Až někdy příště přijdete na tento hřbitov, zastavte se u centrálního kříže v jeho středu. Pod ním našel místo svého posledního odpočinku již téměř zapomenutý biskup, který miloval Turnov a Turnov před 150 let miloval jeho. Tento příměr zazněl v úterý 21. září odpoledne na hřbitově u kostela P. Marie, kde byly pietně znovu uloženy do hrobky ostatky biskupa Petr Františka Krejčího (* 27. června 1796, Březina u Mnichova Hradiště – † 4. července 1870, Praha). Přál si spočinout právě zde, dokonce na stavbu centrálního kříže sám přispěl.
„Lidé chodí okolo kříže často a jen málokdo věděl, že je to místo odpočinku velké osobnosti, čestného občana Turnova i Prahy,“ připomněl starosta Turnova Tomáš Hocke. Na počátku byla podle něho snaha opravit litinovou záklopovou desku nad vstupem do hrobky. Vloni v květnu se zde proto sešli zástupci církve i muzea a po 150 letech někdo opět sestoupil dolů do hrobky. Roztroušené ostatky pana biskupa a neuspokojivý stav litinové rakve vedly k okamžité dohodě zjednat nápravu. Podle archeologa Muzea Českého ráje a dnešního ředitele Jana Prostředníka došlo k exhumaci ostatků, které následně převzali do péče pracovníci antropologického oddělení Národního muzea v pražských Horních Počernicích. Zde byly 15. září t. r. ostatky opět pietně uloženy do připravených nově zhotovených schrán z nerezové oceli. „Antropologové především potvrdili pravost biskupových ostatků, také jsme se díky nim dozvěděli, že pana biskupa trápila dna, že měl patrně vlivem úrazu v mládí problémy s krční páteří,“ doplnil Prostředník. Původní zinkovo-železná rakev již do hrobky navrácena nebyla, našla zatím své místo v dočasném depozitu muzea.
V rámci pietního setkání, kterého se zúčastnily asi tři desítky lidí, se ujal slova také litoměřický biskup Jan Baxant. Ten připomněl, že kromě biskupa Krejčího na zdejším hřbitově leží i nedávno zemřelý duchovní Jan Nepomuk Jiřiště, který, jak biskup zdůraznil, patřil mezi naše nejvzdělanější současníky. Narodil se v Turnově, býval farářem v Bělé pod Bezdězem a kanovníkem litoměřické kapituly, byl brilantním latinářem, který svými znalostmi osobně panu biskupovi mnohokrát dobře posloužil.
Příchod duchovních…
„Jsem vděčný panu starostovi, pod jehož záštitou se mohlo vše kolem exhumace a nového uložení ostatků biskupa Krejčího uskutečnit, děkuji řediteli turnovského muzea i antropologům Národního muzea, děkuji vám všem, kteří jste přišli. Není to časté, aby se něco podobného uskutečnilo,“ řekl biskup Baxant. Na úplný závěr si nechal příměr. „Hřbitov, to je zahrada, kam odkládáme ta nejdražší semena – tělesné pozůstatky našich bližních. Zde odpočívá radost mého života – napsal na hrob své ženy její manžel. Mějte ale na paměti, že radost našich životů nelze dát do rakve stejně jako tam neodložíme ani naši duši. Lidská duše je nepolapitelná a skutečná radost našeho života spočívá v boží náruči. Stejně jako tělesné pozůstatky otce biskupa – jeho duši má ve své moci Bůh, ta ať odpočívá ve svatém pokoji…“ uzavřel Jan Baxant.
…
Biskup Baxant se starostou města a ředitelem muzea
…
…