Nejspíš na konci tohoto měsíce budou turnovští zastupitelé projednávat choulostivý materiál. Regulační plán centra města. V navržené podobě ho na podzim odmítli schválit bývalí zastupitelé a v podstatě totéž udělali i současní. Co teď?, mají být práce na tomto dokumentu zastaveny?, má místo toho vzniknout nový územní plán města? Co stavební uzávěra v centru, má si tam každý vlastník dělat, co chce a uzávěra má být zrušena? A co řešení dopravy?
V posledních desetiletích nikdo nic ke zlepšení neúnosné dopravní zátěže v centru města neudělal (až na silniční průtah z Ohrazenic na Kamenec a severní obchvat, samozřejmě) a regulační plán centra je první dokument, který dopravu řeší návrhem vnitroměstského dopravního okruhu. Právě jeho trasování, resp. část z autobusového nádraží klidovou částí Konělup se stoupáním zadem do Husovy ulice, je jedno z nejkontroverznějších témat současného Turnova. Padala ostrá slova, dokonce na veřejném zasedání bylo některými občany zastupitelům vyhrožováno, jestli dokument schválí. Dnes se téma vrací, bude zase horko.
-pch-
Zajímavým námětem do diskuse nejen na toto téma přispěl MUDr. JAN BERNDT. Jeho příspěvek nabízíme na tomto serveru v plném znění. Čtěte, přemýšlejte, komentujte:
Doprava v Turnově nabývá celkem bizarních rozměrů. Ač již několik let víme, že turnovský problém není ani tak doprava tranzitní, která tvoří jen asi 10-20%, ale doprava Turnováků a obyvatel blízkého okolí sem a tam po městě, tak se veřejné, na sebe dopravu vážící objekty, umisťovaly a vesele umísťují do centra města, aby tu stávající dramatickou situaci ještě více vystupňovaly. Upřímně bychom měli poděkovat všem z vedení města, ale i odborných komisí minulého funkčního období, kteří pod vlajkou rozvoje města umožnili stavbu LIDLu a plánovaného nákupního centra v Sobotecké, přestože výsledky dopravních studií a situaci samu dobře znali. Jsem opravdu přesvědčen, že až toto nákupní centrum otevře své brány, doprava na kruhové křižovatce v Sobotecké definitivně zkolabuje.
Většina těch, kteří tyto stavby, které tak silně zatěžují a zatíží dopravu ve městě, podporovali, zároveň jako spásu, vyhlíží odklonění tranzitní dopravy směrem na Semily možným novým napojením Semilska a Podkrkonoší na diskutovanou a tvrdě rozporovanou severní variantu R 35. Ale proč, když jasně vědí, že odklonění dálkového tranzitu problém ve městě vůbec neřeší? Vzhledem k tomu, že 90% dopravy je doprava místní, tak lze říci, že čím městu a jeho centru bližší obchvat, tím lepší, protože ho pro jízdu využije více obyvatel města a blízkého okolí (kteří hlavně stávající situaci způsobují).
Obchvat, který bude 5-10 km od Turnova, vyřeší opravdu jen dálkovou tranzitní dopravu, jejíž podíl je na dopravní situaci ve městě zcela zanedbatelný. V tomto směru (a jenom v tomto) byla smysluplným návrhem varianta údolím Stébenky, která ovšem neřešila zatížení, podle mne brzo definitivně ucpané a pro dopravu klíčové kruhové křižovatky Sobotecká, nevyhovovala hygienickým předpisům a hlavně ničila svým umístěním celé údolí Stebénky.
Dalším řešením byl návrh městského okruhu v rámci Regulačního plánu centra města. Přiznám se, že mi ten návrh nevadí, samozřejmě je to velmi drsný zásah do stávající situace a revoluční změna s řadou otazníků, ale je to stále jediný koncepční návrh za 20 let, který se snaží situaci opravdu řešit. Jednou z jeho základních nevýhod je, že v rámci „rozředění“ dopravy ji zavádí do míst, kde dosud nebyla problémem a obyvatelé na ni nejsou zvyklí (např. část křižovatka u Borovičků – Husova – Luka – stávající autobusové nádraží) a v rámci vytvoření okruhu se délka trasy nutná k průjezdu městem prodlužuje a výškově komplikuje (Sobotecká – Jana Palacha – Markova – 28. října).
Před 10, možná už to bude 15 let, navrhl František Pelc řešení, kterému se všichni tehdy vysmáli – tunel pod Hrušticí. Každý, kdo se pohybuje v zahraničí, ví, že je to dnes již zcela běžná věc a pocit, že by něco takového mělo být u nás nereálné, musí vzít při krátké cestě například do rakouských Alp za své. Když slyším výše plánovaných investic či výdajů, která padají z úst politiků (vládních či pražských), megalomanských příznivců olympiády v ČR, ale i třeba krajských politiků, tak jsem bytostně přesvědčen, že v dnešní době je řešení dr. Pelce finančně zcela realizovatelné.
A co víc. Kdo umí, má ve fondech EU další z možných zdrojů financování podobné investice – odklonění dopravy z centra města, lepší dopravní napojení regionu s vyšší nezaměstnaností, ale také jednoznačné snížení všech emisí, nejen CO2 tím, že by tisíce aut denně nemusely stoupat na Hruštici a stát v prakticky stále přítomné zácpě, by mohly být tou, pro EU potřebnou, inovativností. A do hry se toto řešení dostává ještě více díky návrhu městského okruhu.
Podle mne se tunel nabízí v místě, kde se nově plánované silniční těleso okruhu začne zvedat z Luk za autobusovým nádražím, aby poměrně strmě stoupalo v Benátkách svahem od náhonu ke stadionu. Zde by se mohla oddělit komunikace, která by se „zavrtala“ do tohoto svahu a vyústila by v Bělé. Proč mi přijde tato varianta ze všech špatných ta nejméně špatná? Doprava by se zcela vyhnula centru, odpadlo by stoupání na Hruštici (z obou stran), které městský okruh neřeší a ulehčilo by se kritické a kritizované čtvrtině okruhu (Husova – Koněvova – 5. května) o tranzitní i oblastní dopravu. V případě rozumného a hlavně jednoduchého napojení na semilskou silnici v Bělé, by se podle mne stávající dopravní situace v samotné Bělé mohla dokonce zlepšit (odpadlo by stoupání a sjíždění směrem k Turnovu, které je zejména v zimě velkým problémem). Tunel by nemusel vůbec souviset se stavbou ostatních částí městského okruhu, které budou ještě hodně rozporované a technicky náročné – nemusel by časově souviset ani s vlastní komunikací z Luk do Husovy ulice – jistě by bylo možné stavbu od stávajícího autobusového nádraží do Benátek a dále tunelem do Bělé provést a okruh (směrem do Husovy ulice) napojit později. Ale nejdůležitější se mi zdá to, že se toto řešení zcela vyhýbá oblasti Sobotecké – křižovatce na sjezdu z průtahu směrem k Discount Plus a kruhovému objezdu Sobotecká. Doprava by se napojila na křižovatce U Kudrnáčových hodin – Palackého – autobusové nádraží – Luka – tunel – Bělá a obráceně.
Samotný návrh městského okruhu začíná na kruhovém objezdu Sobotecká a všechnu dopravu koncentruje právě do tohoto kritického místa. A nakonec by, na rozdíl od všech betonářských úvah o severní variantě R35, toto řešení mohlo být v případě získání peněz během několika let hotové.
S celým návrhem Regulačního plánu centra města a tím víc s návrhem městského okruhu jsem se dlouho smiřoval, představa, že cestou do Dolánek podél náhonu budu podcházet nějaký betonový kolos na pilotech, který prakticky zničí tento krásný kout města, je hrozná. Na druhou stranu se mi toto řešení zdá nejméně bolestné – před lety se objevily návrhy podobné komunikace přes Jizeru směrem na Károvsko či Šetřilovsko více proti proudu řeky, či dokonce až v oblasti Dolánek.
Jsem opravdu přesvědčen, že jsme dnes zcela jinde než v době, kdy dr. Pelc tuto myšlenku vyslovil. Bylo to řešení, které je i dnes zdaleka nejlepší a jediné (?), ale dříve bylo zcela nerealizovatelné z finančních důvodů. Nyní je, řekl bych, podobná stavba ve spojení s myšlenkou městského okruhu v této lokalitě docela snadno představitelná, jelikož kombinuje výhody a zmenšuje nevýhody městského okruhu, odklání tranzitní a místní dopravu a vyhýbá se neřešenému stoupání na Hruštici. A peníze podle mne dnes nejsou již problém.
Jsem si velmi dobře vědom, jak násilný zásah do krajiny a života lidí každá stavba a tím spíše dopravní je. Sám jsem bytostným odpůrcem betonování krajiny proto, abychom se vozili v autech, sám žádné nemám a jezdím spokojeně vlakem. Ale situace v Turnově je realita, která podle mne, nemá žádné jednoduché řešení – za dvacet let nikdo nic s dopravou v Turnově neudělal. A se stoupajícím blahobytem a s ním stoupajícím pocitem, že k blahobytu patří nárok víc ničit svůj životní prostor – víc silnic, víc aut, víc kubíků v motoru… se bude situace bohužel horšit.
Myslím, že je nejvyšší čas systematicky a intenzivně pracovat na řešení, které bude obtížné, pro řadu z nás bolestné a velmi drahé. Ale jiná řešení bohužel neexistují.