ODCHÁZENÍ RENÉHO BROŽE

0

Jeden ze služebně nejstarších úředníků s posledním prázdninovým dnem opustí turnovskou radnici. René Brož bude pracovat jako vedoucí Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libereckého kraje. Na turnovskou radnici přišel před 18 lety do funkce vedoucího zdejšího odboru kultury, školství a sportu. „Tehdy měli v Turnově pocit, že by měl přijít někdo se specializací na památky a já památkáře dělal v Semilech na okresním úřadě. Do Turnova jsem přišel k úplně čistému stolu, myslím, že za ty roky je za čím se ohlédnout. Měl jsem i velké štěstí, že jsem byl u několika zásadních rozhodnutí a staveb, které budou život města ovlivňovat následující desetiletí,“ říká úvodem povídání „na rozloučenou“ René Brož.

Ten v Turnově zažil mj. i všechny polistopadové starosty. „V mém vnímání byl Václav Šolc takový turnovský Václav Havel, Milan Hejduk vizionář s tahem na branku, Hana Maierová politik-diplomat a Tomáš Hocke je občanský starosta. Každý jiný a každý přinesl městu něco pozitivního. Pokud mohu porovnat s okolními městy, Turnov měl na starosty spíše štěstí. Mně se nejlépe komunikovalo s Hanou Maierovou, možná proto, že měla k mému odboru profesně nejblíže,“ uvádí Brož.

* René, pojďme se zastavit u jednotlivých oborů, které jsi měl na radnici na starosti, a pokusme se o jejich rekapitulaci. Začneme školstvím.
„Obecně: Za těch 18 let je zde velký posun. Školství je ale hlavně o lidech. Jen se obávám, jestli nedošlo pouze ke generační výměně, jestli mladí učitelé chtějí přicházet s něčím novým, zaujmout žáky, pracovat ´jinak´. Nebo zapadnou do starých, vyježděných a poklidných kolejí? Vidím v každé turnovské škole pět učitelů, kteří jsou skvělí, nevím ale, jestli to stačí.“
 
* Jak si vysvětlit jednotlivé vlny obliby zdejších škol?
„Když jsem na radnici přišel, byla nejoblíbenější Skálovka za ředitele Rytíře. Potom ´dívčajda´ a dnes Žižkovka. Asi je to přirozené. Možná, že když je škola na vrcholu, tak se ji její ředitel snaží naplnit dětmi až po střechu a dojde k přirozenému útlumu. O oblíbenosti škol se podle mě ale stejně rozhoduje na pískovištích, ústním podáním a osobními zkušenostmi. Jen hrstka rodičů si školy obejde a zjistí si, jak to tam chodí. Ostatní dají na doporučení rodiny, známých a kamarádů.“
 
* Měl jsi jedinečnou šanci být u vzniku prestižní střední školy a hlavně u jejího stěhování z náměstí do budovy horních kasáren. Jak vnímáš současný úpadek turnovské „hotelovky“?
„Neradostně. Byla to na přelomu tisíciletí výjimečná doba. Škola měla žáky z celé republiky, pak se objevil pan Horáček a začaly se dít věci. Byla kolem toho přímo neskutečná tvůrčí atmosféra, moc rád na to vzpomínám. Že prestižní škola v této budově de facto skončí, o tom bylo dle mého názoru rozhodnuto při znovujmenování paní ředitelky Lednejové. Za jejího prvního funkčního období se škola hodně proměnila, bylo jasné, že dříve nebo později se celá přesune do budovy k nádraží v Alešově ulici, která patří Libereckému kraji. Dnes už je myslím rozhodnuto a město musí začít pomalu přemýšlet, co s budovou ve Zborovské ulici. Je třeba přijmout fakt, že vize Libereckého kraje a města jsou z pohledu středního školství v Turnově rozdílné a tento stav respektovat.“
 
* Připusťme hypotetickou možnost, že by přece jen zvítězily potřeby města a kraj na výměnu budov kývl a u nádraží by mohla vzniknout plnohodnotná základní škola. Která z těch současných v centru by se sem měla přestěhovat?
„To bude samozřejmě horký brambor, ale já myslím, že to může být jedině škola ze Skálovy ulice. V současnosti má nejméně žáků, u nádraží má pobočku, její stávající budova je blízkostí k centru dobře využitelná pro potřeby města. Budova neprošla v posledních letech zásadní rekonstrukcí…“

201508252322_zap_220_2015_broz
 
* Pojďme se ještě krátce zmínit o ZUŠ a škole v Mašově…
„Základní umělecká škola pod vedením Bohuslava Lédla patří k nejlepším v kraji! I díky přestěhování na náměstí se zdvojnásobil počet žáků, ideální by bylo, kdyby mohla mít pobočku u nádraží. Škola v Mašově je neprávem upozaděna, potřebná rekonstrukce se stále odkládá. Je sice připravena studie, ale dle mého se musí začít zase od začátku. Podle demografického vývoje tady můžeme za nějakých 20 let mít jen dvě velké základní školy a v Mašově třeba jen tři třídy a mateřskou školu v jedné budově. Tohle bude třeba pořádně připravit, než se začne něco dělat.“
 
* Kultura. Zažil jsi zmrtvýchvstání Valdštejna, stavbu Střelnice, opravu synagogy…
„…a také třeba sloučení kina s kulturním centrem, což už se málem zapomnělo a přitom je to docela nedávno.“
 
* Střelnice. Nechci se opakovat, ale i když se současné vedení snaží, stále ji místní nevzali za svou. Kde se stala chyba?
„V průběhu stavby náhle zemřel pan Horáček. Práce byly přerušeny a pak se škrtalo a škrtalo. Nedotáhla se do konce akustika, klimatizace v podstatě ani nebyla napuštěna, z původního projektu zůstala předimenzovaná kuchyně, se kterou si dodnes neví nikdo rady. Vnitřek je neútulný a nepřívětivý pro pořadatele, chybí třeba přímé napojení zákulisí s hlavním sálem a podobně. Tehdy se to dělalo hodně pod tlakem, měli jsme zvolnit a více přemýšlet a třeba tam dostat i knihovnu. Bojím se, že se s tím moc nedá dělat. Drobné úpravy se nakonec provedou, ale i sebelepší ředitel objekt asi neoživí v létě. Mně se třeba líbí architektura, ale vím, že hodně lidí s podobou Střelnice má problémy, možná je na Turnov až moc moderní. Další problém je, že lidé obecně na kulturu málo chodí, a když už, tak jen na známé tváře z televize. Další si třeba nemohou dovolit dát za lístek pětistovku. Jak dnes lidé stále víc a víc ve všech profesích pracují, chtějí pak už mít klid, maximálně si něco pustí na DVD a už se nezvednou, aby šli do divadla. Pro kulturu je dnes těžká doba…“
 
* Památková péče, tvoje doména.
„Tady mám radost ze spousty věcí. Pan Koucký v 80. letech Valdštejn zachránil, na konci 90. let zde město investovalo poměrně značné prostředky, v roce 2005 se znovuvysvěcovala opravená kaple, poté došlo i na rekonstrukci klasicistního domu. Na to, jak Valdštejn vypadá, můžeme být v Turnově všichni myslím pyšní. Ale není tady jen Valdštejn, na území města je 25 drobných kulturních památek, různých soch a křížků. Všechny jsou dnes opraveny! Díky panu Horáčkovi byl opraven také kostelík v Nudvojovicích. A třešnička na pomyslném dortu – synagoga v Krajířově ulici. Tady se nám povedlo něco neskutečného: Navrátit skladišti jeho původní podobu. Pro mě je to možná ještě větší srdeční záležitost než Valdštejn.“
 
* V Hradci Králové, Praze, Jičíně, všude si mohu na chvíli odskočit do kostela, najít klid a mír a zase se potom vrátit do té každodenní vřavy. Proč to nejde v Turnově?
„Protože se pan vikář extrémně bojí o mobiliář kostelů a není v moci města ho přesvědčit, že by mohl alespoň jeden kostel na pár hodin ve dne otevřít. Myslím, že je to škoda. Už třeba jen kostel P. Marie. Osm let trvala jeho postupná rekonstrukce z peněz státu i města. Dnes je to skvost. Od letoška do jeho interiéru alespoň můžete nahlédnout přes mříž…“
 
* Sport. Asi nejproblematičtější na řešení, alespoň podle každoročně se opakujících dohadů a zjitřených emocí.
„V 90. letech se tak nějak rozdělil tělovýchovný majetek ve městě, vznikly nové subjekty. Některé jsou schopné sehnat si provozní peníze více, některé méně. Mnohde původní nadšení vyprchalo, ti, co to táhli, zestárli a odešli. Ne vždy se je podařilo nahradit… Proto to každoroční dohadování o výši dotací. Já tomu rozumím, udržet některé objekty v chodu je velmi složité. Také proto třeba atleti nebo fotbalisté již své majetky převedli na město.
Na druhou stranu: Každý třetí Turnovák sportuje v nějakém oddíle či klubu, to je přece hodné podpory z veřejného rozpočtu! Najít v tom ale nějaký spravedlivý klíč pro všechny asi nejde. Kdokoli se o to kdy pokusil, tak pohořel. Řeknu něco, co někteří sportovci neradi uslyší. Nevím, jestli nenazrála doba se pořádně zamyslet, některé majetky převést na město a ty potom také finančně podporovat prostřednictvím městské sportovní organizace. A ostatní se prostě budou muset starat. Také myslím, že se za sportování jednotlivců či dětí bude muset více platit. V některých oddílech se vybírají příspěvky ve výši jako před dvaceti lety. To už dnes moc nejde.
 
* Maškovka.
„Já bych stavěl jen koupaliště, jak bylo dříve rozhodnuto. Potom se bohužel pod tlakem rozhodlo, že se sportoviště bude stavět najednou. A já nevím, nedokážu to přesně pojmenovat, ale myslím, že do budoucna to městu může přinést poměrně velké potíže. Třeba se ale pletu. Teď to možná bude dva tři roky za všeobecného nadšení fungovat, potom aktivita zákonitě opadne a nastanou problémy. Koupaliště se dle mého uživí, u kluziště mám spoustu otázek bez odpovědí. Před hokejisty stojí nesmírně náročný úkol. Musí prakticky z nuly vybudovat tým, zázemí, dotační strukturu, okruh sponzorů… Přitom hokej třeba pro mládež je vůbec nejdražší sport, vybavení jde do desetitisíců. Doufám, že se mezi hokejisty najde patnáct dvacet lidí, kteří budou ochotni tohle dlouhodobě táhnout na úkor svého volna a i peněz, a že si to hlavně uvědomují, že to tak musí být.“
 
* Co ti přinášelo největší radost? Památky, kultura, školství, sport…
„Přišel jsem jako památkář, pak si průběžně doplnil vzdělání, takže i do školství jsem docela slušně pronikl. V podpoře sportu hrála a hraje největší roli politická dohoda, tam toho jde málo ovlivnit. V kultuře se podařilo třeba smysluplně nastavit grantový systém, i když mám v poslední době pocit, že aktivit spolků rapidně ubývá. Památky jsou samozřejmě i nadále mojí srdeční záležitostí. Dohromady je to takový kaleidoskop. Každý den řešíš něco jiného. Budu se těšit, a doufám, že něco podobného mě čeká i na kraji.“
 
* Děkuji za rozhovor a doufám, že nejen za sebe ti přeji hodně štěstí.
 
Pavel Charousek
Pozn. aut.: S René Brožem nás pojí dlouholeté přátelství, proto jsme i v tomto rozhovoru volili osobní rovinu…
 
PhDr. Mgr. René Brož (40), narozen v Turnově, ženatý, dvě děti. Od 1. 9. 2015 vedoucí Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libereckého kraje. Koníčky: historie, chalupaření, sport – fotbal, běh a snowboarding, historické motorky.

Sdílet

Autor článku

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.