JAK JSEM SI UŽIL JASNOU PÁKU ANEB NAD DOLÁNECKÝM FESTIVALEM VISÍ OTAZNÍKY
V polovině osmdesátých let jsem měl to štěstí, že jsem jako fanoušek mohl být u začátků kultovní punkové kapely Jasná páka (Hudba Praha). „Miloši, Leoši, Miloši, Leoši jo hó…“ „Mámo, neper!!!“, „…špinavý, špinavý, špinavý, mi ukázala záda…“ a další hity mně zůstaly v hlavě. Kdysi ke mně ještě před revolucí doběhla i mnohokrát přehraná páska nahrávky jednoho z koncertů, kterou jsem ještě nedávno uchovával jako relikvii, byť kotoučový magnetofon už dávno nemám. Prostě, legenda. A jako každé setkání s legendou, je to i pobídka k ohlédnutí. Po koncertu, který tahle kapela měla v pátek 20. července v rámci dvoudenního Festivalu Dolánky, musím konstatovat, že náboj, energie a muzika stále zůstávají na svém místě, jen Michal Ambrož či Vláďa Zatloukal trochu zestárli. Ale to my všichni 🙂