Na Nový rok, o slepičí krok, říká naše lidová pranostika. Marně přemýšlím, kolik ten „koko“ krok měří. K nějakému výsledku se sice dostávám, přestože o něm hodně pochybuji. Pokud je v období od zimního slunovratu (21. prosince) do Silvestra alespoň nějak ustálené počasí, nejde si nevšimnout, že denního světla je opravdu o něco málo více. Ano, slunce o trošičku dřív vychází a později zapadá. Tak to by asi mohl být onen slepičí krok, domnívám se.
Pokouším se převést toto zjištění do nějakého faktického, třeba matematického řešení. Onen slepičí krok trvá deset dní, za celý rok ta slepice ujde 36 kroků a jeden, dejme tomu vyrovnávací půlkrok. Osmnáct udělá dopředu a pak zase začne ťapat pozpátku. Do prvního jarního dne jich je devět, nyní již jen osm. Dobrá vyhlídka, jaro už je skoro za dveřmi! Člověk již nevyznávající zimní sporty, namrzlé a neprovozní chodníky a všeliké záněty horních cest dýchacích, jako já, by rád drůbež přinutil, aby v zimě šlapala rychleji. Během pučícího, kvetoucího jara, léta a libomalebného podzimu by zase mohla zvolnit, aby si odpočinula. Jenže mrcha kur kráčí stále stejně.
Proč jsem si však pro svůj první letošní článek zvolil onen přechod odplynulého a právě přicházejícího roku? Na Silvestra se často bilancuje a přesouvají se sem veškerá naše zpytování toho, co jsme během roku udělali a udělat neměli, anebo naopak co jsme neudělali a dělat měli. To je případ těch rozumnějších. Většina populace to dělá daleko zvrácenějším způsobem – bezhlavým vkročením do extáze všelidového veselí nezřídka končícím duševním či alkoholovým bezvědomím. Proč? Myslím si, že není důvodů k oslavám. Nač přestat s něčím či začít s jiným právě v tomto časovém bodě? Asi bychom měli bdít nad svými činy dnes a denně či spíš hodinu co hodinu, protože za každý omyl se platí vysokou daní a nástrahy všedního dne nejsou o nic méně nebezpečnější než nástrahy, které si uvědomíme jednou do roka. A pak, přesouváme-li podvědomě svá bilancování na samý konec roku, pak možná s pohodlností a nevědomky rezignujeme na to být v rámci lidských možností pány svého vlastního života po celý rok.
Rok je a zůstane obyčejnou měrnou jednotkou, která má svou historii, ale neměla by se vydávat za milník! Zhubnout nějaké to kilo, přestat kouřit, věnovat se vlastním dětem, zamilovat se znovu do své dlouholeté partnerky či další upřímně míněná předsevzetí jsou jistě dobrá. Záleží jen na způsobu jejich realizace. Ale radši bych volil sebezničující analytické zinventarizování svého dosavadního života.
No – a dostávám se k jádru pudla. Pokud úmyslně ponechám stranou, že příští rok nás bude asi bolet, protože budou vyšší daně, menší dávky kvůli snaze nezadlužit ještě víc státní rozpočet, nižší platy, popřípadě žádné, to kvůli dalšímu propouštění a krachům firem, že nás po namlsání sladkými předvolebními sliby čekají dvoje volby a další krutý a nezadržitelný ekonomický vývoj, řešení nacházím: Mohli bychom využít mé nové časové jednotky – slepičí krok!
A v každé z nich realizovat nějaké příjemné setkání s přáteli, splnit si svůj malý sen, udělat něco pro své zdraví, realizovat drobný či větší dobrý skutek, alespoň se pokusit o tlak na snížení byrokracie, korupce a všeliké lidské blbosti. No prostě – abychom na sebe byli vlídnější, víc se poslouchali, jeden druhému naslouchali, abychom se méně hádali a občas našli sílu se vzájemně omluvit. Pokud si znovu uvědomíme, že by těch kroků bylo 36 a ještě jeden náhradní půlkrok by nám zůstal jako rezerva, mohlo by být kolem nás zase o trošku lépe. Bylo by to rozhodně užitečnější než pasivní čekání na to, jak nám to páni zase nadiktují.
Související články (celkem 6)
- OZDRAVOVNA VAŠKA FEŠTRA: NA NOVÝ ROK O SLEPIČÍ KROK
- OZDRAVOVNA VAŠKA FEŠTRA: UDĚLENÍ VÝROČNÍ CENY ZA ROK 2009 JSEM SI UŽIL
- OZDRAVOVNA VAŠKA FEŠTRA: VÁCLAVÁK
- OZDRAVOVNA VAŠKA FEŠTRA: RODINA – ZÁKLAD STÁTU?
- OZDRAVOVNA VAŠKA FEŠTRA: KRYSA, KTERÁ NEDRŽÍ PARTU?
- OZDRAVOVNA VAŠKA FEŠTRA: VOLBY UŽ TO ASI NEZACHRÁNÍ