Mezinárodní kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česko se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy vlajku vyvěsily 10. března na výročí okupace Tibetu první čtyři radnice. Vyvěšením vlajky dávají organizace a jednotlivci na vědomí svou podporu této zemi a nesouhlas s její okupací Čínou, která tvrdí, že Tibet je její součástí. V roce 2012 podpořilo v České republice kampaň 410 obcí, měst, městských částí nebo krajů. Rozhodnutí Rady Libereckého kraje tibetskou vlajku letos vyvěsí také na budově Krajského úřadu v Liberci.
Na budově Libereckého kraje vlály tibetské vlajky v roce 2004 za hejtmana Pavla Pavlíka a v roce 2005, kdy vlajku vyvěsil hejtman Petr Skokan. V Turnově se tibetská vlajka na radnici pravidelně vyvěšuje na podnět zastupitelky Martiny Pokorné od roku 2007 každoročně.
„Vyvěšování tibetské vlajky vnímám stále stejně pozitivně již dlouhé roky, je dobré si neustále připomínat, že jsou země, kde se lidem může o demokracii a slušných podmínkách pro život jen zdát. Zvlášť náš národ, který zažil desetiletí nesvobody, by měl tohle vnímat více a lidí, jako jsou Tibeťané, by se měl umět vždy zastat,“ řekl starosta Turnova Tomáš Hocke. Tibetská vlajka bude na balkoně zdejší radnice vlát od soboty 9. až do pondělí 11. března.
Tibet byl v první polovině 20. století samostatnou zemí s vlastní vládou, kterou uznávaly i ostatní státy. To platilo až do roku 1949. Tehdy čínská komunistická vláda rozhodla o potřebě „mírového osvobození“ Tibetu.
V roce 1950 proto zaútočilo 40 000 vojáků čínské armády na Čhamdo, město na východě Tibetu. O dva dny později byla tibetská armáda poražena. Při této akci zemřelo přes milion Tibeťanů. O rok později byla tibetská delegace v Pekingu donucena podepsat smlouvu, která uvedla Tibet do závislosti na Číně.
Odboj Tibeťanů na sebe nenechal dlouho čekat. Po několika menších vzpourách propuklo v roce 1959 ve Lhase velké povstání. Čína povstání ovšem radikálně potlačila. Výsledkem bylo 87 tisíc mrtvých Tibeťanů. Dalajlama po tomto masakru definitivně odešel do indického exilu.
Důsledky čínské přítomnosti se dodnes projevují hlavně na tibetském buddhismu. Přibližně 97 procent klášterů je buď neobydlených nebo v ruinách. Z 6 259 klášterů v celém Tibetu zůstalo pouze osm klášterů nezničených. Samotní Tibeťané jsou ve své zemi občany druhé kategorie.