NA BENÁTSKOU! S IMPULSEM LETOS PŘIŠLO PŘES 40 TISÍC LIDÍ

Titulní strana Pojizerských listů ze 4. srpna 1993, kde se píše o první Benátské noci na Malé Skále, resp. se v článku můžete dočíst, že vlastně bylo navazováno na tradici, protože Benátské noci se zde v minulosti na Jizeře u prvorepublikové Žluté plovárny konaly. A k tomu přidáváme pozvánkové plakáty z nedávné historie až po současnost.

Úctyhodnou cestu ušel tento festival. Za tři desítky let na něm vystoupila prakticky kompletní česká (a slovenská) přední hudební scéna. Festivalová dramaturgie uváděla nejen známá jména, ale prostor tady vždy byl a je také pro začínající či méně známé skupiny a jednotlivce. Právě za to pořadatelé zaslouží velkou pochvalu.

Zeptali jsme se Pavla Mikeze:

* Letos se uskutečnil 30. ročník Benátské, mělo by jich ale být o dva více…
To mělo, dva roky se ale festival kvůli koronaviru nekonal. Ono by to sice vždy v létě, kdy se částečně uvolnily zákazy, asi šlo, jenže takovýhle festival nepřipravíš za dva tři týdny. Třeba letos na jaře už jsme začali s přípravou ročníku 2025.

* Baví tě to ještě? Přece jen je třicet let docela dlouhá doba.
Baví mě to pořád a myslím, že mě to ještě dlouho bavit bude, takže těch ročníků bude ještě určitě hodně. (Smích.)

* Musí to být hrozný adrenalin, jestli vše vyjde, jestli přijedou kapely, přijdou diváci, a jestli vyjde i to, co se nedá ovlivnit, třeba počasí.
To je pravda, ale já vycházím z toho, že jsem víceméně muzikant, i když amatérský. Muzika a všechno kolem ní mě celý život hrozně naplňuje. Stále mě baví pořádat jak velký festival, tak i menší jednorázové akce, jako jsou třeba ty v liberecké Home Credit Aréně, kterou jsme tak trochu rozpohybovali. Dělám koncerty v zámecké zahradě na Sychrově a jinde. Neopustil jsem ani Malou Skálu, kde máme malý festiválek – Maloskalskou noc…

* …a stál jsi i za nezapomenutelnou sérii koncertů Čechomoru po českých nádražích.
Jo, takhle šňůra byla výtečná…

* Takže si vlastně jako muzikant plníš sny, byť z pomyslné druhé strany.
I tak by se to dalo říct. Vždycky jsem chtěl naživo vidět některý naše a zahraniční kapely, zpěváky a zpěvačky. Dnes je to tak, že z některých se stali přátelé, jako třeba Chinaski. Kluci hráli na prvním ročníku ještě jako Starý hadry.

* A největší splněný sen, největší pecka? Vystoupení kapely Scorpions na Malé Skále?
Ano, to byla naprosto výjimečná záležitost. Chtěli jsme je pozvat i letos na výročí Benátské, byli pro, ale nakonec nám to nevyšlo termínově, tak doufám, že je ještě někdy přivítáme. Pořád jde o jednu z nejlepších kapel na světě.

* Jak to vlastně je s výběrem vystupujících? Sen je sen, ale tak přijde realita.
Náš festival nemá takové dotace jako mají některé velké festivaly v republice. Libereckému kraji i magistrátu jsme samozřejmě za podporu vděční, stejně jako hlavním partnerům, přesto je rozpočet na úrovni, že můžete vybírat jen kapely odpovídající našim možnostem. Už nyní ale známe hlavního zahraničního hosta příštího ročníku. A je to TOP jméno.

… prozradíš?
Je to evropský interpret, víc až v zimě.

* První ročník na Žluté plovárně, pódium z lešenářských trubek, vedle bouda na převlečení, která v zimě sloužila jako doplněk kluzišti. Kolik ročníků vlastně na plovárně bylo?
Tři, pak jsme se přesunuli na druhou stranu obce, kde jsme postupně zabrali celou louku. Každý rok se festival zvětšoval, párkrát nás to vyplavilo. Začaly být problémy v obci, pronájmy byly čím dál dražší. Jak přibývalo návštěvníků, tak si myslím, že si dobře vydělaly i místní spolky, ale postupem času jsme se do úzkého údolí přestávali vejít.

* A hledali jste nové působiště…
Měli jsme pár vytipovaných míst. Dlouho to vypadalo, že zakotvíme na letišti v Hodkovicích nad Mohelkou, nebo na letišti v Hoškovicích. Areál ve Vesci byla až třetí varianta. Nakonec ale právě tady jsme našli ty nejlepší podmínky. Benátská je tu od roku 2012. To také přišel jako spolupořadatel Petr Pečený, který u nás před tím s kapelou Doctor PP často hrál. Vstoupil do toho finančně a dnes jsme partneři, kteří mají podobný pohled na to, kam a jak by se festival měl dál ubírat. Areál na okraji Liberce má pořád velmi dobrý potenciál na rozvoj, stěhovat se jinam nemáme v plánu. I když občas vnímám stesky a vzpomínky na Malou Skálu, tak si za rozhodnutím stojím, přestěhováním se festival dostal na úplně jinou úroveň.

„A napiš tam, že si moc vážíme, jak festival vzali místní lidi v Liberci a okolí. Benátskou dnes už berou jako svůj festival a my jim moc děkujeme za přízeň, která je rok od roku větší. Taky moc díky Libereckému kraji a vedení města, chovají se k nám víc než slušně, a co se areálu týká, vycházejí nám maximálně vstříc. Nebejt jich všech, tak žádný třicátý ročník nebyl,“ doplnil rozhovor Petr Pečený.

Dodatek:
„Třicátý ročník Benátské byl jeden z nejúspěšnějších za celou dobu. Celková návštěvnost se po covidovém útlumu vrátila nad čtyřicet tisíc diváků. Areál byl využitý téměř na maximum své návštěvnosti. Uvažujeme tedy o jeho zvětšení, pokud by se příští rok prodejnost vyvíjela obdobně,“ prozradil zakladatel festivalu Benátská! Pavel Mikez. (ČTK)