KDYŽ JIZERA HROZILA

2

V souvislosti se současnými radikálními úpravami koryta Jizery v Turnově kolem velkého mostu v Palackého ulici se hodí ohlédnutí za největšími povodněmi v centru města za poslední století, protože právě k eliminaci ohrožení části města kolem řeky dnešní práce směřují.

Nejstarší povodeň, ke které existují fotografie, je z roku 1915. Tehdy, konkrétně 6. září toho roku, velká voda zalila Luka, dnešní Palackého ulici, tehdejší židovskou čtvrť (Krajířova ulice) a Trávnici. Protržen byl také jez u Shořalého mlýna.

Září 1915

Další velká voda je v Turnově zaznamenána v roce 1941, ta má ještě pamětníky. Povodeň z roku 1978, tu už většina současných obyvatel města pamatuje. Tehdy velká voda výrazně narušila dny prázdnin. Průtah městem ještě nebyl, jedinou spojnicí mezi nádražím a centrem byla Palackého ulice (tehdy tuším Leninova?). Hodně silný proud se valil z Krajířovy ulice na Koňský trh, hasiči tady obyvatele města převáželi na lodích. Druhou možností byl železniční most – „Jičíňák“. Ten byl tehdy plný lidí, lávka v dnešní podobě tam nebyla, chodilo se přímo po pražcích a po mostovce.

Září 1915, protržený jez u Shořalého mlýna

V živé paměti máme velkou vodu z března 2000. Zatopeny byly Trávnice, Krajířova ulice, Koňský trh, autobusové nádraží Na Lukách, v centru města voda napáchala docela velké školy, od té doby je mj. nově zrekonstruovaná Krajířova ulice. Protože už stál most na průtahu, nebyla tato povodeň už takovým radikálním zásahem do každodenního života města. Naposledy velká voda zahrozila v roce 2006 a zvýšená hladina je zaznamenávána prakticky každoročně, ale ani velké povodně v severní části Libereckého kraje v roce 2010 (ZDE a ZDE) Turnov naštěstí nezasáhly.

V roce 2009 byl zprovozněn u Shořalého mlýna vakový sklopný jez. Ten by měl město uchránit od minimálně tzv. dvacetileté povodně. Současné úpravy koryta řeky a opěrná zeď by měly riziko povodní ještě více eliminovat…

9. března 2000 – zatopené koupaliště v Dolánkách. Tato povodeň znamenala jeho definitivní zánik.

Většina snímků je z povodně v roce 2000 a některé nebyly dosud publikovány. K tomu se váže jeden krátký příběh. Druhý den povodní jsem to nevydržel, vzal gumáky a šel pomáhat lidem na Trávnicích. Málem mě vyhnali, že prý můj úkol je to fotograficky zdokumentovat pro historii (a pojišťovny). A tak místo uklízení bahna ze sklepů jsem udělal pár snímků navíc…

Dolánky, 9. března 2000. Jez zmizel pod zvýšenou hladinou řeky

Palackého ulice, 9. března 2000. Zatopené autobusové nádraží, jednotlivé linky vyjížděly přímo z křižovatky

Luka pod vodou

Těmhle klukům dnes táhne na třicet. Poznají se?

9. března 2000, zatopené házenkářské hřiště mezi mosty

Palackého ulice, 9. března 2000

Trávnice, 9. března 2000

Jizera z mostu na průtahu, 9. března 2000

9. března 2000, zatopený Skautský ostrov

Krajířova ulice, 10. března 2000

Krajířova ulice, 10. března 2000

Údolí Jizery ze střechy pečovatelského domu na Výšince, obchodní centrum a ani přístavba Kontaktu ještě nestojí

Vjezd na Koňský trh, 10. března 2000

Sdílet

Autor článku

2 komentáře

  1. Dobry den. Tohle datum – 6. zari 1915 – je zajimave z nekolika aspektu. V tuhle jiz podzimni dobu v okoli Krkonos velike povodne vetsinou nebyvaji – jejich cas nastava nejradeji na prelomu cervence a srpna nebo zacatkem (nekdy i koncem, jako v breznu 2000) zimy. Mimochodem, statistika velkych vod na Jizere za poslednich 150 let je pozoruhodne chatrna. Kdyz se podivate na stranky Povodi Labe tak tam nejsou schopni zaznamenat nejen davnou, historicky nejvetsi povoden severovychodu Cech z prelomu cervence a srpna roku 1897 (ani samozrejme tuhle zminovanou povoden z roku 1915) ale leckde chybi i zaznamy o srpnove povodni 1978 nebo (pro zmenu, u jinych vodoctu) z brezna 2000. Coz byly zrejme 2 nejvetsi, „stolete“ vody v poslednich 100 letech. Ze neexistuji – zda se – zadne fotograficke ani literarni zaznamy (krome penezniho vyjadreni skod v rakouskych zlatych, ktere na horni Jizere nijak nezaostavalo za libereckou Nisou a vychodokrkonosskym Labem a Upou) z povodi Jizery ohledne povodne 1897 je tez zajimave az neuveritelne – nejvetsi zivelni pohroma za 150 let a temer vubec zadny doklad ! Zatimco o stejne povodni v povodi Nisy a v Krkonosich bylo napsano nekolik knih a usporadano nekolik vystav i v posledni dobe. Slavny cesky srazkovy rekord pres 300 mm srazek za den z tehle povodnove episody na Nove louce byl temer vyrovnan – 300 mm – nejen v Obrim dole ale take napr. na Jizerce. Znovu byl takovyto objem srazek dosazen az 13. srpna 2002 na Cinovci – a mozna i nekde u pramenu Jizery.) ) Jako by v te dobe – roku 1897 – zili v Pojizeri vsude lvi na rozdil od vyspeleho industrialniho Liberce ci okoli Trutnova. A jak to bylo presneji s tim 6. zarim 1915? Ta povoden musela tez byt velmi silna uz i v Jizerkach, kde cerstve dostavovali sypanou hraz budouci protrzene (o rok pozdeji) prehrady. Kupodivu o tom tez nejsou zadne podrobnejsi zpravy, krome vety ve Wikipedii Přehrada na Bílé Desné včetně spojovací štoly byla dokončena během září 1915 a v listopadu proběhla její kolaudace

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.