PŘEDVÁNOČNÍ DÁREK PRO OBYVATELE TURNOVSKA: HVĚZDÁRNA OPĚT OTEVŘELA SVOJE DVEŘE

0

Turnov má na svém území celou řadu zajímavých objektů, také jednu raritu – jedinou funkční hvězdárnu v Libereckém kraji. Město dlouhodobě usiluje o její opravu, naposledy neuspělo ve společném projektu s německým partnerem a už to vypadalo, že hvězdárna ze 60. let minulého století bude dál chátrat. „Přitom astronomie má v naší zemi velmi bohatou tradici počínající již legendárním hvězdářem Keplerem na dvoře Rudolfa II. Z minulého období tu máme další fenomén v podobě nejhustší sítě takzvaných malých lidových hvězdáren na světě. Konkurovat nám mohlo maximálně bývalé východní Německo,“ uvedl při opětovném zprovoznění turnovské hvězdárny místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Jak dodal, město Turnov za tento čin zaslouží velkou pochvalu, protože v posledních desetiletích byla naprostá většina podobných hvězdáren uzavřena. Města neměla peníze na jejich podporu. Pavel Suchan ocenil i nebývalý zájem veřejnosti, kdy na slavnostní znovuzprovoznění do hvězdárny přišlo asi osm desítek lidí!

Hvězdárnu má na dva roky od města pronajatu společnost Sundisk, která mj. provozuje Žlutou plovárnu v Malé Skále. „S městem jednáme od června, nakonec se podařilo najít vzájemnou shodu. Dostali jsme menší finanční částku na nejnutnější opravy, protože do objektu dlouhodobě zatékalo, hvězdárna bude provozována v naší režii,“ uvedl zástupce společnosti Aleš Majer. Ten je současně předsedou Klubu astronomů Liberecka a podílí se mj. na projektu Jizerská oblast tmavé oblohy, který umožňuje pozorovat oblohu ze zapadlých míst Jizerských hor, kde pozorování není ovlivněno nočním osvětlením měst.

n201312181039_oso_110_013_hvezdarna

n201312181039_oso_111_013_hvezdarna

n201312181040_oso_112_013_hvezdarna

Po dvou letech byla v Turnově obnovena i činnost astronomického kroužku, který vede profesor gymnázia Vladimír Kafka, minimálně jednou za měsíc se zde mají konat i akce pro veřejnost spojené se sledováním noční oblohy. Návštěvu si budete moci domluvit i individuálně. Informace a kontakty najdete na nových internetových stránkách  www.hvezdarna.turnov.cz.

Podle starosty města Tomáše Hockeho záměr opravy hvězdárny stále trvá. Město má dokonce k dispozici i stavební povolení. Projekt rekonstrukce spočívající v opravě a dostavbě objektu je zhruba ve výši 10 mil. Kč. „Minimálně dva následující roky nebude příliš jasno v dotačních titulech Evropské unie, budeme ale připraveni a je možné, že se peníze nakonec najdou. Proto jsem rád, že se alespoň nyní podařilo objekt zprovoznit. Do budoucna si myslím, že se budeme muset touto lokalitou více zabývat. Do budoucna by tu měla vyrůst celá nová čtvrť města, je tu velké sídliště, potřeba nějakého volnočasového centra pro děti a mládež zde bude čím dál aktuálnější. Ideálně ve spojení s projektem rekonstrukce hvězdárny,“ doplnil starosta.

n201312181040_oso_113_013_hvezdarnaŘádky z historie:
Turnovská hvězdárna byla vybudována v 60. letech 20. století především díky iniciativě RNDr. Ivana Šolce. Ten přispěl na stavbu též finančními prostředky, které získal jako odměnu za vynález filtru na pozorování slunečních protuberancí. Sám Dr. Šolc uvádí, že na nápad stavět na Vrchhůře ho přivedl dr. Antonín Bečvář, tvůrce světoznámých hvězdných atlasů – Atlas Coeli, Atlas Borealis, Atlas Australis a Atlas Eclipticalis. Tehdy se zvažovala i možnost stavět na Kozákově. Bečvář nicméně prozíravě usoudil, že má-li hvězdárna sloužit lidem, aby dostála svému označení „Lidová hvězdárna“, musí být snadno dosažitelná.
n201312181040_oso_114_013_hvezdarnaZděný objekt se skládá ze sálu pro zhruba 40 návštěvníků, sociálního zařízení a tří malých místností – knihovničky, temné komory (dnes nevyužívané) a skladiště. Kolem kopule o průměru 6 m je  terasa, skýtající ve dne výhled po Českém ráji (Trosky, Kozákov a Valdštejn jako na dlani a dále Ještěd, Kopanina, Bezděz), v noci slouží pro pohledy ještě mnohem vzdálenější.
Přístrojové vybavení tvoří refraktor o průměru 160 mm z pozůstalosti pana Arnošta Vinše, reflektor s Gajduškovým zrcadlem 200/1200 zapůjčený bratry Šolcovými a Somet binar 25 x 100. 
Hvězdářský kroužek pracuje takřka nepřetržitě od r. 1971. V 70. letech jej vedl Ing. Petr Jareš, od r. 1982 Mgr. Vladimír Kafka. V letošním roce jsou pravidelné schůzky pouze jednou za 14 dní (též s ohledem na současný stav hvězdárny). Mimořádné schůzky jsou svolávány za účelem pozorování konkrétního úkazu.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.