RODINY, KTERÉ SÁZELY STROMY…
Neodbytný zvuk motorové pily brzy zjara, to nevěstí nic dobrého. Tak támhlety jabloně už letos nevykvetou. Koukám z okna kuchyně a je mi smutno. „No – a co s tím? Nikdo to nechce, jen to hnije – těch pár jablek v zimě si koupíme, nejde to sekat, furt hrabat listí, kdo by se na tom huntoval,“ zní mi v uších spokojený sousedův hlas. Krajina, kterou nám naši předkové zanechali tak pěknou, pestrou a štědrou – hlavně díky vzrostlým ovocným stromům a remízům – bude zase nejspíš bohatší o nějaký ten kus jalového anglického trávníku, ohraničeného řadou nudných tújí. Jak originální!