ANKETA ZASTUPITELŮ: REVITALIZACE SÍDLIŠŤ A PROBLÉM VNITROBLOKŮ

O prázdninách 2017 bude zahájena 5. etapa revitalizace sídliště u nádraží. Město Turnov se snaží průběžně o drobné úpravy vedoucí k rozšíření parkování, úpravám zeleně, opravám dětských hřišť či chodníků i v ostatních sídlištích města. Již bylo rozhodnuto o dalším směřování projektu revitalizace, které by se mělo po ukončení prací na sídlišti u nádraží zaměřit na sídliště Přepeřská. Sídliště Výšinka prozatím nesplňuje podmínky stáří na možné čerpání financí na revitalizaci.
Již delší dobu je také diskutována situace okolo uzavřených dvorů, které jsou v majetku města Turnova a neslouží veřejnosti. Tyto dvory jsou využívány pro parkování či rekreaci obyvatel domů. Město Turnov je pak v takovýchto případech nuceno se starat o zeleň, která je bez přístupu veřejnosti či bez možnosti zkrácení cesty průchodem pro pěší.

Vnitroblok mezi ulicemi Nádražní a Kosmonautů – odprodat majitelům domů?

Jak prozatím hodnotíte revitalizaci sídliště u nádraží? Co konkrétního byste na jednotlivých sídlištích změnili? Jaký je váš názor na rozprodávání městských pozemků na veřejně nepřístupných dvorech a vnitroblocích do soukromého vlastnictví?

Šárka Červinková, zastupitelka za ČSSD
Sídliště u nádraží, jakožto nejstarší sídliště v Turnově, si revitalizaci bezesporu zasloužilo. Prozatímní provedení hodnotím velmi kladně. Myslím si, že obyvatelé zde ocení především zvýšený počet parkovacích stání a zachování vzrostlé zeleně. Jediné, co se z mého pohledu nepovedlo, je umístění nového herního prvku zcela mimo sídliště. Doufám, že do budoucna se podaří ke spokojenosti veřejnosti vyřešit i prostor s bazénkem před Billou. V souvislosti s touto lokalitou musím zmínit i nefunkční tržnici a bývalé uhelné sklady, které jsou nevyužité a tuto část města velmi hyzdí. Tyto pozemky jsou v soukromém vlastnictví, město se snaží již několik let o jejich odkoupení, bohužel marně.
V dalších letech bychom se měli zaměřit i na další sídliště, především v Přepeřské ulici a v Daliměřicích, která by si svou revitalizaci také zasloužila.
Má odpověď na poslední otázku není zcela jednoznačná. Myslím si, že zde je nutné posouzení každého konkrétního případu. Kdo zná mé názory, ví, že nejsem zastáncem prodeje městského majetku, pokud to není bezpodmínečně nutné a tento majetek dlouhodobě nezatěžuje rozpočet města.

MUDr. Daniel Hodík, zastupitel za TOP 09
Rekonstrukce Nádražní ulice vypadá zdařile. A co dál? V tomto prostoru je třeba skloubit potřeby bydlení, obchodu a cestování.
Obecně revitalizovat ano, a současně vytvářet nová parkovací místa! Určitě se s touto myšlenkou všichni ztotožníme. Jak ale naše heslo prakticky naplnit? Já vlastně nevím, kde na stále stejné ploše můžeme získat více zeleně a současně více asfaltu k parkování. Již před 30 lety v hluboké totalitě v Hradci Králové realizovali víceúrovňové řešení. Sídliště s parkovacími plochami pod úrovní terénu, a dokonce i ve dvoupodlažních podzemních stáních. Tato varianta je samozřejmě dražší, ale výsledný efekt je z mého pohledu nebetyčný. Líbí se mně více než realizace nadzemních parkovacích stání – velkých krabic s reklamou, jako např. v Praze u letiště. Nechtěl bych obdobné parkovací konstrukce vidět snad ani u našeho dopravního terminálu, ani v místech bývalých uhelných skladů. Samozřejmě můžeme revitalizovat jen to, na co máme peníze, že?
Ale vizi do budoucna bychom si dovolit snad mohli, nebo ne? Představte si dopravní prostředky mizející v útrobách země mezi bytovými domy se zelení ve stínu v parku, kde se prohánějí vaše děti na kole, ryjí v pískovišti nebo slézají hrad či lanovou dráhu. Kousek dál vidím příjemnou venkovní restauraci vybízející k odpolední kávě nebo sešlosti místních nájemníků a náhodných turistů. A nikde žádné auto. V takovémto místě pak bude příjemné pobývat, nakupovat i cestovat a jistě bude snadné nalézt i veřejné WC.
Uzavřené a nepřístupné dvory bych do rukou soukromých vlastníků okolních bytů prodal, pokud je využijí rezidenti pro svou potřebu.

Ing. Michal Kříž, zastupitel a radní za ANO 2011
Nejdříve chci vám všem popřát příjemně strávené dovolené, ať už v Čechách, nebo v zahraničí, a přeji hodně sluníčka a krásného počasí při užívání si odpočinku od práce a běžných starostí. Co se týká položených otázek, je má odpověď na revitalizování sídlišť naprosto jasná. Zrekultivování prostoru okolo domů je nezbytné a velmi potřebné. Je nově opraveno nebo přestaveno nejenom povrchové uspořádání – nová parkovací místa, nové chodníky, hezká zeleň, nové hřiště atd., ale také „trubky“ pod zemí, hlavně kanalizace a voda a v některých případech i napojení na internet. Je to podle mě krok správným směrem a tímto menším zásahem vytvoříme lepší místo pro život a trávení volného času. Co by se mělo na všech sídlištích podle mého měnit, je více míst pro parkování – to se zařizuje velmi těžko, ale snaha je a pokračujeme v nastaveném trendu – a zlepšení možností pro kvalitní trávení volného času, ať už pro děti (více dětských hřišť), nebo pro dospělé, a to snahou přivést stávající cyklostezky co nejblíže k zástavbě, ideálně přímo k ní.
Ohledně druhé otázky týkající se vnitrobloků: Podle mě byla veliká chyba minulých vedení města, že neprodávala byty i s vnitrobloky jako celek. Dle mého názoru bychom tuto chybu měli v současnosti napravit a dát možnost majitelům bytů nebo sdružením majitelů bytů, aby si pozemky mohli odkoupit do svého vlastnictví za rozumné peníze. Jinak je samozřejmě jasné, že pokud jsou to městské pozemky určené pro veřejnost, tak v žádném případě není možné, aby byl vstup na ně bráněn jakémukoli občanu Turnova. Vnitrobloky se budou muset otevřít veřejnosti a budou sloužit jako malé parky obyvatelům přilehlých sídlišť a samozřejmě obyvatelům daných domů.

MUDr. Jiří Tomášek, zastupitel za Nezávislý blok
Pojem revitalizace znamená znovuoživení a v duchu tohoto termínu chápu tento projekt jako snahu přizpůsobit podmínky v tomto obytném prostoru době, ve které nyní žijeme. Když si uvědomíme rozdíl ve způsobu života v 60. letech a dnes, je zřejmé, co dnes musí sloužit jinak. Především, i když je to z ekologického pohledu neoblíbené, se jedná o dopravu a o parkování. Takže při vší snaze o estetickou či urbanistickou stránku věci je tento prvek z hlediska funkčnosti určující. To se, myslím, dosud v sídlišti u nádraží daří, i když to rozhodně není jednoduché, zvláště když si uvědomíme, že na malém prostoru se jedná o obyvatele asi 800 bytů v 15 velkých domech. Celková investice bude skoro 30 milionů Kč a myslím, že to tuto oblast významně pozvedne. U sídliště Výšinka, které je hlavně z pohledu parkování velmi problematické, nyní nedosáhneme na dotaci – paradoxně proto, že je na tento titul příliš mladé, takže považuji za rozumné zaměřit se na sídliště v Přepeřské ulici. Město už na tuto oblast upírá pozornost, snaží se začít např. u neestetických plechových garáží.
A jak se stavět k prodeji městských pozemků ve vnitroblocích a dvorech? Tady bych byl proto odlišovat podle charakteru těchto prostorů. Dvory, kudy nevede tradiční veřejná cesta a využívají je pouze lidé bydlící v tomto prostoru, považuji za rozumné odprodat družstvu vlastníků okolních bytů. Tam, kde jde o prostory tradičně průchozí nebo průjezdné, nebo jsou tu provozovny či jiné cíle pro ostatní občany, bych zatím ponechal pozemky ve vlastnictví města. Je možné pro tento postup vytvořit v zastupitelstvu města obecný klíč, nebo postupovat individuálně případ od případu.

Plechové garáže uvnitř sídliště Přepeřská