Motýli nejsou jen letní ozdobou rozkvetlých luk, ale v přírodě hrají významnou roli. Stejně jako ostatní hmyz jsou důležitou součástí potravního řetězce – jsou na nich závislí pavouci, obojživelníci, ptáci… Nejenom pilné včelky a nemotorní čmeláci umí opylovat květy. Mnoho práce při opylování rostlin odvedou právě křehcí motýli. V České republice žije 143 druhů denních motýlů, z nichž přibližně 70 druhů je různou měrou ohroženo. Zákonem je chráněno 22 druhů motýlů, z toho je kriticky ohrožených 8 druhů a silně ohrožených 11 druhů. V uplynulém století 18 druhů našich motýlů zcela vyhynulo. Nevymírají jen vzácné druhy, ale výrazně se snižuje i počet jedinců dříve zcela běžných druhů.

Po loňské obnovené premiéře „Prázdninové nabídky pro každý den“ přichází Sdružení Český ráj s partnery s dalším ročníkem tohoto úspěšného programu. Ten nabízí na každý den v týdnu jinou možnost, jak trávit volný čas v Českém ráji. Na červenec a srpen je připraveno 32 netradičních nabídek, mezi kterými návštěvníci regionu i jeho obyvatelé mohou najít například prohlídky památek Jičína, Turnova, Železného Brodu a Semil s průvodcem, historické programy na hradě a zámku Staré Hrady a zámku Dětenice, programy pro rodiny s dětmi v Mnichově Hradišti, v Městském paláci Templ v Mladé Boleslavi, ve Šťastné zemi v Radvánovicích, na Hrubém Rohozci a v dalších místech.

V sobotu 22. května v 17.00 hodin začíná v sále spořitelny v Sobotce ojedinělá akce. Městské kulturní středisko Sobotka a Obec baráčníků pořádají vzpomínkový podvečer s názvem „Deset let od pádu Semtinské lípy“. V komponovaném programu vystoupí mj. i vzácný host, skladatel, písničkář a režisér Bedřich Ludvík (seriál TV o paměti stromů). Recitace veršů se ujmou Eva Kordová, Petr Pešek a Božena Švarcová. Moderují Jan Janatka a Josef Jindra.

* Tajemství hradu Valdštejna. Většina hradů je opředena pověstmi. Každé místo má své tajemno, strašidla či alespoň nějaké zvláštnosti. Hrad Valdštejn zatím ne. Ale snad přece… Zametám nádvoří a most s dlažbou zvanou kočičí hlavy. Této práci se žádný zaměstnanec hradu nesmí vyhýbat, a podle sebe soudím, že ani nechce. Mít možnost pobývat celý den na hradě, i když pracovně, je krásné a záviděníhodné. Vážím si toho. Ale k věci. Jak tak zametám a dívám se pod nohy, tu uvidím mezi kostkami jednu menší a odlišnou. Zadívám se pozorněji. No ano, vždyť je to jako podobizna Albrechta z Valdštejna. Hurá. Objevila jsem poklad. Skryté tajemství. Až tedy půjdete zase někdy na Valdštejn, hledejte! Komu se to podaří, bude mít minimálně radost, jako já.

Přírodní rezervace Apolena byla vyhlášena v roce 1998. Hlavním důvodem vyhlášení byla potřeba větší  ochrany stejnojmenného skalního města, které se nachází přímo pod hradem Trosky směrem k Újezdu pod Troskami. Toto nevelké území bylo a je nejvíce poškozovaným územím v Českém ráji. Vandalové zde zejména poškozují skály, do kterých vyrývají nápisy, nezvaní návštěvníci zde pod převisy pálí ohně, což vede k destrukci skalních bloků. Pohybem návštěvníků mimo zpevněné cesty a pěšiny tu dochází k časté erozi. Příchozí z blízkého tábořiště zde sbírají dřevo na oheň, došlo tu k mnoha případům poškozování lesních porostů. Jeskyně Sklepy, která je vyhledávanou lokalitou (důvodem je pověst o vstupu do tajné chodby k hradu), je navíc útočištěm chráněných netopýrů.

Ve středu 14. dubna byla na zámku Hrubý Rohozec slavnostně otevřena nová prohlídková trasa. Zámecké interiéry nyní vypadají jako za časů předposledního majitele Mikuláše Vladimíra Des Fours Walderode. „Je to nový trend, vrátit do zámku život a expozici přiblížit více lidem. Některé instalace na zámcích z dřívější doby neměly s vlastním životem památky nic společného, ztrácely autenticitu. Nové instalace jsou motivovány příběhem lidí, kteří zde žili,“ přiblížil Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu v Liberci. Jak dodal, nově zařízené prostory by měly také přilákat k návštěvě opět i místní lidi, kteří neměli důvod se sem v posledních letech opakovaně vracet.

Od 1. dubna bude mít hruborohozecký zámek nového kastelána. V novodobé historii bude teprve třetí. Manželé Novákovi zanedbaný objekt na počátku 60. let minulého století zachránili, dosavadní kastelán Jindřich Zeman ho stabilizoval a oživil, před nastupujícím kastelánem, teprve pětatřicátníkem s bohatými zkušenostmi, Jiřím Holubem, stojí velká výzva. Interiéry procházejí úpravami, takže by návštěva zámku mohla být zajímavá i pro místní obyvatele, i nadále se o Hrubém Rohozci bude mluvit v souvislosti s téměř dvacetiletou restituční kauzou. I nový kastelán bude tedy témat řešit víc než dost.

„Myšlenka zřídit v muzeu klenotnici, ve které by veřejnosti mohly být představeny nejcennější práce turnovské šperkařské školy, tu byla již na počátku 90. let minulého století. Na tak rozsáhlou akci, ve které kromě stavebních prací hraje velkou roli také zabezpečení sbírky, dlouho nebyly peníze. Myšlenku se proto podařilo dotáhnout do konce až v letošním roce,“ řekla úvodem slavnostního otevření nové klenotnice ve středu 17. února ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová. V nové expozici jsou soustředěny ty nejlepší práce ze sbírek zdejší umělecko-průmyslové školy z let 1891 až 1954. Do nově upravených prostor ve sklepení muzea, kde ještě nedávno byla expozice archeologie, bylo soustředěno 153 reprezentativních prací bývalých žáků a profesorů školy.

1. března 1955 byla vyhlášena první chráněná krajinná oblast v naší zemi, a sice CHKO Český ráj. Tehdy to bylo na 95 čtverečních kilometrech. Po rozšíření v roce 2002 se chráněné území rozprostírá na ploše dvojnásobné a tvoří několik nesouvislých větších celků, jako například Hruboskalsko, Prachovské a Besedické skály a Příhrazy. „Výročí chráněné krajinné oblasti chceme letos oslavit důstojně akcemi pro odbornou a laickou veřejnost. V poslední době mám pocit, jakoby si lidé mysleli, že tady jsme především od toho, abychom zakazovali v Českém ráji stavět. To tak ale není, chceme ukázat, že činnost v ochraně přírody je rozmanitá a co se týká dalšího rozvoje stavebních aktivit, slyšíme často i na kompromisy,“ uvádí vedoucí CHKO Český ráj Jan Mocek.

Možná málokdo ví, že v Turnově probíhá jedna bohulibá sbírka. „Pouze kostel u sv. Františka na náměstí Českého ráje nemá svůj vlastní betlém. Proto jsme se rozhodli, že věřící i ostatní občany požádáme o příspěvek a betlém do kostela pořídíme,“ říká turnovský vikář Václav Vlasák. Betlém přijde na 150 tisíc korun a v tuto dobu se podařilo sehnat již polovinu potřebné částky, což je pro všechny zúčastněné velmi příjemným překvapením. Proto betlém kostel zdobí již tyto Vánoce (jeho instalace proběhla v pátek 18. prosince); zbylá částka bude po dohodě doplacena dodatečně.