V polovině osmdesátých let jsem měl to štěstí, že jsem jako fanoušek mohl být u začátků kultovní punkové kapely Jasná páka (Hudba Praha). „Miloši, Leoši, Miloši, Leoši jo hó…“ „Mámo, neper!!!“, „…špinavý, špinavý, špinavý, mi ukázala záda…“ a další hity mně zůstaly v hlavě. Kdysi ke mně ještě před revolucí doběhla i mnohokrát přehraná páska nahrávky jednoho z koncertů, kterou jsem ještě nedávno uchovával jako relikvii, byť kotoučový magnetofon už dávno nemám. Prostě, legenda. A jako každé setkání s legendou, je to i pobídka k ohlédnutí. Po koncertu, který tahle kapela měla v pátek 20. července v rámci dvoudenního Festivalu Dolánky, musím konstatovat, že náboj, energie a muzika stále zůstávají na svém místě, jen Michal Ambrož či Vláďa Zatloukal trochu zestárli. Ale to my všichni 🙂
Co mě trochu zarazilo, že na páteční koncert jedné z legend české hudební scény dorazila z pohledu nadstandardní propagace (z pohledu billboardů, spotů v rádiích a reklamy v novinách), nasazení pořadatelů i peněz, jen hrstka v podobě tří maximálně čtyř set lidí. Turnovské tváře aby člověk vyhlížel, byť i ty se našly. V sobotu, druhý festivalový den, to už bylo o něco lepší, přesto mohlo být lidí určitě víc. Tisícovka je ale na dvoudenní festival málo. A nejde jen o finanční ztrátu, kterou bude muset pořadatel někde „zalepit“. „Nezakrývám zklamání, podle mě je to ovlivněno několika skutečnostmi. Především souběhem několika akcí, například festival Colours of Ostrava se dříve konal v jiném čase a mohl nám některé diváky odlákat, také letos v regionu je těch akcí nějak hodně,“ hodnotil dolánecký festival jeden ze spolupořadatelů Martin Bauer ze společnosti Sundisk. Jak dodal, klasické folkové publikum již v podstatě neexistuje, takže letošní festival už ani nenesl tradiční název Folková noc, kterou roky před tím pořádal Dalibor Cidlinský na Frýdštejně a v Ondříkovicích kam chodívalo kolem dvou tisíc lidí (i pod novým pořadatelem byl z počátku název zachován).
Festival Dolánky letos nakročil k větší multižánrovosti a osmadvacátý ročník Folkové noci byl pouze jeho součástí. Angličan Ben Poole zastupoval blues rock, worldmusic Čači Vorba z Polska, byla zde ska punková kapela z jihoamerické Kolumbie Skampida. Kromě nich ještě bigbeatové kapely Sto zvířat, Vltava, Hudba Praha, Echt! , ale i Ivan Mládek s Banjo bandem, Květy, které letos získaly ceny na Andělech, Čankišou, Jablkoň a řada dalších. K tomu neckyáda na Jizeře a doprovodné programy pro děti, to aby tu bylo dobře celým rodinám.
Těžko říct, jestli lidi zastavilo právě to dramaturgické rozpětí motivované tím, aby si zde každý za rozumné vstupné našel to své, letos výjimečně vyšlo i počasí, které bylo festivalově ideální, areál u Jizery má své kouzlo. Co je však na samostatnou úvahu, je fakt, že Turnovští se k největšímu festivalu v katastru svého města otočili zády. Proč, to je na samostatný sociologický průzkum. „V každém případě vše v klidu v zimě společně se spolupořádajícím Janem Šimůnkem a celým pořadatelským týmem vyhodnotíme a uvidíme, jakou cestou se dát příště a jestli pořádání tohoto festivalu má vůbec smysl,“ uzavřel Martin Bauer.
Další fotografie najdete na facebooku TvA – ZDE.