Koncertů, o kterých bych dokázal kdykoliv mluvit jako o jednoznačně kvalitních, v Turnově mnoho není. Navíc, pokud jde o festivalové přehlídky, které vytvářejí místní dramaturgie. Samozřejmě přiznávám, že nejsem automat, který by dokázal jít na vše kolem kultury. Ale myslím si, že vše podstatné stíhám poměrně slušně. Kdykoliv si uvědomím, že se blíží prázdniny, automaticky se mi vybaví Funkin´ Turnov. Tedy festival funkové a soulové muziky, který mne v dosavadní sedmileté historii zklamal jen jednou, a to v ročníku, kdy jsem ze zdravotních důvodů prostě chybět musel.
U zrodu této tradice stojí hudební formace FUNK CORPORATION a její dva členové, kteří si to vymysleli, vždy sehnali potřebné finanční prostředky, vždy zdárně a kvalitně vybrali účinkující a celé to zorganizovali. Lukáš Masopust a Vašek Brožek ml. spolu se svými rodiči a sestrou. Jistě pomáhají i jiní, do té jejich organizační struktury však opravdu nevidím.
A jak jsem předeslal, ani letošní již sedmý ročník mne tedy nemohl zklamat. Jedno z největších překvapení čekalo hned v samém úvodu. Tedy v čase, kdy se festivaly rozjíždí a nešťastné postavení neblaze odnáší některá ze začínajících kapel. Tato role připadla letos NANO ILLUSION, pětičlenné mladé formaci, která mne doslova posadila na zadek. Že je Marta Kloučková dobrou zpěvačkou sleduji dlouhodobě, její jistota v technice a vyzrálost v přednesu mě však letos ohromila. Kapela vznikla v roce 2009 se záměrem hrát r´n´b, soul a jazzové sklady z repertoárů známých hudebních osobností. To, co jsem slyšel letos, je zcela jinde. Na jevišti hrála sehraná parta výtečných muzikantů se soulovými skladbami, které nelze označit jako převzaté, které byly doplněné dobrými a osobitými českými texty. Laťka byla nasazena vysoko a tu se úspěšně snažili přeskočit i další dvě kapely, které stejně jako déšť patří k tradicím tohoto festivalu.
FUNK CORPORATION, domácí kapela, jejíž složení se postupem času změnilo z původního kvintetu na devítičlennou sestavu, kapela, která prošla na přelomu 2005/06 velkou personální změnou a která má za sebou řadu úspěšných vystoupení, jak na klubové scéně, tak i v rámci festivalů, a HITFAKERS, tolik úspěšný účastník předcházejících ročníků s neodolatelným idolem, zpěvákem Alphonsem Llupim.
Při produkci další kapely jsem pochopil, že pomalu začíná jít do tuhého. CHAMBER WORCESTER, který se rovněž z původního čtyřčlenného složení rozrostl do současného osmičlenné kapely výtečných muzikantů s plným zvukem, připomínající až velkobandové kapely. No a pak to přišlo. Chvilka nutného drátování a z podia to do lidí začne hustit TOXIQUE s extravagantní a lidsky velice příjemnou Klárou Vytiskovou. Špičková česká kapela, která dokázala razantně vystoupit z nudy dlouholetých bardů. V souvislosti s vystoupení této kapely mi snad všichni účastníci letošního festivalu odpustí, když napíši, že to nejlepší přišlo opravdu nakonec, a to s naprosto profesionální úrovní.
Sečteno a podtrženo. Opět senzační záležitost, která byla podtržena příjemnou, mladou a radující se návštěvou, která mohla být i větší. Úroveň by si to jistě zasloužila. K tomu všemu si připočtěte výtečný zvuk Josefa Vachta a kapelních mistrů, tradiční úvodní déšť, výtečná a dostatečná obsluha z místního restauračního zařízení. Prostě jednička s hvězdičkou.
Vašek Feštr