PASÁŽ KINSKÝ JE TU 20 LET

Turnov se v posledních letech pravidelně umísťuje na předních příčkách žebříčků měst nejlepších pro život v České republice. Nabízí výbornou dopravní dostupnost, kompletní občanskou vybavenost, bohaté možnosti sportovního i kulturního vyžití a strategickou polohu v srdci Českého ráje. V čem ale tkví jeho skutečné kouzlo? Je to neviditelná atmosféra vyvážená mezi přírodou a průmyslem, spolkový život i jedinečnosti, které místní často vnímají jako samozřejmost.
I v době obřích nákupních center a balíkových boxů, kde si zboží objednáte večer a ráno si ho vyzvednete, si centrum Turnova stále drží drobné obchůdky a živnostníky. Byť jich pohříchu ubývá. Jedním z míst, které tuto nezaměnitelnou atmosféru města výrazně spoludotváří, je Pasáž Kinský v Hluboké ulici, čp. 143.

Objekt je pamětníkem prvorepublikového rozmachu obchodu. Jeho historie se začala psát v 30. letech 20. století, kdy se původní Hotel Petrohrad proměnil v obchodní pasáž. Zakladatel František Kinský tehdy využil celosvětový trend i obrovskou popularitu městských pasáží po vzoru Prahy. Vzniklo tak živé centrum, kde se střetávali živnostníci, umělci a nakupující. Po roce 1948 a po znárodnění však objekt ztratil svůj původní účel i lesk. Nová kapitola se začala psát v roce 2006. O zchátralou budovu se začal starat Miloš Ptáček, přímý potomek zakladatele Františka Kinského. Pasáž prošla kompletní rekonstrukcí a stala se vyhledávanou průchozí spojnicí mezi Hlubokou ulicí a uličkou za divadlem.

Za dvacet let fungování obnovené pasáže se však nákupní zvyklosti lidí výrazně proměnily. Miloš Ptáček, který o odkaz svých předků pečlivě pečuje, vzpomíná na nadšení z počátků i na následné proměny trhu.
„Zápal a chuť něco měnit mám asi pořád, to mě neopustilo. Změnil se ale způsob nakupování. Kdybych pasáž zprovoznil hned na počátku devadesátých let, fungovala by v původním konceptu třeba dvacet let. Takhle model klasických obchodů po sedmi až deseti letech narazil,“ přibližuje Miloš Ptáček.
V prvním desetiletí po rekonstrukci pasáž praskala ve švech. Lidé sem chodili do prodejny sportovního zboží Alpine, drogerie Teta, obchodu s korálky a bižuterií, do obuvi či oblíbené módy Freeride. Nějakou dobu tady fungovalo i květinářství nebo rychlé občerstvení. Postupně však zákazníků ubývalo a nájemci odcházeli. „Snižovali jsme nájmy, a když už nebylo kam snižovat, obchody skončily a prostory zůstaly prázdné,“ popisuje Ptáček. Pasáž tak musela najít novou tvář. Dnes tu vedle charitativního obchodu sítě ADRA najdete především služby – tetovací studio, kosmetiku, masáže nebo unikátní gongové lázně. Volné prostory plánuje majitel postupně proměnit na byty či ateliéry. „Nechci, aby tu cokoli zůstávalo prázdné. Je to škoda, prostory jsou pěkné, jsme v samém centru a lidé jsou zvyklí sem chodit,“ říká odhodlaně.

Miloš Ptáček sice žije s rodinou v Praze, do Turnova však dojíždí velmi často a potkat ho tu můžete i několikrát týdně. V dětství tráveném u dědečka v Koněvově ulici si k městu vytvořil silný citový vztah. „Děda mě brával všude – od Trosek přes Hrubou Skálu, Valdštejn, Sychrov až po Ještěd. Koncem osmdesátých let jsem tu pak chodil lézt do skal,“ vzpomíná s úsměvem.
Díky tomu, že v Turnově nežije každý den, má možnost sledovat jeho rozvoj s jistým odstupem. A proměnu města si pochvaluje: „Mně se strašně líbí, jak se to tady mění k lepšímu. Myslím si, že to je částečně i vedením města, dělají to podle mě dobře. Turnov je takové menší město, které má v podstatě všechno.“
A jako každý i on vnímá limity místní dopravy a diskuze kolem budoucí dálnice Českým rájem. „Asi bych byl raději za jinou, jižní variantu, ale rozhodnuto už je takhle a těžko už to změníme. A pokud se stavět bude, bylo by dobré to využít k tomu, aby se zklidnilo centrum,“ uvažuje.
I po dvaceti letech péče o rodinné dědictví hledí Miloš Ptáček dopředu s optimismem a novými nápady – aktuálně například připravuje instalaci fotovoltaiky na střechu pasáže. Nejdůležitější pro něj zůstává jediné: aby dům jeho předků dál žil, sloužil lidem a zůstával přirozenou součástí centra Turnova.