Tak jako se většina veřejnosti nyní staví pasivně ke kultuře, obdobný stav panuje i ve sportovním dění. Starší generace bojuje s existenčními problémy, střední se většinou honí za kariérou či uživením rodiny a na mládež ze všech stran útočí všemožně různá lákadla. Na spoustu věcí chybí peníze, počet dobrovolných trenérů a funkcionářů ustavičně klesá, protože podpora ze stran sportovních svazů či krajských a celostátních orgánů je minimální, ne-li někdy i více než trapná. Jak praví klasik: Situace je zlá, nikoliv však zoufalá. Naštěstí turnovská radnice patří k těm prozíravějším a stále se ještě najdou lidé, kteří věří ve sportovního ducha a v lidi, které sport na nejrůznější úrovni zkrátka baví. A právě o tom všem jsme si povídali s osobou nad jiné povolanou, vedoucím TJ Turnov Filipem Stárkem.
Ten se v „oboru“ pohybuje, resp. v čele turnovské tělovýchovy stojí již 12 let. Navíc je aktivním sportovcem, takže jeho úhel pohledu je víc než zasvěcený. Kromě TJ Turnov ve městě fungují některá soukromá sportoviště, je zde také Městská sportovní s. r. o., z větších oddílů třeba atleti (AC Syner Turnov) a fotbalisté (FK Pěnčín-Turnov), takže není vůbec jednoduché uhájit vydobyté pozice. Podmínky pro existenci nejsou vždy úplně stejné, ale peníze potřebují všichni…

„TJ Turnov v 18 oddílech, mezi nimiž jsou vedle klasických sportů jako basket, futsal a házená třeba také musheři či kickboxeři, sdružuje na jedenáct stovek členů, což vzhledem k počtu obyvatel Turnovska rozhodně není zanedbatelné množství,“ vypočítává Filip Stárek. (Výčet ostatních oddílů i další informace o sportovní činnosti najdete na www.tjturnov.cz )
Turnov, který vychoval už nejednoho špičkového sportovce, může být pyšný na svůj rádiový orientační běh (sourozenci Omovi, Baier…) nebo orientační běh, který letos oslavil 30 let svého účinkování na domácí, ale i světové scéně. Kovy nejcennější z vrcholných podniků vozí pravidelně také kickboxeři Kazdové, ale třeba i musheři. V srdci Českého ráje se hraje II. liga futsalu a florbalu. Své místo na slunci tady má například i volejbal, basketbal či házená. Prostředky na svou činnost si kluby většinou hradí ze svých zdrojů nebo je získávají od sponzorů. Činovníky pak mnohdy zamrzí nízká návštěvnost některých sportovních utkání, ale právě zmíněné sporty si na nedostatek zájmu až tak stěžovat nemohou. „Je to logické, pokud je výše dané soutěže na patřičné úrovni a je o co hrát, lidi na atraktivní akci přijdou. Prezentace je většinou na oddílech samých. My máme před halou informační tabuli, ale svou roli zde hrají i ostatní sdělovací prostředky. Když to vezmu kolem a kolem, tak asi nejpropracovanější systém sportovních pozvánek mají momentálně právě vaše zpravodajské noviny Turnovsko v akci,“ konstatoval Stárek.

Zastřešující občanské sdružení TJ Turnov disponuje kromě haly i Sportovním centrem, volejbalovým areálem, loděnicí a hřištěm mezi mosty, nově zrekonstruovanou sokolovnou v Daliměřicích, a také turistickou chatou v Kořenově. O to vše se stará pětice lidí v hlavním pracovním poměru, část prací je řešena externě. „Není samozřejmě jednoduché udržet to všechno vzhledem k dnešním cenám v provozním režimu, ale žijeme. Ročně potřebujeme nějakých sedm milionů korun, z toho město, díky za to, přispívá necelými dvěma miliony, tedy téměř třetinou. Ostatní získáváme především pronájmy našich objektů a prostor, provozem Sportcentra, peníze nám plynou i díky darům sponzorů, z členských příspěvků ad. Nejvytíženější je hala ve Skálově ulici, která je v provozu od 8.00 do 22.00 hodin. Dopoledne je zde čas vyhrazen školám, odpoledne tu trénují jednotlivé sportovní oddíly a víkendy patří sportovním utkáním,“ shrnul Filip Stárek.
Toho dost mrzí situace kolem hřiště na malou kopanou a kluziště v Daliměřicích. Vloni už zde členové FC Dalmach slavili zahájení rekonstrukce tohoto nedůstojného sportovního stánku, na němž již řadu let probíhá oblíbená dlouhodobá soutěž v malé kopané, ale bublina už poněkolikáté splaskla, protože dotaci z ministerstva školství nakonec TJ Turnov nedostala. „Už bezmála sedm let se marně snažíme tomuto sportovišti nějak pomoci, ale přesto zůstávám mírným optimistou. Půjde-li vše tak, jak má, možná se v roce 2012 konečně dočkáme zvelebení tohoto městského koutu. Jako malá hřejivá náplast by teď alespoň trochu mohl působit nový kurt s umělým povrchem, který v těchto dnech vzniká za protilehlou daliměřickou sokolovnou,“ přiblížil šéf turnovské tělovýchovy.
A co ostatní turnovská témata současnosti, jako jsou letní koupání, zimní bruslení, Memoriál Ludvíka Daňka?
„K bazénu a hokejovému stadionu v Maškově zahradě jsme se již za TJ Turnov vyjadřovali, a tak jen krátce. Nejsem správcem městské kasy, ale všichni víme, že nás čekají obecně řečeno chudá léta. Je ryze politickým rozhodnutím zastupitelstva postavit bazén a zimní stadion z městských prostředků, otázkou však je, zda na to máme a budeme mít i na dotaci provozu. Zatím v Turnově dlouhodobě nemáme ani na to, dát do pořádku sportovní zařízení, která tu jsou, a každoročně se ve sportovní komisi hádáme o každou korunu na provoz a údržbu. O investicích ani nemluvě. Není těžké zatleskat výstavbě čehokoliv, ale až se zvedne daň z nemovitosti, nebude na údržbu apod., tak už se asi tak tleskat nebude. Přiznávám, že se změnil i můj pohled na Dolánky. Je mi naprosto jasné, že do obnovy původního stavu dnes nikdo nepůjde. Bez ohledu na minulá rozhodnutí zastupitelstva tento prostor opustit – a byly pro to i vážné důvody včetně záplavového území a špatné obslužnosti – zde stejně vzniká přirozené relaxační centrum. Pominu-li uměle vytvářené říční pláže, kromě Dlaskova statku je tu i areál Zrcadlové kozy, jsou zde kvalitní terény pro cyklisty a in-line bruslaře, prostor slouží jako přirozené nástupiště vodáků u jezu. Všechny tyto atributy ještě znásobí dokončení cyklostezky Greenway Jizera. Místo samo totiž k odpočinku přímo vybízí, bylo by třeba celou lokalitu řešit především koncepčně,“ vyslovil svůj osobní názor Filip Stárek.
Otázka na další osud Memoriálu Ludvíka Daňka byla pro vedoucího TJ Turnov hodně ožehavá, nicméně zde je jeho odpověď: „Dlouholeté pořádání Daňkova memoriálu stálo pořadatele velké úsilí a zaslouží úctu a obdiv. Pro oddíl i město je to mimo jiné také společenská a propagační akce, kterou město podle mě ne vždy dokázalo řádně využít. Pro mě jako diváka nicméně už ztratil v posledních letech sportovní náboj a raději bych chodil na atletickou extraligu. Ale to je zcela věcí AC Syner Turnov, jak a kam bude dál memoriál směřovat.“

Nejenom sport a tělovýchovu čeká vzhledem k současnému vývoji v naší společnosti nelehké období, a bude tedy jenom na nás, jak se s tímto odvětvím lidského života společně popereme. Zvyšování sportovní úrovně je totiž nejen otázkou trenérské kvality, množství objevených talentů a tomu odpovídajících podmínek, ale je to také o ochotě některých lidí dělat něco nad rámec svých povinností. Jestliže talenty si zpravidla stáhnou nejbohatší kluby, u těch ostatních je to hlavně už jenom o tom nadšení. A to ještě sem tam někde opravdu existuje. Třeba v tělovýchově.