NEJSEM NA MALOVÁNÍ EXISTENČNĚ ZÁVISLÝ, A PROTO V TOMTO SMĚRU SVOBODNÝ, ŘÍKÁ VÁCLAV ŽATEČKA
Václav Žatečka (*1941) se narodil na jižní Moravě, v malé vesnici Pavlice. Po válce se s rodiči odstěhoval do nedalekého Znojma, kde prožíval i svá studentská léta. Po absolutoriu tehdejší jedenáctiletky nastoupil do nultého ročníku Akademie výtvarných umění v Praze. „Už od malička mě bavilo malování,“ říká, „dodnes mám schovány kresby, které jsem udělal, a které byly podobné stylu Mikoláše Alše. Ono tehdy odborné literatury mnoho nebylo. Pár monografií starých mistrů, několik knížek z období národního obrození a dost. Po nějaké avantgardě ani stopy. Byla to asi tehdy ode mne pořádná drzost přihlásit se jako samouk s nedokonalými vědomostmi na akademii. Dobře to ale dopadlo, a já se v přípravném ročníku sešel se zajímavými lidmi. Byl tam například Milan Knížák, Jan Jeňýk Pacák, Marko Čermák, Jiří Sopko a další.“