Už hezkých pár milionů litrů vody proteklo Jizerou poté, co se hlavně v letech 1978 a 2000 přes její břehy rozlitá voda proháněla až v Palackého ulici a její proud protékal také tunelem pod železnicí u bývalého škvárového fotbalového hřiště. Případ od případu individuálně řešené škody šly podle tehdejších neoficiálních odhadů do milionů korun.
A jestliže vodáci si v sezoně někdy na nízkou hladinu v určitých říčních úsecích stěžují, občanům prostě občas teče do bot a protipovodňová opatření se tudíž ukázala jako nezbytná. Problematické místo pod tzv. velkým mostem spojujícím obě části Turnova se řešilo zejména po poslední velké povodni, která nás všechny přenesla do jednadvacátého století. Už tehdy byly aktualizovány hydrodynamické studie, které šly ruku v ruce se snahou o zrychlení realizace protipovodňových plánů.
První hmatatelnou změnou k lepšímu byla přestavba jezu u firmy Juta na vakuový sklopný v roce 2009. Ten umožňuje dle potřeby regulovat výšku hladiny v období dešťů nebo jarního tání. A jen pouhý průtok vody se tím zvednul čtyřikrát na dnešních 400 m³ za sekundu, což znamená snížení hladiny až o půl metru!
Jenomže jak voda zaneseným korytem tekla, léta rychle ubíhala, aniž by se cokoliv dělo. Samotné řešení totiž dlouho brzdily nevypořádané majetkové vztahy na pobřežních pozemcích mezi Jizerou a příjezdovou komunikací k autobusovému nádraží Na Lukách, které byly a jsou klíčové pro přístup těžké techniky na úpravu říčního koryta.
Stavba, jejímž investorem je Povodí Labe, byla nakonec povolena, a to z větší části především také díky úspěšné intervenci města. „Město samotné nemá s touto investiční akcí prakticky nic společného, krom toho, že ji samozřejmě vítá a sleduje. Náš podíl byl hlavně v jednání s majiteli dotčených pozemků, aby mohla být s jejich souhlasem bezproblémově provedena,“ vyjádřil se Luboš Mrklas z radničního odboru krizového řízení.
Po loňských přípravách si tak během letošního roku nešlo nevšimnout, že v místě bývalé vyhlášené plovárny naproti Jutě probíhají rozsáhlé stavební změny. Ty ovšem musely být na pár měsíců přerušeny. Jak se nám podařilo zjistit, důvodem nebyl žádný technologický průšvih, o němž se mezi veřejností spekulovalo, ale Lampetra planeri, přeloženo do češtiny – mihule potoční. Na odboru životního prostředí Libereckého kraje moc dobře vědí, že tento ohrožený a mizející druh chráněných živočichů se rozmnožuje v dubnu a květnu, takže z jeho rozhodnutí mohly práce pokračovat až začátkem července.
A právě v tomto období sehrál jednu ze svých nejhlavnějších rolí nový jez. „Díky jeho sklopení jsme rapidně snížili hladinu vody, takže jsme pod její úrovní a ochranou štětových stěn (ocelové piloty spojené pomocí speciálních zámků – pozn. aut.) mohli založit základy opěrné zdi z lomového kamene,“ přiblížil výrobní postup hydrotechnické stavby její vedoucí Martin Beňák. Při pohledu z mostu levý břeh Jizery byl kamennou zdí o šířce 30 cm a výšce bezmála čtyř metrů osazen od vyústění náhonu tzv. malé Jizery, aby po svém dokončení zhruba padesát metrů za mostem a zkosením hlouběji do břehu vytvořil jakési rozšířené hrdlo pro regulaci přívalu větší vody.
Ve „vypuštěné“ řece se za velkého zájmu veřejnosti, zvlášť při použití dálkově ovládaného ponorného bagru, bagrovaly ze dna říčního koryta nejenom letité nánosy bahna. „S velkým úsilím jsme krom jiného ze dna vytáhli také například několik obrovských pařezů,“ vysvětlil přítomný mistr zhotovitelské firmy PORR, která se mj. zabývá právě podobnými vodohospodářskými stavbami.
Na zkapacitnění průtoku Jizery zprvu poněkud s despektem a obavami pohlíželi turnovští rybáři, kteří inkriminovaný úsek spravují. Na to, co bude s rybami, které se zvlášť k velké radosti dětí přímo z mostu dají krmit, se ptalo i pár lidí. „Kapry připravené pro Jizeru jsme prozatím nasadili do Modřišického ramene. Část ryb v Jizeře zůstala na svém místě pod mostem, další se přesunula k vyústění náhonu. Naše dohoda s firmou byla dodržena ve všech jejích bodech, takže z naší strany velká spokojenost,“ potvrdil za Místní organizaci Českého rybářského svazu hospodář Jiří Šimůnek. Podle předsedy Jaromíra Dědečka se s menší ztrátou rybí populace počítalo, stejně jako s jejím dosazením, takže se vše záhy vrátí do přirozené rovnováhy.
Menší výhrady k postupu prací panovaly snad jen ze strany turnovských vodáků, ale výsledek je nejspíš uchlácholil. „Samozřejmě, že celá akce omezila dění v loděnici, a upřímně, nečekali jsme tolik průtahů. V nové navážce jsme pak museli vybírat ostré střepiny z izolátorů a skla, protože tu většinou chodíme bosi. Na druhou stranu je to snad už za námi, takže můžeme potěšeně kvitovat nejenom zbudování nového přístupu k vodě, ale také zlepšené vyznění podoby celého našeho sportovního areálku,“ vyjádřil se jeden z členů vedení Kanoe klubu Turnov.
Stavební akci korunují dvě široká schodiště na tzv. rovnanině, která v délce několika dalších desítek metrů stabilizují břeh ještě za opěrnou zdí. V polovině srpna by měla být opět „napuštěna“ Jizera, veškeré práce mají podle posledních informací být ukončeny v polovině října. Tato etapa protipovodňových opatření v Turnově si vyžádá náklady přes 50 mil. Kč.
Karel Vodrážka, vodraz@centrum.cz
ŘEŠENÍ ÚDOLNÍ NIVY JIZERY
Letos na jaře jsme poprvé informovali o snaze města vytvořit kompletní studii budoucí podoby údolní nivy Jizery mezi autobusovým nádražím Na Lukách a doláneckým jezem (ZDE). Na její vytvoření věnovali zastupitelé města 200 tisíc Kč z rozpočtu. Pracovat na ní budou studenti Fakulty architektury a umění Technické univerzity v Liberci společně se studenty z Itálie a Německa v druhé polovině září. Podle starosty města Tomáše Hockeho je cílem vytvořit zde přírodní odpočinkové místo, od autobusového nádraží k Dolánkám by měla vzniknout ještě jedna cesta pro pěší a cyklisty, aby odlehčila té přetížené u náhonu, doplněna mají být hřiště pro děti, může zde dojít i k rozšíření přírodního koupání. Bude zde okruh pro bruslaře, a možná že i samotní studenti přijdou s dalšími nápady.
Na článek volně navazuje ohlédnutí za velkými povodněmi na Jizeře (ZDE).