Author Pavel Charousek

Opakuje se to prakticky po každé zimě. Jen letos to vypadá, že co je už asi definitivně sníh pryč, památek v podobě psích exkrementů je v turnovských sídlištích zase víc. „Dokonce jsme již na jejich sběr museli povolat speciálně upravenou čtyřkolku, která jinak turnovské sídliště a parky brázdí od jara do podzimu dvakrát týdně,“ upozornil starosta města Tomáš Hocke. Na větší kontrolu pejskařů se chystají i strážníci městské policie. „Problém je v tom, že dotyčného pejskaře, který po svém čtyřnohém příteli neuklízí, musíme takříkajíc chytit na místě při činu, jinak se to těžko dokazuje,“ uvádí velitel městských strážníků Luboš Trucka.

Až to se mnou na židli pořádně trhlo, když mně manželka přečetla onen nadpis článku z čísla 4 novin Turnovsko v akci (na webu TvA viz ZDE). „Cože? Že budou kácet moji jedličku?“ skoro jsem vykřiknul. Tady to máš, podala mně žena noviny, podívej se. To není ona, ulevilo se mi při pohledu na obrázek, tohle není ta moje, povídám jí. Snad abych ale vysvětlil čtenáři, o co mi šlo. K tomu ale musím jít k začátku příběhu, o kterém budu chtít psát, a začít takzvaně od Adama.