V pátek 1. září 1939 oznámil německý rozhlas, že německá armáda překročila téhož dne v 5.45 hod. polské hranice a že započala válka s Polskem. Kdo by si v ten den – v jehož dopoledních hodinách odvezla německá policie z Turnova řadu rukojmí, kdo by si byl pomyslel, do jakých hlubin hrůzy, dlouhých časů úzkosti a opět krátkých chvil nadějí vstupujeme! Vítězství Říše na všech frontách se ale nekonalo. Rusové hnali Němce z Východu, spojenci ze Západu.
Na konci zimy 1945 se fronta přiblížila i k Turnovu. V polovině února, na rozkaz německých úřadů, začaly se v hlavních i v postranních ulicích města stavěti dřevěné překážky. Na Hruštici se kopal val dlouhý 3 km, široký 4 m a hluboký 3 m. Pracovalo zde 2 000 mužů plných sedm týdnů. V té době bývaly časté denní i noční poplachy.
…oznámil večerní český rozhlas smrt Adolfa Hitlera. Tu noc na druhý květen byl zapálen rovenskými partyzány, pod vedením Jos. Kudibala, dřevěný znak říše („kvočna“), stojící před turnovskou spořitelnou. Ráno zbyla z něho jen trocha popela.
Ve středu 2. května
…bylo v Turnově několik zatčení asi v souvislosti s požárem znaku. Zatčení se však týž večer, ozdobeni trikolórami, vrátili z Jičína.
Ve čtvrtek 3. května
…od časného rána bylo po městě velmi rušno. Došly zprávy z Jičína a z Nymburka, kde byly nepokoje. Odpoledne se na ulicích turnovských a hlavně na náměstí tvořily hloučky. Z okolních obcí přichází mnoho lidí. Německá pohotovost obsadila po 3. hod. odpolední náměstí a pro výstrahu vystřelila.
V pátek 4. května
…napětí ve městě trvalo. Početné německé stráže prohlížely veškerá vozidla a mnoho jich zabraly pro svoji potřebu.
Obchodníci a živnostníci začali již časně ráno sundávati neb zamazovati německé nápisy. Asi o půl 9 hod. odstraňoval p. Šulc, zřízenec spořitelny, německý nápis z budovy ústavu. Na jeho práci přihlížela řada občanů. V té době přijel nákladním autem p. A. Rous, zelinář, s p. J. Dědkem a ihned začal odzbrojovat německou stráž. Po odzbrojení použil jiný německý voják, stojící v chodbě, ruční granát, který před vchodem do spořitelny vybuchl a těžce zranil p. Bubeníka. Druhý vojín použil střelné zbraně a zastřelil A. Rouse. Po chvilce ujali se někteří zde přítomní p. Bubeníka. Jiní v rozrušení hledali nějaký úkryt. V síni budovy spořitelny hledal jej i p. J. Dědek, zde však byl těsně u dveří zastřelen velitelem stráže. Také tam vběhl Václav Fronk z Daliměřic, který se chtěl ukrýti v šatně telefonu a zde byl – ač bezbranný – nacistickým vojákem a bývalým přednostou poštovního úřadu Hollitzerem těžce postřelen. V nemocnici na druhý den zranění podlehl.
V době, kdy událost u spořitelny končila, začal boj u velikého mostu přes Jizeru. Skupina asi 25 lidí, podléhající ruskému partyzánu mjr. Urakovi, měla zde uzávěrové postavení. Z německých aut, která zde projížděla s posádkou dvou tří mužů, bylo zabaveno několik zbraní. Z města přišla zpráva o incidentu u spořitelny, od nádraží pak hlášení, že odtud táhne oddíl SS na nákladním autu, vyzbrojen kulometem a automatickými zbraněmi.
Oddíl SS při vjezdu do města cestou zastřelil několik českých lidí. Viadukt nad Modrou hvězdou byl obsazen partyzány, ostatní část byla v provazárně a v Modré hvězdě. K Němcům, kteří stáli pod viaduktem, se rozběhli dva odvážlivci z čety a domlouvali jim, aby se vzdali. Ostatní z čety pak oběhli celý blok domů a rázem byli Němci obklíčeni a nic jim nezbývalo než složit zbraně. Zatím byla německá uzávěra na nádraží uvědoměna o situaci v městě, a tak začala střílet proti městu děly a pancéřovými pěstmi. Pod tlakem silné německé čety, která z města táhla ku dráze, naši ustoupili do cihelny, kde začal urputný boj. Padlo zde několik českých lidí a několik ruských partyzánů.
Během bojů začaly se vyvěšovati po městě československé vlajky. O půl dvanácté střelba ustala a bylo vyhlášeno příměří do 6. hod. večer, během něhož se vyjednávalo o odzbrojení německé posádky, která se stáhla do kasáren.
Večer oddíl SS, který byl na nádraží, opustil svůj vlak a byl po dohodě převezen autobusy na hraniční čáru k Jílovému. Týž večer byli zajištěni první zrádci a kolaboranti a uvězněni u soudu.
Spád událostí počátkem května, hlavně 5. května, rozhodl, aby se členové různých odbojových skupin, které na Turnovsku působily, sešli a ustavili okresní Národní výbor. Stalo se tak v neděli 6. května v budově turnovské spořitelny.
Před 7. hodinou večer 5. května přišla do města spěšná zpráva, aby občanstvo opustilo ulice a náměstí, jelikož ozbrojené německé vojsko chce vypadnouti z kasáren. To se stalo za šera kolem 8. hod. večer. Střelba započala na Výšince. V té době se přibližovala po státní silnici od Jičína pancéřová divize. Tato silná, již neukázněná vojenská jednotka zabavila u Sedmihorek auto s vínem, likéry a jídlem, které tyto věci vezlo do lazaretu v Sedmihorkách. Divize čítala 68 pancéřů a tanků, 130 nákladních aut a kolik set pěších. Cestou od Hořic ztratila přes 150 vojáků, bitkou před Turnovem pak počet padlých se zvýšil na 170. Opilí vojáci na Kamenci zastřelili několik našich lidí. Nadcházející noc byli narychlo nakládáni do osobních i nákladních aut zranění ze všech turnovských lazaretů.
…kolem 6. hodiny ranní začal neslavný odchod nacistických „ochránců“. Němečtí vojáci a důstojníci s puškami dávali pozor, aby se turnovští občané nedívali z oken a nefotografovali tento ústup ze slávy. Po odchodu Němců z města oznámil místní rozhlas dohodu i varování, aby nenastal žádný incident, zvláště ne proti německé posádce, která zde, ač již slabší, zůstala pro strážní službu. Za každého zastřeleného Němce by bylo popraveno 10 občanů české národnosti. Během dopoledne přichází zpráva, že od Hořic táhne nový německý pancéřový sbor. Mnozí turnovští občané proto opouštějí město a jdou do okolních vesnic.
…do tichého města vjelo od Jičína několik německých pancéřů, které jen projely směrem na Liberec. K večeru Čsl. rozhlas oznámil, že téhož dne byla v Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace německé armády. Němci v Čechách však prohlásili, že budou bojovati dále.
Celou noc ze 7. na 8. května bylo od severu slyšeti stále silnější dělostřelbu.
Před polednem 8. května
…svrhlo neznámé letadlo pumu na nádraží. Po poledních hodinách projela městem velká kolona německých uprchlíků od Liberce směrem na Jičín.
Od půlnoci a jedné minuty je v Evropě mír. Od časných hodin se na turnovském náměstí tvořily početné hloučky. Místním rozhlasem, již jen českým, byly vysílány různé výzvy. Byli svoláni všichni důstojníci a rotmistři, kteří později převzali kasárna a odzbrojili německou posádku. Kolem Pyrámu postupovaly ku Praze nepřehledné kolony německých vojsk, které byly odzbrojovány. Před polednem byla odzbrojena německá stráž, stojící dosud před spořitelnou.
V Aehrenthalské cihelně byl zřízen první sběrný tábor pro německé zajatce, kde byli odzbrojováni.
V pozdních večerních hodinách bylo v turnovských ulicích živo, neboť velké zástupy čekaly na Rudou armádu. Po 22. hodině přijely od Liberce na turnovské náměstí první sovětské tanky a obrněná děla. Turnovští občané je upřímně a srdečně vítali. Po krátkém odpočinku odjela sovětská válečná vozidla směrem ku Praze.
…od rozbřesku přijížděly a přicházely do města stále nové oddíly Rudé armády. Všichni občané jásali, mnozí plakali radostí a dojetím a objímali se se sovětskými vojáky. Po celé odpoledne procházely městem nové a nové oddíly vojska i kolony cizinců – uprchlíků z koncentračních táborů a německých uprchlíků a zajatců.
Některé vesnice v okolí Turnova byly napadeny esesáky, kteří se skrývali v lesích. V Paceřicích stříleli po dětech a ženách. Větší počet nacistických vrahů pochytali partyzáni a odbojové skupiny a sedm jich přivedli na turnovské náměstí, kde měli být veřejně popraveni. Na přání velitele Rudé armády byla však poprava vykonána na dvoře okresního soudu.
K večeru vyšlo zvláštní dvoustránkové vydání Pojizerských listů v nákladu 3 000 výtisků. Přináší kromě článků i jména 26 osob, které v Turnově a okolí padly v pohnutých dnech 5. – 8. května.
Poněvadž byly z okolí stále přiváděny nové a nové oddíly německých zajatců, byl zřízen na hřišti SK Turnov veliký zajatecký tábor, kde byli z počtu asi 12 000 zajatců zjišťováni Rakušané a příslušníci jiných národů. Ti byli posíláni do svých zemí, zatímco téměř 10 000 německých zajatců převzala Rudá armáda.
V neděli 13. května
…byla sloužena v kostele P. Marie za veliké účasti lidu slavná mše za dosažení míru. Děkovné bohoslužby se konaly též v modlitebně Jednoty Bratrské a v Husově sboru církve československé, všude za veliké účasti. Téhož dne ráno odešel z Turnova veliký transport německých zajatců (9 876) směrem k Liberci.
…počal se Turnov uklidňovati. V úřadech, obchodech i dílnách opět započalo po téměř 14 dnech přerušení práce. Jako v Praze a v jiných městech, tak i v Turnově bylo zajištěno několik lidí pro spolupráci s okupanty. Museli odklízeti překážky v ulicích. Někteří měli na zádech označení „Z“ (zrádce) nebo hákový kříž.
Autorem tohoto historického ohlédnutí je Karel Kinský, text byl otištěn v časopise Beseda na jaře roku 1946. Na jaře 1947 byla vydána také útlá publikace, která shrnovala květnové dny roku 1945 v Turnově.
(redakčně kráceno)