Author Pavel Charousek

Ano, už prý došlo i na pěstní souboj. Nadávky jsou na denním pořádku. Přijet domů autem po 17. hodině rovná se – nemít kde zaparkovat. První z domů v sídlišti u nádraží v ulici Studentská, známý jako blok „A“, nemá prakticky žádná parkovací místa. Pouhých 14 míst pro 90 bytů je směšných. Také navazující blok „B“ s 50 byty má jen 16 míst k zaparkování pro stále se zvyšující počet vozidel. Není se tedy co divit, že tu vládnou emoce a lidé si navzájem dělají různé menší i větší naschvály…

Obchodní akademie a Hotelová škola Turnov je již několik let zapojena do česko-německého projektu „Tourismusqualität – Fachliche Spezializierung“  (odborná specializace v gastronomii), v rámci něhož organizuje Průmyslová a Obchodní komora Drážďany – pobočka Žitava každoroční vzdělávací semináře na nejrůznější témata pro německé a české žáky. Již osmá akce tohoto projektu s tématem „Evropa si užívá – chuť a servis“, byla zaměřena na nápoje a uskutečnila se ve dnech 4. – 5. března.

V centru Turnova se objeví dopravní značky se zákazem vjezdu v některých hodinách. Kontroverzní provoz v ulici Ladislava Petrnouška, což je ulička, spojující kolem divadla Trávnice s Jiráskovou ulicí, se rozhodli radní města řešit radikálně. Mezi sedmou a osmou hodinou ranní se tu objeví dopravní značka se zákazem vjezdu. Důvod? V této době uličkou procházejí od autobusového nádraží desítky dětí do škol a někteří řidiči si dnes navykli tuto uličku používat k odstavení vozidla při nákupech nebo zde nechávají auta po celou svoji pracovní dobu.

Projekt turnovského Fokusu bude muset počkat, to je velmi nepříjemná zpráva pro členy tohoto známého občanského sdružení, které pečuje o hendikepované dospělé ze spádové oblasti Turnovska. Víc než tři roky manažerka sdružení Luďka Kanclířová a lidé z jejího týmu připravují projekt výstavby vlastního zařízení v Tázlerově ulici. Dnes, ve chvíli podání žádosti do jednoho z operačních programů Evropské unie, musí být záměr odložen. Důvod? „Konkurenční“ projekt radnice má přednost!

Uplynulo padesát pět let, kdy byl na turnovském náměstí vystaven obrovský katafalk, pokrytý černým suknem, u něhož ve dne v noci stáli členové Národní fronty čestnou stráž. Kdo šel kolem, smekl. Z městských ampliónů zněly smuteční tóny ze Sukova melodramatu Radúz a Mahulena. Tytéž tóny se bez ustání linuly i z rozhlasu, byl přece státem nařízený smutek. Nikdo nesměl tančit, biografy přestaly hrát, nehrála ani divadla. Ve všech obchodech v Hluboké ulici se skvěl za čerstvě umytou výlohou portrét Stalina se smuteční páskou. Pod katafalkem ležely spousty věnců z umělých květů. Vždyť byl březen, kdepak živé květy!