KAMAX NA VESECKU A SELSKÝ ROZUM (MĚŘENÍ OVZDUŠÍ JIŽ PROBÍHÁ)

0

Redakce TvA v těchto dnech obdržela stanovisko Rohozeckého okrašlovacího spolku k situaci v průmyslové zóně Vesecko. Text přinášíme v plném znění:Vážení a milí spoluobčané, Turnované, naše občanské sdružení Rohozecký okrašlovací spolek, o. s. (R.O.S.O.S.) je v současné době účastníkem stavebního řízení ve věci dodatečného povolení stavby – vestavby kalící linky do stávajícího logisticko-administrativního komplexu firmy Kamax s.r.o v obchodně-průmyslové zóně Vesecko. Protože se na nás v poslední době obrací velké množství lidí, kteří se ptají na postup v řízení, na výsledek petice za monitoring ovzduší na Vesecku a na další podrobnosti například ohledně odborných studií, usoudili jsme, že by zřejmě bylo nejlepší zveřejnění informací, které jsme v této věci dosud shromáždili.

Protože se snažíme být účastníkem zodpovědným, pustili jsme se do prověřování a ověřování nejrůznějších podkladů předložených investorem v rámci těchto řízení. Některé zásadní informace nám ale k zodpovědnému posouzení chyběly a proto jsme se rozhodli nechat si vypracovat dodatečné posudky a studie na vlastní náklady. Oslovili jsme tedy experty z příslušných oborů. V současnosti vlastníme zpracovaný znalecký posudek od J. Krajči o celkovém vlivu stavby na životní prostředí a hodnocení zdravotního rizika dané kalící linky od kolektivu MUDr. Evy Rychlíkové ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.

Na základě informací, které jsme čerpali z Kamaxem předložených podkladů a také z těchto odborných studií, jsme po konzultaci s právníkem sestavili kvalifikované námitky proti udělení souhlasu k vestavbě kalící linky, které jsme předložili stavebnímu úřadu v Turnově k posouzení. Pro Vaši informaci je zde alespoň vyjmenujeme:
1) stavba nesplňuje požadavky na zachování kvality prostředí uživatelů okolních staveb,
2) již dnes je vlivem dopravy překračován hygienický limit pro hluk u domů u silnice na Jenišovice,
3) není prokázáno, že totéž neplatí i pro ovzduší,
4) není předloženo stanovisko dle zákona č. 100/2001 Sb.).

Ale o tom tu dnes psát nechceme. Dnes to bude o selském rozumu – rádi bychom Vám nabídli k přemýšlení pár bodů, abyste se Vy, čtenáři, sami sebe zeptali, jak to cítíte a jak to chcete Vy sami…

Nedávno se nám dostal do rukou článek o nové cyklostezce z Turnova do Líšného. Mimo jiné se v něm psalo, proč byl na většině stezky z Rakous použit jen minerální beton (mechanicky zpevněné kamenivo) a ne asfalt. Jako zdůvodnění bylo uvedeno, že je stezka na hranici CHKO a tak chtěli (a museli) být tvůrci stezky k přírodě šetrnější… Chvályhodné. Zapamatujte si, prosím, tuto informaci a obraťte svůj zrak směrem k Vesecku: KAMAX hodlá ve svém zdejším areálu postavit tři kalicí linky, s celkovou kalicí kapacitou 31.500 tun oceli ročně, spotřebou mnoha tun chemikálií a spotřebou zemního plynu přes 5.000.000 m³ ročně (pro ilustraci, pokud tedy vezmeme jen plyn: to by při uvažované spotřebě 2 tis. m³ plynu na dům a průměrem 2,5 člověka na dům stačilo pro roční vytápění pro 6.250 lidí, tj. pro 45 % obyvatel Turnova!). Kolik spalování plynu znamená emisí NO2, viz níže. A teď kontrolní otázka: víte, jak daleko je hranice CHKO od kalírny? Necelých 500 m. Propojili jste si to s informací o cyklostezce, kde její tvůrci nesměli položit ani ten asfalt??

Další hranice je také zajímavá: Hranice mnohahektarového pásma ochrany vod II. stupně, ta je od Kamaxu doslova přes silnici. Nezajímá vás to? Jestli jste Turnované, víte, jakou vodu pijete? Ano, s největší pravděpodobností tu odsud, z Rohozce. Jestli snesete krátký citát, zde je kousek z nezávislého znaleckého posudku, který si ROSOS nechal zpracovat: „…stovky metrů vzdáleností ve směru hydraulického spádu za vhodných podmínek, především hydrometeorologických situací (tání sněhu, silných dešťů) mohou vůbec nehrát roli v procesech difúze, disperze a migrace ve zdejším propustném prostředí kvarterních zemin s existencí horizontu podzemních vod. …NO2 v přízemní atmosféře oxiduje na kyselinu dusičnou HNO3 a při jejím vstupu se srážkami do půdy vytvoří reakcí především s kalcitem a jinými alkalickými prvky v půdě (např. karbonáty) dusičnany za úniku CO2. Tento proces je obecně nežádoucí a je v řadě lokalit s průmyslovou výrobou s obdobnými exhalacemi příčinou zamoření půdy a podzemních vod nitráty. Jejich vliv na vznik rakoviny např. tlustého střeva si může každý přečíst na internetu…“
Nebojíte se o to, co budete pít?

A co vzduch, který dýcháme? Jestli ještě máte chuť na pár čísel… Nebezpečný karcinogenní polétavý prach (PM10) vyčerpá díky jedné jediné lince limit pro hodinovou koncentraci i pro roční průměr z ca. 15,5 %, NO2 potom v roční koncentraci z ca. 26 % a v hodinové koncentraci dokonce ze skoro 60 % (!) (další látky menších koncentrací zde nezmiňujeme). K tomu ale musíte přičíst již existující současné znečištění vzduchu z jiných výrob, dopravy atd., což zatím nikdo neudělal! (Na tomto místě bychom aktuálně rádi poděkovali současnému vedení Města – na základě petice s 841 podpisy za monitoring kvality ovzduší na Vesecku Město takové měření vyjednalo – bude probíhat od 9. – 13. 12. 2013). MUDr. Eva Rychlíková ve svém Autorizovaném hodnocení zdravotního rizika dopadu instalace a zprovoznění kalicí linky (pozor, JEDNÉ kalicí linky, nikoli TŘECH, jak je plánováno) v novém areálu firmy KAMAX s. r. o. dokonce mj. uvádí, že „dle výsledků současného stavu a předpokládaného přírůstku bude výsledná hodnota PM10 v ovzduší představovat navýšení roční koncentrace o více jak 14 µg/m3, což představuje aditivní zvýšení celkové úmrtnosti exponované populace o 5,3 %, v případě dlouhodobé inhalace.“ Popřemýšlejte o tom, zvl. jestli bydlíte na Rohozci, Daliměřicích, v Ohrazenicích nebo na Vesecku „jen“ pracujete… (jak uvádí Wikipedie, PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.)

Dalším bodem, který bychom chtěli zmínit, je fakt, že na území dnešní obchodně-průmyslové zóny Vesecko platí Regulační plán č. 2, který zde zakazuje mj. „těžký průmysl (hutnictví, energetika, gumárenství, cementárny, obalovny…)“. Bohužel, když se v r. 2006 rozšiřovala průmyslová zóna právě o dnešní pozemky Kamaxu, tento regulační plán současně rozšířen nebyl a platí jen na území „staré“ obchodně-průmyslové zóny Vesecko (což ostatně jako svůj omyl a pochybení město samo přiznalo). Navíc město hodlá s přijetím nového územního plánu na jaře 2014 tento regulační plán tak jako tak zrušit (zatím bez adekvátní alespoň textové náhrady v územním plánu). Občané Malého Rohozce a Daliměřic mimochodem podali za zachování regulativů uvedených v regulačním plánu celkem zhruba 50 námitek k územnímu plánu. (Dnes tedy řešíme kalírnu Kamaxu, ale co když některá z ostatních firem ze zóny za pár let odejde a bude prodávat areál? Bez regulačního plánu, nebo adekvátní náhrady, se klidně může stát, že její areál koupí třeba takový Strabag a budeme tu mít „pěknou“ asfaltovnu…). Ale nemalujme čerta na zeď – věříme, že město takovou situaci nedopustí a chybu, která se stala v r. 2006, naopak napraví.

Ale zpět ke kalírně – možná stojí za to třeba zmínit i to, že taková kalírna páchne. Nehledejte v tom nějaký jinotaj: prostě se v provozních lázních linky používá (mimo dalších chemických sloučenin) ethanolamin a diethanolamin, které kromě toho, že jsou toxické, také zapáchají. Jestli nevěříte, zeptejte se v Nudvojovicích nebo si tam udělejte za bezvětří procházku – ucítíte sami.

Ještě snad malá třešnička na dort: V Kamaxu v Nudvojovicích se v současné době kalí zhruba 15.000 – 17.000 tun šroubů ročně (Kamax jistě může poskytnout přesná čísla), přičemž firma ročně vyrobí a prodá asi 20.000 tun. Nová první kalicí linka na Vesecku je na spadnutí (Kamax ji jako černou stavbu, jak jste se možná dočetli i např. v MF Dnes dne 15. 8., již dávno postavil) a má kapacitu necelých 10.500 tun. Čili více než POLOVINA kapacity nové linky (a co teprve té plánované druhé a třetí) by se využívala, jak se zástupci Kamaxu nijak netají, pro šrouby, které vyrobí mateřský závod v Německu. Tam se totiž rozhodlo, že kalírna bude umístěna v Turnově, nikoli v Německu (o důvodech můžeme jen spekulovat). Ve výsledku tedy mají jezdit německé šrouby kamiony 600 km do Turnova na levné zakalení a pak zase pěkně 600 km zpátky… Co na to říká Váš zdravý selský rozum?

Omlouváme se za tolik čísel a faktů. Ale nemáme patent na rozum a chtěli jsme být poctiví ke všem zúčastněným, proto jsme si objednali zmíněné studie, spolupracujeme se známou právní kanceláří a se sdružením Arnika. Ztotožňujeme se s mottem tohoto sdružení: Přírodní bohatství není pouze darem, ale také závazkem uchovat jej do budoucna.

Závěrem je třeba konstatovat, že obchodně-průmyslová zóna na Vesecku se velmi rozrostla a že už teď je pro obyvatele blízkých sídel velkou zátěží. Velmi narostla osobní i kamionová doprava (v zóně dnes pracuje odhadem asi 900 lidí), hluk (střídavě větší či menší) je v podstatě nepřetržitý a v noci nemalou část z nás obtěžují reflektory, kterými se v zóně nešetří. O nějaké (krajinné) architektuře nemůže být už vůbec ani řeči… Nicméně chápeme, že pracovní místa a firmy přítomné ve městě jsou pro jeho další rozvoj důležité. Ovšem současně se domníváme, že i takový rozvoj musí mít – s ohledem na místo, kde se udává – své meze a své regulativy a opravdu rádi bychom docílili toho, aby Vesecko zůstalo i v budoucnu pouze obchodně-průmyslovou zónou s lehkým průmyslem, který bude zatěžovat přírodu a v okolí žijící lidi i zvířata pouze v únosných mezích. Naše důvody k takovému závěru jsme se Vám v hrubých rysech pokusili poskytnout výše.

Rádi bychom požádali všechny, kteří dočetli až sem, aby se, možná příhodně v tomto adventním čase, sami zamysleli: O jaký svět, ve kterém žijeme, opravdu stojíme? Zachováme náš Český ráj alespoň takový, jaký je dnes? Jaký chceme dýchat vzduch, jakou vodu pít, jak zdravé chceme mít děti? Jakou cenu jsme ochotni zaplatit za kompromisy? Pojďme si tedy poskládat každý svůj žebříček hodnot…

Za o. s. R.O.S.O.S.
Pavla Slámová, r.o.s.o.s@email.cz, www.rosos.webnode.cz

PS: „Až bude vykácen poslední strom, otrávena poslední řeka, chycena poslední ryba, poznáme, že peníze se nedají jíst…“ Indiáni kmene Cree

Připojujeme tiskovou zprávu města Turnov:

n201312112241_zap_458_2013_rohozecMĚŘENÍ ZJISTÍ KVALITU OVZDUŠÍ
Město Turnov na základě petice občanů zajistilo měření zjišťující kvalitu ovzduší především v obchodně-průmyslové zóně Vesecko.
První měření probíhá v týdnu od 9. do 13. prosince 2013 po tři dny v Malém Rohozci. Kvalitu ovzduší budou zjišťovat pracovníci Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem pomocí mobilního zařízení. Měřením budou stanoveny koncentrace základních plynných škodlivin, především oxidů dusíku (oxidu dusnatého a oxidu dusičitého), oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého a ozónu. Zjišťovat se bude také množství prachu, neboli odborně suspendovaných částic velikostní frakce PM10, polycyklických aromatických uhlovodíků, karcinogenních látek a těkavých organických látek. „Součástí měření budou i klimatické podmínky, jako například teplota, tlak, vlhkost, rychlost a směr větru nebo energie slunečního záření,“ sdělil referent odboru životního prostředí Milan Sehnal.
Petici „Za monitoring kvality ovzduší v obchodně-průmyslové zóně Vesecko“ zorganizovalo občanské sdružení Rohozecký okrašlovací spolek a podepsalo ji 841 lidí, z toho 487 občanů města. Za měření, které se bude ještě opakovat v následujícím roce, zaplatí město Turnov ze svého rozpočtu 170 tisíc korun (bez DPH)

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.