NECHÁME DOLÁNKY, PŘÍRODNÍ PERLU UPROSTŘED MĚSTA, LEŽET LADEM?

0

Turnovští zastupitelé na svém předprázdninovém zasedání definitivně ukončili snahu svého kolegy Josefa Kunetky. Ten v lednu přišel s návrhem, aby se vedení města pokusilo oslovit všechny dotčené orgány státní správy a zeptalo se, za jakých podmínek by souhlasily s obnovou bazénů v Dolánkách. Tehdy přijetí tohoto návrhu nadpoloviční většinou zastupitelů vzbudilo malou senzaci. Že by se téma Dolánek zase vrátilo? Realita ale byla dopředu odhadnutelná. Zatímco Správa CHKO Český ráj i Povodí Labe by možná podmínečně souhlasily, turnovský vodoprávní a stavební úřad byly nekompromisní: V zátopovém území nic stavět nelze. Zastupitelé v červnu většinou 16 hlasů toto vzali na vědomí, krátký příběh možnosti oživení areálu koupaliště vzal za své. Definitivně?

Škoda, že na veřejném zasedání turnovského zastupitelstva úplně zapadl hlas Slavomíra Římana, který se zabývá různými rozvojovými projekty a mapuje současnost a vize dalšího rozvoje Českého ráje (je také spolupracovníkem Sdružení Český ráj). „V roce 2002 vznikla studie úpravy doláneckého údolí a jeho nového využití. Je podle mého názoru velká škoda, že tato studie zapadla a nikdo jí dnes nepřipomíná. Domnívám se, že původní obnova koupaliště, jak byli lidé zvyklí, tedy s bazény, dnes už možná není, byla by ale škoda, kdybychom údolí nedokázali využít k rekreačním účelům jako celek, a tady by nám studie vodohospodáře Miroslava Šindlara mohla být velmi nápomocna,“ uvedl Říman. Studie tehdy vznikla na popud radnice, mělo jít o podklad pro budoucí žádost o dotaci.

n200906052128_zap_266_09_dolankyVe studii je naznačeno rekreační využití celého údolí, tedy prostoru bývalého koupaliště, jezu, okolí Dlaskova statku, navazujících luk pod hruborohozeckým zámkem, do komplexně zpracované rekreační zóny spadá i prostor za autobusovým nádražím. Z práce vodohospodáře Šindlara je parná úcta k přírodnímu fenoménu, který prostor v intravilánu města nabízí. Lze jej využít jako odpočinkový a relaxační areál, plocha za Dlaskovým statkem (místo, kde se koná Folková noc) je vhodná i pro tábořiště vodáků, nebo ještě lépe – pro městský autokemp a další navazující služby. „Studie působí velmi koncepčně a přitom realisticky, nevidím tam žádné furiantské vymyšlenosti. Dobře to zapadá i do dnešního plánu na vybudování cyklostezky kolem toku Jizery, dolánecký areál by mohl být jedinečným výchozím, tranzitním či koncovým bodem,“ shrnuje Říman. Některá navržená řešení jsou samozřejmě diskutabilní, je to například průtočné jezírko, které by bralo vodu z náhonu a umožňovalo přírodní koupání, našli bychom i další věci. Těžko bychom dnes obhájili výstavbu nějakého většího zázemí služeb přímo v zátopové oblasti, nicméně například plocha s lavičkami, malým golfovým hřištěm, herními prvky pro děti, dráhami na in-line bruslení a upravenou zelení by jistě povodním nevadila.

„Dovedu si představit takové hydrotechnické změny údolí Jizery v oblouku pod doláneckou lávkou, které by určité úpravy pro možnost vytvoření přírodního koupaliště umožňovaly. Myslím tím odbagrování levobřežního terénu, a tím zvýšení povodňové kapacity koryta na jedné straně, a naopak potřebné navýšení terénu v blízkosti Malé Jizery pro možnost vybudování potřebné infrastruktury přírodního koupaliště na straně druhé. Samozřejmě by tohle všechno muselo být ověřeno modelem a legislativně by musela být projednána změna rozsahu záplavy a takzvané aktivní zóny povodně, ale nepovažuji to za nereálné,“ zamýšlí se nad využitím údolí Zdeněk Fišer, který se na turnovské radnici mj. zabývá prevencí před povodněmi.

 

Podle mnohých obyvatel města (viz například hlasování na internetovém serveru TvA) bychom myšlenku návratu do Dolánek opouštět neměli. V souvislosti s trasou dálnice R35, která by mohla vést v těsném sousedství Maškovy zahrady, je čím dál zřejmější, že Maškova zahrada by v budoucnu měla sloužit spíše komerčním účelům s nějakým zakrytým sportovištěm. Kdo preferuje pobyt v přírodě, pro toho jsou vhodnější Dolánky.

V této souvislosti je třeba zmínit projekt, který se Dolánek přímo dotýká a který má být financován z dotace Evropské unie. Vzniknout by měly za částku zhruba sedmi milionů korun dvě přírodní „pláže“ s upraveným vstupem do Jizery. Obě jsou navrženy na levém břehu řeky. První má být kousek pod doláneckým jezem, druhá dál po toku řeky pod lávkou pro pěší k Dlaskovu statku. Pláže mají být 150 až 200 metrů dlouhé, jejich výstavbou dojde k lepšímu přístupu k řece, svahy budou upraveny a zpevněny. Bude-li žádost úspěšná, mohla by být stavba „pláží“ zahájena v roce 2010.

Nabízí se ale několik otázek. Má smysl budovat dvě oddělené „pláže“ bez zpracování koncepce celého areálu? Budou sem chodit lidé, když v létě za sucha korytem řeky neteče skoro žádná voda a místa před plážemi budou spíš připomínat tůně se stojatou vodou? Opravdu by nestálo za úvahu se do Dolánek vrátit, oprášit Šindlarovu studii, zasadit ji do reality dneška, poctivě zpracovat vizi celého údolí a teprve potom se zabývat drobnostmi v rámci uceleného kontextu?

Související články (celkem 7)

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.