Author Pavel Charousek

Školství v Tatobitech, malebné vísce pod Kozákovem, má dlouhou tradici, o čemž se můžeme přesvědčit v místních kronikách. O tatobitské škole jsou první zprávy z r. 1790. Tehdy tu byl učitelem (kantorem, jak se tehdy říkalo) Matěj Nesvadba z Olešnice. Dětí bylo celkem zapsáno 136 (79 hochů a 57 dívek). Pro chudobu neplatilo 61 dětí, pro nemoc 7, platilo 68 dětí. Z Tatobit bylo 66 dětí ve věku od 6 do 11 let, stále nechodil nikdo, občas 55, někdy 11 dětí. Z Lestkova bylo 15 dětí (docházka je neudána, patrně nechodily vůbec), z Volavce 23 dětí, z Kozákova 25, z Proseče 5 a ze Žlábku také 5. Celkem navštěvovalo školu 55 dětí, nechodilo 91 dětí. Vzdělání tedy bylo na žalostném stupni.

1. září 1985 byl zprovozněn domov mládeže u Střední zdravotnické školy v Turnově. Tehdy šlo o definitivní potvrzení další existence školy v našem městě, protože hrozilo její stěhování do Jičína. Škola si výročí domova mládeže připomněla poslední zářijový pátek, kdy se zde také konalo výjimečné setkání, jehož účastníci dorazili z různých koutů světa. „Od roku 1980 do roku 1994 školou prošlo asi 130 zahraničních studentů. Byli opravdu z celého světa. Namátkou ze Sýrie, Íránu, Iráku, Libye, Pákistánu, Libanonu, Afghánistánu, Laosu či z řady afrických zemí,“ vypočítává ředitelka školy Lenka Nováková.

Vloni Malá Skála vzdala úctu Čestmíru Šikolovi, letos na konci léta Ladislavu Bobkovi. V prvním případě se jednalo o člena paravýsadku Clay z II. světové války a jednoho z neúspěšnějších radistů z okupované vlasti, ve druhém případě o pilota RAF, jednoho z nejlepších nočních stíhačů na britských ostrovech. Oba válku přežili, k oběma se komunistický režim otočil zády. Plné rehabilitace se dočkali až po roce 1989, plk. Ladislav Bobek již bohužel in memoriam.