KOUPALIŠTĚ V DOLÁNKÁCH? (KOMENTÁŘ)
- STOLETÍ KOUPÁNÍ V TURNOVĚ