Kapela OUTCRY (čti outkraj = výkřik) křtila ve čtvrtek 21. května své první oficiální CD. Stalo se při koncertu v KC Střelnice, váženým hostem večera byla renomovaná skupina Krucipüsk. Outcry nejsou mezi kapelami z našeho regionu úplným nováčkem. Skupina vznikla před třemi lety, složená je ze zkušených muzikantů střední generace, kteří už mají něco za sebou. Mezi nimi je i Turnovan Antonín Šrajer, kterého jsme požádali o rozhovor.
* Kapela svým názvem evokuje otázku, jestli nejde o poslední výkřik „odrostlých“ kluků…
„Jasně (směje se), chceme prostě zařvat, že jsme ještě tady. Staří se ale necítíme, věkový průměr v kapele je kolem čtyřicítky, jde o kluky, kteří prošli různými kapelami, hráli na plesech, na zábavách…“
* Tohle ale skončilo, ne?
„Od začátku jsme si řekli, že zábavy už nehrajem, že sestavíme program z vlastních věcí a pokusíme se s ním prorazit na regionální festivaly. Už jsme dělali předkapelu Škworovi, vloni jsme hráli poprvé na Benátské noci na Malé Skále.“
* To je pro vás největší zkušenost?
„Jednoznačně. Hráli jsme sice na začátku festivalu, kdy lidí pod pódiem moc nebylo, zato ale na hlavní scéně, kde potom hráli večer Lordi a další kapely. Zkušenost obrovská. Potěšilo nás, že nás Pavel Mikez pozval na Benátskou i letos. Hrát budeme na vedlejší scéně, ale v super čase kolem půlnoci.“
* Kam se vaše muzika dá žánrově zařadit?
„Nemám moc rád škatulky, když řeknu, že jsme metalová kapela, tak to pravověrným metalistům bude připadat jako odvar, tak jestli nás chceš za každou cenu někam zařadit, tak napiš, že se jedná o tvrdší kytarovou záležitost.“
* Z Turnova už jsi v kapele sám?
„Teď už jo, původně tam byl se mnou kytarista Radek Chaloupka, toho ale nedávno nahradil Mirek Košťák z Jičína. V Jičíně máme i zkušebnu, tamní kluci mají v kapele většinu, zpěvák ale je z Mnichova Hradiště. Je to dost náročné, dvakrát týdně se v práci musím sbalit dřív a jet do Jičína na zkoušku. Bez tolerance a pochopení rodiny by to nešlo.“
* Kde vás lidi v létě uvidí a uslyší?
„Kromě Benátské to budou regionální hudební festivaly, hrajeme na motorkářském srazu, měli bychom si zahrát zase jako předkapela známějších formací. Aktuální přehled je na našich internetových stránkách www.outcry.cz .“
* Na Střelnici pokřtěné cédéčko je vaše první?
„Ano, předtím jsme měli jen demosnímek se čtyřmi písničkami. CD nám dalo hodně práce, nahrávali jsme v Hradci Králové, skoro všichni ale podnikáme, tak to bylo složité, nahrávali jsme jednotlivé nástroje, jak měl kdo čas. Jsem rád, že už je konečně hotovo. Jak se nám nahrávka povedla, to můžete zjistit třeba v turnovské Helii na náměstí, kde se CD prodává; samozřejmě ho zájemcům i pošleme…“
* Tondo, ty nejsi žádný začátečník, můžeš závěrem shrnout svoji muzikantskou dráhu?
„Bylo mi asi šestnáct, kdy mě a pár dalších kluků oslovil jeden starší pán z Paceřic. Nazkoušeli jsme asi dvanáct věcí (tam, kde kdysi byl Bábylon – prozpěvuje…), moc nám to ale nešlo. Byl to šok, když jsme zjistili, že máme hrát na zábavě ve Svijanském Újezdu. Nikdy v životě jsem se tak nestyděl. Za tři čtvrtě hodiny jsme měli odehrán celý repertoár a nezbylo, než ho hrát třikrát, čtyřikrát dokola. Dodnes se divím, že nás tehdy lidi nevyhnali. Naštěstí na venkovských zábavách až tak o muziku nejde… Řekli jsme si s kamarády, že takhle ne. A založili jsme Watt. Hráli jsme na staré Střelnici pro mládež z turnovských středních škol, to byly dobré časy. Potom jsem chvilku hrál s jednou holkou, jmenovalo se to Mentol, a když se rozpadl těsně před revolucí Eminent, dala se dohromady různě posbíraná parta a vznikl Farad. To byla na tehdejší dobu už docela dobrá kapela. V regionu jsme soutěžili s Diskantem, kdo přitáhne na zábavu víc lidí.“
* Po revoluci jsi ale s hraním na čas skončil…
„Začal jsem podnikat a měl trochu jiné starosti. Asi po deseti letech za mnou přišel Honza Hlůže. Jako Velvet jsme hráli plesy, zábavy, podnikové večírky, srazy… Bylo to pěkné, ale časově hrozně náročné. Na mě už to bylo asi po sedmi letech moc, Honza má nyní New Velvet a jsem rád, že se mu daří. No, a tady se moje muzikantská dráha uzavírá, protože před třemi roky jsme se začali scházet s klukama, kteří už zábavy hrát nechtěli, zato chtěli zkusit něco svého, takový ten autorský výkřik čtyřicátníků (směje se…). Sám jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet dál.“
* Děkuji za rozhovor.
OUTCRY: Vráťa Kolomazník – zpěv, Milan Kudrnáč – bicí, zpěv, Marcel Ježek – kytary, zpěv, Tono Šrajer – klávesy, zpěv, Michal Šimon – basa, zpěv, Mirek Košťák – kytara, zpěv.