Po bitvě je každý generál, co se ale povedlo v sobotní Mladé frontě Dnes v celostátním vydání, jakoby charakterizovalo postoj té nejmladší generace k tomu, co nám, starším, ve škole vtloukali do hlavy jako Vítězný únor, nad který v českých dějinách není. Dnes je to pro -náctileté událost srovnatelná s národním obrozením, nic víc a nic míň. Možná přeháním, ale ne o mnoho. Proto jsem tak zajásal, když jsem viděl zlom anonce rozhovoru s Bárou Basikovou, který vyjde v pondělním vydání.
Že místo zpěvačky na mě z novin zírá před rokem 1989 všudepřítomný Kléma, mě nejdřív hodně pobavilo, potom mi ale úsměv na tváři přešel do posmutnělého šklebu. Má-li tohle být nějaká symbolika, tak pěkně děsivá. Stovky a tisíce obětí komunistického režimu, kde dnes jsou? Kde je úcta k politickým vězňům?, kde je postih těch, kteří se na persekucích nevinných podíleli? I to je možná jeden z důvodů, proč se nám ze stránek novin dodnes Klement Gottwald vysmívá. Zbaběle jsme se nedokázali vyrovnat s minulostí, tak proč chceme rovná záda od současnosti!?
Tak jen doufám, že bolševik nechytá třetí dech…