CENTRUM URGENTNÍ MEDICÍNY V LIBERCI A INVESTICE V TURNOVSKÉ NEMOCNICI (S ANKETOU ZASTUPITELŮ)

0

Turnovští zastupitelé se na svém zářijovém veřejném zasedání velmi obsáhle věnovali výstavbě nového Centra urgentní medicíny (CUM), které má vzniknout v Liberci, a do budoucna bude zásadním zdravotním pracovištěm pro všechny obyvatele kraje.

Na začátku září došlo při jednání akcionářů (Liberecký kraj, města Liberec a Turnov) k zásadnímu posunu financování výstavby centra. To je připravováno již od roku 2016, nyní probíhají projektové práce. Je odevzdána dokumentace k územnímu řízení a zpracovává se dokumentace ke stavebnímu řízení. Stavební povolení by mělo být k dispozici v květnu 2020. Stavba by měla začít na podzim příštího roku. Aktuálním problémem je navýšení předpokládané ceny výstavby CUM z 1,2 mld. Kč na 2 mld. Kč bez DPH.

Liberecký kraj jako hlavní akcionář přišel se vstřícným návrhem, že od minoritních akcionářů nebude vyžadovat po roce 2024 (pravděpodobný rok dostavby CUM) jejich příspěvek na výstavbu centra. Rovněž tento příspěvek nebude vyžadovat od KNL. Důvodem je zásadně jednodušší právní stav věci. V případě KNL pak umožnění dalších větších investic, obnovy přístrojového vybavení, kofinancování případných dotačních titulů.

Kraj si na stavbu vezme úvěr ve výši 1,4 mld. Kč. Kraj se chystá na tuto stavbu šetřit peníze v předstihu 2021 – 120 mil. Kč, 2022 – 125 mil. Kč, 2023 – 125 mil. Kč. Tyto peníze vloží do vlastního jmění nemocnice a navýší svůj akcionářský podíl. Akcionářský podíl Turnova řádově klesne z 10 % na 5 % a Liberce z 16 % na zhruba 8 %. Přesné procentuální ponížení ještě není dopočítáno, záleží na úročení úvěru a dalších okolnostech. Stavebníkem bude KNL, a. s., a Liberecký kraj bude dofinancovávat a předfinancovávat stavbu formou vkladu do vlastního kapitálu KNL.

„Pro nás tato změna financování znamená zásadní úsporu v rozpočtovém výhledu města. Turnov se již dříve rozhodnutím zastupitelů zavázal na výstavbu centra přispívat částkou 7,3 mil. Kč ročně po dobu 19 let. Aktuálně bude tento příspěvek platit jen do roku 2024,“ uvedl na jednání zastupitelů starosta Tomáš Hocke. Ten shrnul i další vývoj turnovské nemocnice: „Na schůzce primářů naší nemocnice s vedením KNL byla dohodnuta dostavba ambulantního traktu. Ten by měl především řešit otázku urgentního příjmu pacientů na chirurgii a internu. Rovněž by mělo dojít k rozšíření prostor o ambulance ortopedie, cévní a neurologické, rozšíření prostor pro IBD centrum. Část ambulancí by byla přesunuta z bývalého dětského oddělení. V případě oddělení ARO preferují primáři i vedení KNL výstavbu nového třípodlažního pavilonu mezi stravovacím traktem a bývalým dětským oddělením.“

V diskuzi zastupitel Rostislav Polášek, který je současně primářem v KNL, připomněl dlouholetou snahu tamních primářů vybudovat pro potřeby urgentní medicíny nový pavilon, současně však podle něho není úkolem patnáctitisícového města financovat nemocnici v krajském městě. Proto oceňuje nový model financování, se kterým přišel Liberecký kraj. Výstavbu CUM v Liberci podpořil i zastupitel Martin Hrubý, který je lékařem zdejší nemocnice. Podle něho je třeba, aby v kraji vzniklo moderní zařízení pro akutní příjmy a netříštily se síly. Nový model financování umožní i další rozvoj nemocnice v Turnově.

V závěrečném hlasování všech 25 přítomných zastupitelů podpořilo návrh nového modelu financování Centra urgentní medicíny v Liberci i s dopady pro město Turnov a jeho nemocnici. (pch)

ANKETA ZASTUPITELŮ

Otázka zněla: Jak vnímáte funkci samosprávy města Turnova ohledně zdravotnictví a Krajské nemocnice Liberec? Má samospráva finančně přispívat do systému zdravotnictví?

MUDr. MARTIN HRUBÝ, zastupitel za Nezávislý blok
Ano, samospráva má přispívat, a to na rozvoj svého zdravotnického zařízení. Pokud říkám svého zdravotnického zařízení, potom mám na mysli Krajskou nemocnici Liberec, a. s., jejíž součástí je Nemocnice Turnov. Bohužel v současné situaci jiná možnost není, neboť skutečný centrální systém ve financování zdravotnictví neexistuje. Stát jako takový se prostřednictvím MZ věnuje pouze financování svých přímo řízených nemocnic, což jsou v podstatě nemocnice fakultní. Pro financování jiných zařízení žádný systém neexistuje, peníze mohou připlynout pouze cestou více či méně systémových dotací. Jinak se hovoří o tzv. vícezdrojovém financování. Běžně se tím myslí financování majiteli zařízení, financování z různých dotačních titulů, event. sponzoring. Výstavba nového pavilonu KNL je typickým příkladem. Pro nemocnici krajskou, svojí úrovní stejnou jako nemocnice fakultní, neexistuje žádný centrální zdroj pro financování, které tedy zůstává na vlastnících. Ti se rozhodli nejprve pro financování v podílu vlastnických poměrů, což pro Turnov znamená přes 7 mil. Kč ročně. Po dalším nárůstu předpokládané ceny (nyní těsně pod 2 miliardami Kč) došlo k dohodě, že financování půjde cestou kraje jako majoritního vlastníka. Doufám, že se v budoucnu najde podpora i pro rozvojové programy v turnovské nemocnici, které se týkají prakticky všech oborů a jejichž koncepce se právě dokončuje – rozšíření intenzivní péče, vytvoření centrálního příjmu atd.
Obecně si potom myslím, že město Turnov by mělo zůstat spoluvlastníkem a ponechat si určitý vliv na řízení KNL. Jde přece jenom i o zajištění péče pro pacienty ze spádové oblasti Turnova.

Ing. JAROSLAV KNÍŽEK, zastupitel za ANO 2011
Zdravotnictví jako takové je složité téma mimo jiné zejména z pohledu financování. Přístup města Turnova vzhledem k velikosti rozpočtu považuji za odpovědný a v současnosti správně nastavený. Další navyšování by již bylo poměrně náročné a značně negativně ovlivňovalo investiční potenciál města. Odpověď na otázku obecně, zda mají města přispívat do systému zdravotnictví, je ne, ale okolnosti to v současnosti ve většině případů neumožňují. Přesto pokud bude nutné suplovat financování nemocnice Turnov, bude to pro mě vždy jedna z priorit, pokud tedy bude pro město Turnov jeho výše únosná.

MUDr. ROSTISLAV POLÁŠEK, zastupitel za ODS
Financování zdravotnictví formou zdravotního pojištění nekryje náklady nemocnic na zásadní stavební investice. Pokrývá platy zdravotníků a ostatního personálu, náklady na přístroje, léky a materiál, provoz a maximálně obnovu a rekonstrukce budov. Vzhledem k délce investičního cyklu to myslím ani není možné. Ve většině civilizovaných – alespoň evropských – zemí je všeobecné zdravotnictví vnímáno jako veřejná služba, a proto jsou velké stavby nemocnic hrazeny mimo systém zdravotního pojištění, nejčastěji z veřejných, obvykle státních rozpočtů. Odlišně jsou financovány jen soukromé projekty zaměřené na specializované výdělečné služby. To se ale netýká interny, intenzivní péče, traumatologie apod.
To ovšem předpokládá dlouhodobou koncepci. U nás mělo jít o dobudování sítě krajských nemocnic k zajištění dostupnosti moderní léčby v celé zemi. Především jde o specializovaná centra pro léčbu traumat, kardiologii, onkologii a neurocentrum. Tyto investice měly být financovány ze státního rozpočtu, podobně jako nové nemocniční pavilony ve fakultních nemocnicích, především v Praze. To se nestalo. Další nevyužitou šancí byly rozvojové fondy EU. Nové nemocniční pavilony místo „čapích hnízd“ by myslím dávaly mnohem větší smysl a posloužily by dlouhodobě více lidem. To jsme také propásli.
Považuji za malý zázrak, že se podařilo na krajském úřadu, v Turnově i v Liberci po dobu dvou funkčních období udržet konsensus napříč politickým spektrem, a že se snad v krajské nemocnici brzy dočkáme nového pavilonu urgentní medicíny. Ten bude financován převážně Libereckým krajem. Vstřícnost Turnova byla v tomto ohledu nezbytná a dovoluji si tvrdit, že odvážná. Potřebné celkové investice ale přesáhnou možnosti a roli 15tisícového města. Proto velmi vítám, že Liberecký kraj v nejbližších letech zbaví Turnov finančního závazku vůči KNL a uvolní se nám tak ruce k podpoře potřebných investic do turnovské nemocnice.

RNDr. JOSEF UCHYTIL, radní za PROTO
To je, jako kdybyste chtěli po osmiletém dítěti, aby z kapesného, které mu dáváte, přispělo na splátku vašeho spotřebitelského úvěru.
Fungování a tedy i efektivní financování zdravotnictví by mělo být klíčovým strategickým zájmem státu. Už jen fakt, že tuto svou (z mého pohledu) povinnost přenáší na kraje a hýčká si jen pár (fakultních) nemocnic, je cestou do pekel. Tam, kde má fungovat volný trh, přináší stát regulace a k oblastem, které má koncepčně řídit a rozvíjet, se staví macešsky nebo hraje „jen“ mrtvého brouka.
Dnes už to vidím naprosto jasně – fúze s Krajskou nemocnicí Liberec opravdu turnovskou nemocnici zachránila a přináší jí v tomto skoro až nesmyslném systému, ve kterém se zdravotnictví zmítá, hned několik jasných výhod. Přesto jsme nuceni z omezeného rozpočtu ani ne okresního města nemalou část investičního potenciálu směřovat do zájmů státu. A není to bohužel jen otázka zdravotnictví, dotujeme například i výkon státní správy.
Rýsuje se v tomto tmavém tunelu alespoň malé světýlko – totiž, že bychom prostředky z rozpočtu neposílali na potřeby krajské nemocnice, ale do zvýšení komfortu a kvality péče přímo v naší turnovské nemocnici.
Budeme tak z onoho kapesného svému rodiči přispívat na splátku hypotéky na dům, ve kterém sami bydlíme. Je to stále přitažené za vlasy, ale alespoň pocitově „o fous lepší“…

DANIELA WEISSOVÁ, zastupitelka za Českou pirátskou stranu
Nemocnice v Turnově má ohromný význam. A to nejen pro obyvatele Turnova, ale celého spádového území, což je zhruba 40 tisíc lidí. Každý z rodáků s nostalgií vzpomíná na turnovskou porodnici, jednu z prvních s označením přátelská a přívětivá, na dětské oddělení v zahradě nemocnice i na původní vchod či vjezd, kde ve vrátnici sedávali vrátní. Dost ale vzpomínání. Do turnovské „idylky“ zapíchl vidle nemilosrdný trh a neméně nemilosrdná VZP. Nemocnici hrozil zánik a z dnešního pohledu se ukazuje, že fúze s Krajskou nemocnicí Liberec byla jediným možným řešením. To ostatně potvrzují osudy jiných malých nemocnic, naposledy té frýdlantské, která už je v náručí KNL také, a i díky tomu budou mít obyvatelé severního výběžku dostupnou lékařskou péči. Jsme minoritním akcionářem, ale vidíme, že se naší nemocnici daří i díky našemu příspěvku – poměrné části na rozvoj KNL. To se však brzy změní. Je v plánu a už i v procesu vybudování Urgentního centra v Liberci, a protože to bude obrovská více než miliardová investice, na takový příspěvek Turnov nemá. Proto dojde ke snížení akcionářského podílu, ale díky tomu peníze, které teď posíláme do KNL, budeme moci investovat v Turnově. Ano, byla bych radši, kdyby tyto investice byl schopný sanovat systém. Ale když vidím, jak vláda hospodaří, je zřejmé, že to musíme udělat sami. Ze slibů nepostavíš ani zeď, ani silnici. Ano, myslím si, že samospráva se má postarat o to, aby její obyvatelé mohli využívat standard odpovídající 21. století. Přestože se nám sníží podíl v akciovce KNL, naše nemocnice se bude rozvíjet. Smluvně budeme mít ošetřenou základní péči pro občany, vedle vysoce specializovaných oddělení, která už u nás máme a jejichž věhlas stoupá. Vzhledem k tomu, že jako zdravotní klaun pravidelně navštěvuji nemocnice v našem kraji, dobře vím, s čím vším se musí potýkat. Skládám poklonu všem sestrám, lékařkám a lékařům, včetně veškerého technického personálu. Práce, kterou dělají je ohromná, záslužná a důležitá. I proto si myslím, že bychom jako samospráva mohli a měli pomoci tam, kde můžeme.

Sdílet

Autor článku

Komentáře

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?

Registrace nového uživatele

Reset hesla
Prosím, zadejte svou emailovou adresu. Zašleme Vám nové heslo na email.