Author Pavel Charousek

Třetím vydáním novin jsme se již přehoupli do druhého měsíce nového roku. Číslu dominují články na téma posledního zasedání městských zastupitelů a především rozhovor se starostou Turnova Tomášem Hockem na téma, co můžeme očekávat za stavební aktivity v letošním roce. Je toho poměrně dost! V novinách je také otištěn rozhovor s předsedou florbalového oddílu TJ Turnov Radimem Kolomazníkem, čtenáři tu najdou připomínku prvního desetiletí Vzdělávacího centra Turnov. Víte, že Miloslav Šorejs, předseda DUV Granát, se dostal mezi první stovku mezi manažery České republice za loňský rok? V novinách nechybí ani další díl seriálu z nového občanského zákoníku, je zde také anketa o sportovce Turnova za rok 2013. Noviny přinášejí také vyčerpávající výčet pozvánek na kulturní a sportovní akce i oblíbenou společenskou kroniku.

„Náš život je výzvou k překročení sebe sama, je niterným příkazem udělat další kroky za hranice svého tělesného omezení…“Jak se podělit o bolest z rozloučení a zároveň přijmout smíření? Myšlenky mi tiše proplouvají hlavou. A já v pokoře a úctě k ryzímu člověku, který v mnohém ovlivnil mé lidské konání v životě, si přeji poděkovat a rozloučit se. Rozloučit se s Janem Solovjevem. S člověkem v tom pravém smyslu toho slova. Tolik dobroty srdce, empatie a vzácného souznění v duši jsem zažila především s ním. Měla jsem v životě velké štěstí, že patřil k těm prvním osobnostem, které jsem v Turnově potkala jako mladá osmnáctiletá dívka. Tehdy rozdával úsměv, nezaměnitelný humor, hlubokou lidskou a otevřenou duši. I přes své mládí jsem cítila tu jeho výjimečnost srdce a duše, to pravé člověčenství.

Když jsme před dvěma lety dokončili poslední velký rozhovor, který Jan Solovjev médiím poskytl, domluvili jsme se ještě, že postavíme kameru a budeme si jen tak povídat (třebas i společně s jeho bratrem Sergejem), že natočíme takový jeho (jejich) vzkaz nám, českorajským patriotům, co obýváme zemi, kterou on miloval. Byl tehdy velmi zaneprázdněn péčí o svoji manželku Jaroslavu, povídání jsme stále odkládali a je pravda, že jsme byli trochu nedůslední. Když paní Jaroslava vloni na jaře odešla, zcela se pohroužil do uspořádání její a v podstatě i své pozůstalosti. Nevím, jestli vše dokončil, jak si přál, snad. Rozumím tomu, že člověk jeho velikosti chce mít tyhle věci v pořádku. A tak na to video už nedošlo. A nedojde. Dnes – 7. února 2014 – nad ránem Jan Solovjev zemřel! Bylo mu požehnaných 92 let.