Přes tři desítky let se táhne restituční kauza Walderode. Za tu dobu jsme zažili již několik zvratů, od vydání části pozemků zejména v okolí Smržovky, až po zamítnutí restituce jako celku. Buď se k soudu odvolávala dědička majetku po Karlu Des Four Walderode – manželka Johanna Kammerlanderová, nebo aktéři „z druhé strany“ restitučního sporu, včetně města Turnova.
Ve čtvrtek 26. září nicméně Ústavní soud vyhověl stížnosti vdovy a potvrdil navrácení občanství Karlovi des Fours Walderode v roce 1947, které bylo dosud zpochybňováno a bránilo ve vydání majetku. „V restitučním řízení rozhodnutí o vrácení občanství již nelze přezkoumávat a je třeba z něj vycházet,“ řekl soudce zpravodaj Josef Baxa. ÚS připomněl, že Kammerlanderová se v minulosti v jiné linii domohla navrácení části majetku, rozhodnutí tehdy potvrdil i Nejvyšší soud, který v nyní projednávané kauze změnil postoj.
Restituční kauza Walderode se tak nyní vrací na samotný začátek – k Okresnímu soudu v Semilech a po očekávaných odvoláních poté ke krajskému a Nejvyššímu soudu ČR. Nyní ale soudy musí respektovat nález ÚS ohledně zachování občanství. Šance na restituci majetku se tak po dnešku zvýšila.
Na žalované straně stojí více subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, státní podnik Lesy České republiky a další subjekty včetně města Turnova. Starosta města Tomáš Hocke zmínil, že postoj ústavního soudu je třeba brát vážně. „Je to nová situace, dá se předpokládat, že soudy rozhodnutí ústavního soudu budou respektovat, nicméně se dají z mnoha stran očekávat odvolání proti rozhodnutí, kauza tedy není ani nyní dořešena,“ řekl starosta, který byl v Brně u Ústavního soudu osobně přítomen.
„Chci hledat řešení, aby byli všichni spokojení,“ odpověděla Kammerlanderová ČTK na otázku, co bude se zámkem a dalším majetkem v případě vydání. Zámek je podle ní krásně opravený, přetrvávají problémy se statikou. „Stát udělal hodně pro to, aby majetek zachoval,“ uvedla Kammerlanderová. Jen zámecké expozice jí připadají poněkud nudné.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, v únoru 1948 emigroval a občanství se vzdal. Znovu se stal československým občanem v roce 1992. Zemřel v roce 2000.
Rodina Walderode se majetku v hodnotě kolem tří miliard korun domáhá od roku 1992. Ve sporu jde kromě zámku Hrubý Rohozec také o některé pozemky v obchodně průmyslové zóny Vesecko v Turnově či další pozemky a lesy v regionu.
(TvA s využitím ČTK)