Literární soutěž, kterou redakce TvA vyhlásila před Vánoci loňského roku, se povedla. Nejenže přišlo množství příspěvků, ale ještě jsem si pěkně početla. Říkala jsem si, že by tedy nebylo od věci si soutěž zopakovat. Konečně si to přáli i samotní studenti. Vymyslela jsem téma, určila termín a těšila se, jak si opět počtu a se mnou snad i ostatní čtenáři. Bohužel, tentokrát to nevyšlo. Snad období maturit nebo nezajímavé téma zavinily, že příspěvek přišel jen jeden (!). Nejprve jsem byla smutná, možná i trochu naštvaná. Padla i věta o tom, že to je naposledy…

To jsou alespoň pro mě osobně největší zážitky z turnovské kulturní nabídky první poloviny měsíce dubna. Na LUCII BÍLOU (5. dubna) jsem se těšil z několika důvodů. Přestože ji znám z účinkování v muzikálech, ve kterých (ne vždy zcela přesvědčivě) vystupovala, její komorní koncert byl pro mne velkou neznámou. Až do té doby, než jsem se zaposlouchal do prvních taktů a poznal, že i v tomto případě nic neponechá náhodě. Přišla noblesní zpěvačka. Alespoň pro mne naprosto profesionální vystoupení s klavírním doprovodem Petra Maláska nebylo po celou první hodinu rušeno žádným mluveným slovem. Vychutnával jsem si známější i ty méně známé písně, které se kupily jako perličky do náhrdelníku.