VZPOMÍNKA VÝROČÍ KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY, UKRAJINA A BLÍZKÝ VÝCHOD

0

Pietním setkáním u pomníku ve Skálově ulici v poledne 7. května si Turnov připomněl 79. výročí ukončení II. světové války. Kromě vedení města, zástupců spolků a Armády České republiky se akce zúčastnili i žáci základních škol a veřejnost. Se zásadním proslovem při té příležitosti vystoupil starosta města Tomáš Hocke. V úvodu svého vystoupení vzpomněl oběti domácího odboje i ty, kteří odešli bojovat za svobodu za hranice země. Jak uvedl, v předchozích proslovech u příležitosti konce války se vždy věnoval konkrétnímu člověku, ať už to byl parašutista Čestmír Šikola, generál Alois Liška či letec Ludvík Košek.

Tentokrát se ale obrátil k naší současnosti:
„Svět je neklidný, a to jak na straně válečných konfliktů, tak i na straně politických soubojů. Máme tu stále trvající válku na blízké Ukrajině. Trochu jsme si zvykli, že tato válka je někde daleko a ukrajinští obránci vzdorující obrovské přesile, si tak nějak poradí. Jejich situace je však čím dál složitější. Chybí munice, chybí vojáci, začíná chybět podpora morální. Ukrajina volá o pomoc, ale státy mají své vnitřní problémy. Mnohdy se podpora pro Ukrajinu stává součástí vnitřního politického boje, a to je špatně. Naléhavost okolností je patrná i ze signálů k mobilizaci Ukrajinců pracujících v celé Evropě, ze sporadických zpráv z bojiště, kdy ruská vojska pomalu, ale jistě místy prolamují obranu a postupují.
Situace není jednoduchá ani na Blízkém východě. Teroristická organizace Hamás zaútočila na Izrael. Zabila stovky Izraelců a další odvlekla jako zajatce do tunelů pod pásmem v Gaze. Izrael celou svou vojenskou silou, v sebeobraně, zaútočil na Gazu, kde se za živými štíty obyvatel skrývají teroristé Hamásu. Postupem času se začal obraz konfliktu měnit. Nikomu z nás se nelíbí obrázky hladovějících dětí, civilistů, naprostá devastace infrastruktury včetně nemocnic, tisíce mrtvých. To je však válka. A válka je důsledek nedohody, nemožnosti najít politické řešení. Je to prohra úcty k životu, lidství, která přinese všem jen nesmírné utrpení.
I na soudobých konfliktech můžeme nalézt paralelu s našimi dějinami, s atmosférou předcházející druhé světové válce. Každý z evropských států se tehdy staral jen o sebe. A ve znamení míru obětovali jejich představitelé tehdejší Československo. I teď je to, byť zatím sporadicky, na příkladu Maďarska či Slovenska obdobné. Každý z nás, každý ze států se může starat jen o své zájmy, jen o svou vnitřní politiku. Pozdě však zjistíme, že patříme do určitého celku a jsou záležitosti, které překračují státní hranice a často i hranice kontinentů.
Shodou šťastných náhod jsou zde pro Českou republiku, a tedy i pro nás, určité pojistky, které nám předaly minulé generace, které poznaly hrůzy války a komunistické totality. Věci, na které společnost přirozeně zapomíná.
Mám tím na mysli začlenění České republiky do Severoatlantické aliance a do Evropské unie. To nám přináší, v našem neklidném světě alespoň základní bezpečností záruky…“

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.