FEJETON O MYŠLENKÁCH, KTERÉ SE OBČAS PROMĚNÍ VE SKUTEČNOST
Dnes jsem zažila jednu ze svých premiér a byla to premiéra pro mě skoro filmová. Jela jsem pro dceru do Turnova, cestou zpět do Rovenska noční krajinou jsme si pouštěly naši oblíbenou „cestovní“ píseň: Chci zas v tobě spát… Projely jsme všemi vesnicemi vzorně a s dodržením předepsané rychlosti. Za Lestkovem se za námi objevilo nějaké vozidlo a s tím jak rychle zkracovalo vzdálenost mezi námi, jsem úměrně přidávala na rychlosti já. Sotva jsem stačila vyslovit: „Co se mi ten debil lepí na zadek!“, vidím ve zpětném zrcátku bliknutí. Hned nato se rozsvítil nápis: Policie. Stop! Zajela jsem ke kraji a snažila se zkoncentrovat na hledání klíčku v zapalování, zhasnutí motoru a prosté vystoupení z auta. Vzápětí mně bylo oznámeno: Silniční kontrola, vaše doklady.