Aktualizováno Patříte-li mezi občany, kterým není lhostejný stav životního prostředí a vaším každodenním příspěvkem v této oblasti je třídění odpadů, tak vězte, že jedním z podzimních politických témat turnovské radnice a zastupitelstva bude projednávání nové koncepce nakládání s odpady v našem městě. Z pohledu nazírání na daný problém lze budoucí diskuzi rozdělit na dvě roviny. První je nová podoba pytlového sběru. Druhá výše poplatku za odpady po započtení nákladů na svoz biopopelnic a provoz kompostárny.
Pytlový sběr
Po vyhodnocení pytlového sběru za rok 2014 je jasné, že tento systém musí doznat změn, neboť se ukázalo, že finanční částky, které jsou vypláceny, jsou příliš nízké a celkové náklady na sběr příliš vysoké. Rovněž zatížení životního prostředí v podobě každoměsíčního dvou až třídenního svážení pytlů multikárami je nezanedbatelnou negativní složkou tohoto systému. Paradoxně tento systém, jehož cílem je chránit životní prostředí, tak zatěžuje životní prostředí více než klasický sběr do separačních nádob!
Náklady na pytlový sběr 2014:
* Náklady na svoz pytlů – 372 000 Kč.
* Náklady na pytle a štítky – 103 000 Kč.
* Vyplacená motivační částka občanům – 65 000 Kč.
* Náklady celkem – 540 000 Kč.
Jen dvě procenta občanů zapojených do systému dosáhla na motivační příspěvek vyšší než 200 Kč. Většinou se tyto částky pohybovaly do 100 Kč.
Diskuze o pytlovém sběru se bude pravděpodobně ubírat následujícím směrem: Buď pytlový sběr zrušíme a vrátíme se ke třídění do klasických separačních nádob, nebo pytlový sběr upravíme do přívětivější ekonomické, ale hlavně ekologické podoby.
Navrhovaná nová podoba pytlového sběru by mohla například vypadat takto:
U areálu technických služeb u železniční zastávky by vznikl ohrazený prostor (klec s kódovým zámkem), ke kterému by občan dostal svoje osobní číslo při zapojení do systému. Sem by mohl odkládat pytle s vyseparovaným odpadem opatřené registračními štítky. Pracovníci technických služeb by v den svozu separačních nádob jen přihodili tyto pytle do svozového vozu a společně s obsahem separačních nádob je odvezli ke zpracovateli. Ušetřilo by se výše zmiňovaných 372 tisíc Kč, které by se daly použít například k navýšení odměny za sběr. Občan by tak při „prázdné“ jízdě třeba do obchodu naložil pytle a odevzdal je na určeném místě, a to kdykoli v průběhu měsíce. Pytle by byly odváženy klasickým popelářským autem, které pomocí lisovacího zařízení dokáže odpad zmáčknout, takže by odpadly nesmyslné přepravy tzv. vzduchu při převážení neslisovaného odpadu. Podobný systém by mohl být zaveden i na sběrném dvoře Vesecko. Z ušetřené částky na dopravu pytlů by bylo možné zaplatit jednou měsíčně svoz pytlů občanům, kteří nemají vlastní vůz. Tím mám na mysli hlavně seniory a zdravotně postižené, kteří by chtěli být nadále zapojeni do pytlového sběru.
Poplatek za odpady po započtení nákladů na svoz bio popelnic a provoz kompostárny.
Vybudováním kompostárny stojíme před rozhodnutím, jestli budeme i nadále provozovat komunitní kompostování (legislativně se zařazuje do předcházení vzniku odpadů a náklady se nezapočítávají do nákladů za odpady), zpracovávat jen odpad ze zeleně nebo přejdeme na klasické kompostování a budeme od občanů vybírat i tzv. bio odpad z kuchyně. Druhá možnost se jeví logičtější (snižujeme tím množství komunálního odpadu, občané kuchyňský odpad stejně do biopopelnic odkládají).
Pokud ovšem přejdeme ke klasickému kompostování, budeme muset náklady na bioodpady začít zahrnovat do nákladů za odpady. Například kalkulace nákladů pro rok 2015 počítá s vývozem 592 bio popelnic a cenou 365 825 Kč. Náklady na vývoz jedné bio popelnice tak ročně vychází na 618 Kč, přičemž OŽP eviduje dalších asi 200 žádostí o biopopelnici.
Tímto krokem se dostaneme do situace, kdy budou další občané žádat o biopopelnice vycházejíce z logiky věci, že když platí paušální poplatek za odpady, mají právo na biopopelnici. Zde je nutné si uvědomit, že každá další biopopelnice finančně zatěžuje celý systém a pokud bychom dnes chtěli vyhovět opravdu všem, musíme do systému nakládání s odpady přidat další peníze (buď z městského rozpočtu, nebo zdražení poplatku za odpad).
Pokud by město nenašlo finanční prostředky, aby mohlo uspokojit všechny žadatele o biopopelnici, může se z této situace dostat upravením vyhlášky o odpadech, kde se stanoví občanům bez biopopelnice místo, kam mohou odkládat svůj bio odpad (zřejmě by to byla kompostárna na Vesecku). Tímto legislativně možným způsobem ale vytvoříme tzv. kočko-psa, neboť zde budou někteří občané s biopopelnicemi, kterým budeme vyvážet biopopelnice od domu. Vedle toho pak budou další, kterým určíme místo za městem, kam mohou svůj bio odpad odvážet na své náklady. Přičemž všichni budou platit stejnou paušální částku za odpad. Legislativně vše v pořádku, ale sami cítíte, že by to toto řešení byl totální nesmysl.
Jak sami vidíte, tak započtením nákladů za bio odpady se nám začíná velice různit možné využití systému nakládání s odpady. Přitom je třeba si přiznat, že ne všichni občané využívají odpadový systém obce stejně a každý ho finančně zatěžuje podle toho, jestli žije v rodinném domě nebo například na sídlišti, jestli třídí a jestli využívá svoz biopopelnic nebo kompostuje na svém pozemku.
Jak vybírat poplatek za odpady?
Místní poplatek, prostřednictvím kterého je finanční částka za odpady vybírána od občanů, nenabízí mnoho možností, jak motivovat občany ke třídění. Jedná se o jednotně určenou částku, kterou lidé zaplatí za každého člena rodiny. Nicméně zákon umožňuje tzv. slevu z poplatku, která by mohla být motivačním prvkem.
Pokud bychom použili slevu z poplatku pro spravedlivější výpočet platby za odpady, mohlo by roztřídění poplatku za odpady vypadat například takto:
1/ Občan s vývozem KO + využívá svoz biopopelnic platí 100 % poplatku.
2/ Občan pouze s vývozem KO, sleva X % z poplatku.
3/ Občan (dosáhl separačního limitu + využívá svoz bio popelnic) – sleva Y % z poplatku.
4/ Občan (dosáhl separačního limitu, bez vývozu bio popelnic) – sleva Z % z poplatku.
Použitý nový termín „separační limit“ znamená množství vyseparovaných odpadů, které by občan musel nasbírat v předešlém roce, aby mohl uplatnit slevu z poplatku. Dnes u občanů zapojených do pytlového systému známe toto množství, takže tento nový termín neznamená žádný náklad navíc v systému odpadového hospodářství.
Skutečné náklady na řešení problematiky komunálního odpadu Turnově jsou téměř 13 mil. Kč. Od občanů je prostřednictvím paušální platby za odpady vybráno zhruba 8 mil. Kč. Chybějící částka je hrazena z městského rozpočtu. K tomu si musíte ještě připočítat zvyšující se náklady na bio odpad. Z výše uvedeného je zřejmé, že se způsob dosavadního nakládání s odpady musí změnit.
Na závěr článku si dovolím podotknout, že problém odpadů je samozřejmě složitější a tento článek rozhodně nezmiňuje všechny skutečnosti. Jeho úkolem je spíše rozpoutat diskuzi a pokusit se hledat co nejlepší řešení. Je jasné, že nikdy nenajdeme model, který se bude líbit všem, každopádně většina z poctivě třídících občanů by určitě souhlasila s nějakou finanční motivací za svoji snahu. Smutnou ironií je fakt, že při předkládání návrhů, jak změnit výběr poplatku za odpady, lze aktéry, kteří rozhodují o této problematice, rozdělit do dvou skupin. Jedna skupina přemýšlí, jak by to šlo udělat, zatímco ta druhá přemýšlí, proč to nejde. Doufejme, že první skupina bude mít navrch.
Zbyněk Báča, zbynek.baca@centrum.cz
Autor je členem turnovského zastupitelstva za uskupení „Turnov potřebuje změnu“
DOPLNĚNÍ ČLÁNKU – AKTUALIZACE 18. 9. 2015
V této problematice jsou nové skutečnosti, proto si dovolím ještě dovětek k současnému vývoji v odpadovém hospodářství našeho města. Ve čtvrtek 17. září se uskutečnilo pracovní zasedání turnovského zastupitelstva.
Politická diskuze o odpadech se nyní dostala do fáze, kdy stojíme před dvojím řešením: Vrátíme se ke klasickému sběru do separačních nádob, nebo zachováme nadále finanční podporu sběru druhotných surovin.
Pokud zrušíme pytlový sběr a budeme separovat pouze do kontejnerů, musíme se připravit na nárůst objemu v těchto nádobách. Pytlovým sběrem jsme nashromáždili měsíčně přes 2 000 pytlů, které by se po zrušení pytlového sběru musely někam vejít. To znamená, že bude nutné zvýšit počet nádob nebo četnost svozu. Pokud řekneme A musíme říct i B. Co bude se sběrem tetrapaků? Řešením je rozšířit sběrná hnízda o červené popelnice, kde se uvažuje o četnosti svozů dvakrát za měsíc. Problém ovšem je, že u pytlového sběru máme tetra pak čistý a bez příměsí, zatímco u svozu z popelnic se bude muset tetrapak dotřiďovat. Rovněž svoz této komodity začíná ekonomicky a ekologicky připomínat systém, který se nyní snažíme zrušit. Dalším negativem zrušení pytlového sběru je ukončení sběru kovů, který by nebyl nahrazen.
Pokud bychom občana chtěli i nadále finančně motivovat, tak vyplynulo z diskuzí, že by zde byla možnost, jak tuto motivaci zachovat i za cenu výrazné změny pytlového sběru. Tato změna by spočívala v podobě zřízení dvou sběrných míst (Vesecko a speciální kontejner před technickými službami), kam by občan mohl i nadále odevzdávat pytle označené čárovým kódem. Náklady na dopravu, které tvoří nejvyšší částku v pytlovém sběru, by byly přeneseny na občana. Vzhledem k tomu, že areál technických služeb se nachází v blízkosti nákupních center, občan by využil cestu na nákup k odevzdání pytlů. Nadále by mohl být zachován sběr tetrapaků a železa v současné podobě, tedy sběrem do barevných pytlů. Dalším bonusem pro finanční podporu separovaného sběru by bylo ztrojnásobení finanční odměny, která je za sběr vyplácena.
A co se týká diskuze k biopopelnicím, panují zde dva názory ovlivněné skutečností vybudování kompostárny na Vesecku, kterou je třeba tzv. „nakrmit“ bidoodpady. Buď biopopelnice vůbec nezpoplatňovat (náklady se zaplatí z městského rozpočtu), nebo biopopelnicí zpoplatnit paušální částkou 200 Kč na rok.
Zbyněk Báča