Kdo před dvěma lety viděl (a prožil!) divadelní hru Petra Hakena Jaroslav to spískal, ke které napsal hudbu Martin Hybler, tak možná už trochu ví, co má čekat od představení, které bude mít premiéru v neděli 12. května. Jmenuje se Jeho vlasť a je to tak trochu pocta legendárnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, i když, jak je u Petra Hakena zvykem, hodně netradiční.
JEHO VLASŤ. Projekt vznikl ve spolupráci Turnovského divadelního studia a Spolku Imuza jako umělecký příspěvek k oslavám Roku české hudby. Hlavní inspirací k projektu nebyl jen fakt, že Smetana letos slaví velké výročí nebo že máme Rok české hudby, ale především samotná „Má vlast“, které se v orchestru mezi umělci neřekne jinak než Jeho vlasť. Mimochodem se tak i prapůvodně toto dílo jmenovalo.
Městské divadlo Turnov, neděle 12. května od 19.30 hodin, vstupné od 190 Kč.
* Jak nápad vznikl?
S nápadem přišla Jana Kubánková. V České filharmonii se dostala náhodou k partiturám pánů dechařů. Partitury byly počmárané takovými obrázky, co si pánové čmárají, když mají volnou chvíli. „To nevíte, slečno, že Má vlast je nejerotičtější skladba českého kontextu?“ komentovali její zájem pánové ve fracích. Jejich slova ostatně potvrzuje i muzikolog Václav Holcknecht… Pak přišla za mnou, ať to napíšu jako činohru, bude se to jmenovat Jeho vlasť, protože ve filharmonii se tak cyklu říká a uvedeme to jako oslavu Bedřicha Smetany, tohoto velkého Čecha, který uměl lépe německy než česky.
* Kdo v představení hraje?
Theresia Anna Hakenová s Emou Leitnerovou hrají dvě mladé Češky ze Šumavy, David Meixner a já jsme postarší Rakušáci, kteří přijeli do Čech za dobrodružstvím. S holkama si užít, nějaké pivo vypít a vepřovou pečeni pozřít.
* Je to jen činohra?
Ano, opravdu činohra. Trochu road movie, hra se odehrává od pramenů Vltavy až do Mělníka a možná do Hamburku. Každopádně je to místy až bláznivá komedie. Objevují se víly z vltavských hvozdů, pak blaničtí rytíři, husité, ale i Ctirad a Šárka a možná i Bivoj dovalí prase, než nás pohltí české luhy a háje.
* … a je to vtipné?
Opravdu Smetanu oslavujeme jako člověka, který měl rád život, ne jako ikonu české vážné hudby. A když postarší pánové z Rakous loví na vodě krásné mladé české holky, jasně, že jsou místy směšní.
* Nezapomenutelný je předchozí váš muzikál na téma nejstarších dějin Turnova Jaroslav to spískal. Mají se diváci těšit na něco podobného?
Těšit se určitě mají na co, ale tentokrát je vše trochu jiné. Není to se sborem, tedy se zpěvy, je to komornější a muziku vybral Martin Hybler ze Smetany tak, jak se to hodilo inscenačně. Není to tedy autorská hudba, jako byla v Jaroslavovi. Svatojánské proudy jsou velké vodácké drama, prameny Vltavy jsou zrozením lásky a tóny Českých luhů a hájů přímo vybízí k milování.
* Je to tedy zase až na Smetanu kompletně turnovský počin, jaké máte s hrou ambice?
Já s Martinem jsme turnovská autorská dvojice a Jana Kubánková už je taky napůl Turnovanka. A ambice? No, chtěli bychom to hrát pro školy, protože je to netradiční a snad tedy i humorné seznámení se s českou klasikou. A pozvali nás do Rakouska, protože Smetana je trochu i jejich. Studená Vltava pramení u nich, Teplá Vltava u nás, pak proteče Čechami a vrací se do Germánie. Rakušáci jsou vlastně tak trochu Češi se ve hře mimo jiné říká. Hra trochu řeší i česko-německou otázku, humorně, přirozeně. Přijďte se podívat…