Uplynulo padesát pět let, kdy byl na turnovském náměstí vystaven obrovský katafalk, pokrytý černým suknem, u něhož ve dne v noci stáli členové Národní fronty čestnou stráž. Kdo šel kolem, smekl. Z městských ampliónů zněly smuteční tóny ze Sukova melodramatu Radúz a Mahulena. Tytéž tóny se bez ustání linuly i z rozhlasu, byl přece státem nařízený smutek. Nikdo nesměl tančit, biografy přestaly hrát, nehrála ani divadla. Ve všech obchodech v Hluboké ulici se skvěl za čerstvě umytou výlohou portrét Stalina se smuteční páskou. Pod katafalkem ležely spousty věnců z umělých květů. Vždyť byl březen, kdepak živé květy!

(aktualizace pondělí 3. března 13 hodin)Už od pátku 29. února meteorologové varovali, že nás čeká nejsilnější řádění živlů od noci z 18. na 19. ledna 2007, kdy řádil orkán Kyrill. Jejich předpověď se bohužel naplnila a to, co se dělo v sobotu 1. března 2008 dopoledne na území Turnovska, ještě nadlouho zůstane v paměti. Stromy ohýbající se pod náporem vichru, kroupy, déšť, vítr, hromy a blesky. Příroda opět ukázala, kdo je tady pánem.