OBJETÍ ZDARMA
Stál tam na tom nejkrásnějším náměstí v naší zemi, kde se cizincům tají dech a našinci zjihnou z té nádhery. Objetí zdarma, hlásal nápis, který měl zavěšený na krku. V tom bílém prostěradle a s dlouhými rozcuchanými vlasy vypadal tak trochu jako anděl. Free hugs. Objetí zdarma. Dobrý vtip, někomu by se mohlo zdát, že tam vystojí důlek, protože k němu nikdo nepřijde. Byli byste překvapeni. Lidé odložili nedůvěru a ostych a přicházeli. Dospělí i teenageři. Jen prosté objetí. Jako od maminky, která už tu není, nebo je daleko. Krátká chvíle, která dává pocit bezpečí, pocit, že v tom všem zmatku a života běhu nejsme sami. Že vlastně na nic nejsme sami. Jen někdy pořádně nehledáme, propadáme depresím, místo pomoci škodíme.